Ještě bych doplnil, že máme nejen ve východních Čechách příliš velké lány, bude je potřeba zmenšit a kde to jde, vysázet když ne lesy, a jedlé lesy, tak aspoň větrolamy. Vítr totiž s příliš vysokou teplotou půdy vysušuje krajinu opravdu silně.

Doufám že se z toho naši radní alespoň trochu poučí, když dnes dělejí vše naprosto obráceně, všimli jste si, vydlážděných námestí v Hradci? Před nádražím, nám, 28.října etc..... kam asi voda při dešti jde? do kanálu a do labe, bez zasáknutí, takže tak nám jde naše radnice příkladem.

Pří nosný článek, otvírající doslova žhavé téma. Bohužel nejde jen o vlastní zastavěné části obce. Vodu je nutné zadržovat v celých plochách povodí jako celý systém navazujících opatření: navrácení toků do přírodě blízkého stavu (uměle zahloubené toky vrátit zpět na původní niveletu, je-li možno), tvorba tůní, rybníků a mokřadů, max. polderů (ne přehradám, Pěčín a pod.). Tím se navrátí voda do niv. Hlavní změnou však musí být zemědělství, které špatným způsobem hospodaření zlikvidovalo nasákavost půd. Půdy, které jsou vyschlé, jsou mrtvé - vodu nezadržují, působí erozi a povodně. Cestou je vrátit život do půdy: k tomu vede jediná cesta. Ukončit používání chemie, příliš těžké techniky a začít hnojit organickými hnojivy (nejlépe vyzrálý kompost - ani ne hnůj natož kejda). Až budeme mít 7,5 tuny žížal na hektar a půdu měkkou jako chléb (k tomu bude nutné nasadit patrně bezorebné postupy), budeme mít vyhráno. Jiří Malík, Spolek Živá voda

8 mega za 90 stránkovou studii Kdyby ty peníze raději dali na konkrétní opatření proti suchu

Pro informovanost veřejnosti mohou něco udělat i média. Například autor tohoto příspěvku může zavítat do lesoparku Háječek na Slezském předměstí a vyfotit stav tamějších rybníčků. Jejich hladina kopíruje hladinu spodní vody a oproti dlouhodobému stavu je nyní cca o 0,5 metru pod. V létě dokonce mělčí rybníček vyschne (poprvé se tak stalo v roce 2015). Vody ubývá a hodně. Kéž by to nebyl trend...