Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Nejstarším stromům v Krkonoších je až 300 let, poloha pralesa je tajná

Pouhé procento původních lesů zbývá na české straně Krkonoš. Nejstarší stromy pamatují dávné hospodáře západní části hor Harrachy i krkonošské medvědy, z nichž poslední byl na české straně Krkonoš zastřelen roku 1726. Dostat se do pravého krkonošského pralesa však není snadné.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A90l12e38š 13M75ü50l93l14e70r 5452176330360

Chtěl bych vědět kde to je, zkusil bych se dostat poblíž, alespoň na dalekohled. Ale je možná dobře, když se místo zatajuje. I když jednou jeden biolog mávl rukou a řekl - támhle jsou původní smrky, možná to tuším.

Kdo chce vidět prales jehličnatého typu, nechť se vydá do USA, Olympic national park, na poloostrově západně od Seattlu. Smí se chodit jen po cestičkách.

+1/0
22.8.2016 14:49

J47a41n 45P23a16v33l32í32k 5480274137352

Tady je malá nápověda https://www.google.cz/maps/@50.77378,15.506012,3a,75y,90t/data=!3m8!1e2!3m6!1s15034734!2e1!3e10!6s%2F%2Flh5.googleusercontent.com%2Fproxy%2F7L_O0ChoOdLVrk-BDrFAvBPbAN8J9QByxB-94S10owA95zpNW45scH4cihmMr_UKrPli52hxsIzlwywWfI33P4xNYAIMJg%3Dw203-h135!7i2045!8i1363?hl=cs

Foceno z podobného místa jako fotka č. 2.

0/0
22.8.2016 16:46

H92a20n92k94a 58Z72e90l64i92n43k79o39v93á 5646764599680

žeby Boubín ? :)

0/0
22.8.2016 22:27

J11a31n 65P25a54v11l57í85k 5770734687222

Ne, je to severní svah Lysé hory. Ten rádoby prales je důvodem, proč mají ochránci přírody z KRNAPu pupínky z toho, že by se turisté procházeli po vrcholu Lysé hory, a proto tam v létě nesmí jezdit lanovka a ani tam není vyznačena žádná turistická cesta a jelikož je to v I. zóně, tak tam žádný turista nesmí vkročit.

0/0
1.9.2016 10:30

M32i52l83o35š 76Z81a40h11r19a21d71n25í68k 4422131605159

Ono to muze byt asi i oboji, jak jizne orientovane amfiteatry Lubosskeho a Voseckeho potoka, tak severovychodni svah Lyse (?) Jinak stara/a zimni cesta z vrcholu Lyse je od toho "pralesa" na severnim svahu oddelena dostatecne hustou kleci. Plus mam pocit, ze znalecke expertizy, zamitajici Spartaku pred par lety zadost o letni provoz lanovky byly spis o kytickach na jiznim svahu nez o pralese... ale presne to nevim. Mimochodem, zajimave by bylo vedet do kdy bylo udoli Mumlavy spatne pristupne, takze se tam lesu uchovalo vic nez jinde. Mumlava na splavovani dreva - tradicni to zpusob minulych staleti - zrovna vhodna neni a ta silnicka udolim podel reky je asi pomerne nova, mozna az nekdy z konce 19. stoleti?

Tady je jeste 8 let stary pohled z vrcholu Lyse hory na opustene staveniste bunkru z roku 1938 - byla by to tam zajimava naucna stezka, podel te linie bunkru mezi Lysou horou, Kotlem a Zlatym navrsim https://goo.gl/photos/wPWbmW5LcEch4uak6

0/0
1.9.2016 19:01

J28a51n 56P71a62v46l95í47k 5190484187442

Díky za upřesnění. Minimálně to Zlaté navrší by mohli zase po desetiletích zpřístupnit. Moc nechápu vizi KRNAPu. Na spoustu zajímavých míst se normální turista nedostane, ale smradlavej bus ploužící se na Vrbatku jim nevadí. To bych radši povolit lanovku na Lysou a omezil ten bus.

0/0
2.9.2016 11:59
Foto

O18n80d98ř31e51j 70B90a94r14t27o81š 7464587596897

Ale bacha na malý svítící zelený broučky. Sajou z lidí. Však Mulder a Scullyová tam málem zahučeli....

0/0
26.10.2016 20:17

J58u49l56i21u96s 95P79u58f31l22e50r 9684150879

Tak aby bylo jasno. Skláře smrky nezajímaly. To by sklo neroztavili. Na stavbu hutě spotřebovali zanedbatelné množství smrků. Do hutě potřebovali bukové dřevo a dubové. Na formy hrušku. Panstvo si je zvalo do svých lesů, aby se změnily z palivového dřeva na stavební tj. lehké smrkové nahradilo těžké palivové bukové. Samozřejmě došlo ke změně a k negativům. Nesvádějte to ale na skláře. Nebyl to jejich les. Vše zaplatili panstvu. O tom jak se v lese hospodařilo skláři nerozhodovali. To byla věc panstva. Byla to jejich obživa a znalost kterou sem přinesli tak jak doputovali do Českých zemí. Vykácení smrků nebylo spojeno se sklářstvím ale se stavebním bůmem koncem 19 století! (Pufler – Glasfamilie 1530 - 1942.)

0/0
22.8.2016 12:29

K87a66r43e31l 66Š11o40u72m92a26l 1714223658

Pane Puflere, nemáte pravdu.

Skláře smrky samozřejmě zajímaly a to velmi. Ne však k tavbě, ale k výrobě potaše, který se vyráběl právě z popela především smrkového dřeva. A k výrobě potaše se dřeva spotřebovalo řádově více než k samotné tavbě. Takže jestli jsem pochopil vaší závěrečnou poznámku v závorce správně - moc jste od svých předků nepochytil.

+1/0
22.8.2016 12:47

J11u11l68i20u23s 13P56u47f96l62e36r 9204470379

Potaš se dělala z odpadu tj z větví. Toco se v lese muselo spálit bez užitku. Ty byly zadarmo. Ale Vy to víte nejlépe.

0/0
22.8.2016 12:59

K31a76r19e11l 11Š85o17u26m60a47l 1244913578

Raději bych (být vámi) v diskuzi nepokračoval. Na výrobu 1kg potaše bylo potřeba až 2t dřevěné hmoty a to by draslárny skutečně asi sbírat po větvičkách nezvládaly. Potaš byla dokonce v 18.století nedostatkovou surovinou, takže bylo zakázáno ji vyvážet a to včetně suroviny pro její výrobu - dřevěného popela.

0/0
22.8.2016 13:22

J58u84l55i39u48s 84P40u77f57l61e11r 9364650579

Jestli vámi zmiňované množství byly pro sklo. Nedalo mi to protože radši věřím babičce než Vám, tak tady jsem něco našel: Surovinou pro výrobu potaše byl tedy původně dřevěný popel, zprvu speciálně pálený z tvrdého dřeva (javor klen, bříza, buk[1]) v lesích, později (po vydání Lesního řádu v roce 1754) získávaný z dřevního odpadu nebo z popela zbylého po topení v domácnostech. Zdravím a možná máme pravdu tak trochu oba protože draslo dříve potaš byla na více věcí. Hlavně nesvádějte všechno na skláře.

0/0
22.8.2016 14:01
Foto

D50a89n 13R16u20b28í72n 4183953839

Vykácet a postavit sjezdovku. R^

+2/−7
22.8.2016 11:08

M25a70r36e57k 84T50u31r94n31o54v96e61c 7515322870356

Zavřít a izolovat od společnosti, nebo alespoň odstavit internet. Ne, ani vtipné to není.

+3/0
22.8.2016 16:59

M16i59l73o24š 17Z73a45h37r65a35d56n40í14k 4722841505889

Ono to tam uz kdysi vicemene vykacene bylo, s nevelkymi zbytky lesu ve zminenych partiich v zaveru Mumlavskeho dolu... V ruznych mestech Podkrkonosi v soucasnosti postupne probiha zajimava putovni vystava o historii budniho hospodareni Krkonos https://goo.gl/photos/qwW6pRC8MDBKhuV38 neofotil jsem si tam bohuzel pohled od zminene Vosecke boudy na "pralesovite" porosty severniho svahu Lyse hory. Byla to pred temi 120 lety spis louka s par zbyvajicimi stromy. Na jiznim svahu Kotle a Lyse pak nebyly stromy uz skoro zadne (je to videt i z fotografii znameho pozaru, ktery roku 1924 tesne po vanocich (! klimaticka zmena) spalil suchou travu jizniho svahu Kotle k Dvorackam) jenom ty louky se stady pasoucich se krav. To az ted - po 100 let zarustani (v poslednich 70 letech intensivniho) toho terenu muze Krnap argumentovat supercennou vegetaci jizniho okoli vrcholu Lyse hory jako duvodem nepripustit tam letni provoz lanovky. Pred 100 lety byl tamni teren rozdupan pasoucimi se kravami, pripadne se tedy ta trava kosila pro seno. Presto (nebo prave proto?) to tam bylo tehda floristicky mnohem bohatsi. (Mozna je na vine i ta klec, kterou vsude na hrebenech lesnici a po nich ochranari v poslednich 100 letech tak vydatne sazeli a chranili; teprve v posledni dobe prohlasil Krnap klec - hlavne tu "nepuvodni" - za nepritele :) No a kdyby dnesni strazci nejcennejsich botanickych partii severnich strmych svahu karu Sneznych jam uvideli ty kozy, ktere to tam spasaly pred 150 lety - musel by je trefit slak :)

0/0
29.8.2016 13:44

J71a24n 77C58h81o91b17o40t 5163158209597

Čím více fotek a informací, jako nadmořská výška, spolu s Google Maps - a za týden máme jeho přesnou polohu...

+1/0
22.8.2016 11:00

I88v48a 80V28a84l21č22í44k80o75v51á 3350979919

Kolem Vosecké boudy?

+1/0
23.8.2016 18:56

J59a92n 89C90h58o69b56o71t 5783188199757

Ano, jako například Mynářův plat apod., což? :)

0/0
22.8.2016 11:00

P33a66v65e82l 11K68a34š76t76o86v75s22k29ý 7606714158183

A komu tím prospějete ?Rv

0/0
22.8.2016 11:06

J95i72r52k60a 89H42o23n50c24ů 2564504131268

Jako vtip dobré ...

0/0
22.8.2016 11:45

J68i71ř18í 18H87o55v77o96r73k81a 8107306242715

odpověď: les se nachází na území KRNAP. ;-D

0/0
22.8.2016 13:05

M27i76l71o96š 96Z51a63h82r45a66d25n42í33k 4522421855229

Srandovni je snaha o "utajeni" zminkou, ze dotycna oblast lezi na rozhrani zapadnich a vychodnich Krkonos. Tohleto rozhrani probiha rekneme rekou Labe - tam prales nad 1100 m n m nikde moc nebude - a pak nahoru rekneme k Petrovce. Ani tam uprostred Sedmidoli souvislou plochu 200 ha pralesa urcite nenajdete. No a nejrafinovanejsi je to zarazeni clanku pod regionalni redakci Hradce - zatimco oblast pod a zapadne Vosecke boudy (kdysi tam vedla i turisticka znacka od Mumlavy, dnes se chodi po silnicce udolim az nad usti Lubosskeho potoka) lezi v kraji LIbereckem :) Tim nevyzyvam k devastaci toho uzemi. Jen mi prijde, ze treba ti premnozeni jeleni tam napachaji vic skod, nez milovnici prirody chtejici si zblizka prohlednout zajimavy les :)

0/0
29.8.2016 13:53

M83i73l59o27š 13Z13a20h72r26a36d20n31í89k 4512391755699

Tady jeste pridam ilustracni snimek na tema "premnozeni jeleni, horsky les a lanovka"

https://get.google.com/albumarchive/115605831011983124604/album/AF1QipP3R9STUpBWtHOM0HBhRYu1stNzuRqx_PvuVsHv/AF1QipML4o9jQYlS5gXj-IpytWbwVYKxrzg3LXj9q3Tl?source=pwa#6305595792061763634 porizeny online kamerou sdruzeni hydronet jednoho casneho rana tohoto leta

Ten les, co vidime neni "prales". Je to smes smrku a kosodreviny vysazena

v ruznych drivejsich desetiletich 20 stoleti. Predtim byl vrchol te hory skutecne "lysy"

(odtud i nazev te hory: Kahlenberg)

+1/0
30.8.2016 9:37







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.