A za druhé sudetské oblasti nezničil ani tak odsun němců. Ostatně v článku už je naznačeno, že místo toho Riesenhaina přišel český truhlář, který chtěl ve výrobě lyží pokračovat. A takových lidí bylo na území bývalého protektorátu tisíce, co chtěli, až se v Sudetech situace trochu uklidní a zlatokopové a rudí gardisté zmizí, se tam přestěhovat.

Totiž co se týká živností, tak v té době , ještě dle tradice z Rakousko-Uherska, byl počet živnostníků regulován státem. Spousta lidí na územní původního protektorátu byla vyučena, měla patřičnou praxi coby tovaryši či pomocníci nějakého živnostníka, ale samostatnou živnost provozovat nemohli, protože by od státu nedostali licenci. Museli čekat, až někdo jiný v jejich městě či obvodu se svou živností skončí, zemře či se odstěhuje a teprve potom mohli licenci na živnost dostat. Do té doby mohli maximálně nějakému živnostníkovi dělat pomocníka. Podobně na tom byli mladší synové větších a velkých sedláků, pokud platilo, že nejstarší zdědí celý grunt a ostatní nic.

Tito lidé mohli po uklidnění situace Sudety rychle osídlit a vytvořit v těch původně německých oblastech do 10 - 20 let páteř nové ekonomiky, už výhradně v českých rukou.

Komunisté to zničili plošným znárodněním živností a velkých zemědělských statků dříve než se tito lidi mohli v Sudetech definitivně usídlit a zakořenit.

Okamžikem znárodňování přestali mít tito činorodí lidé důvod se do Sudet stěhovat, protože by tam byli stejní bezmajetní jako předtím a navíc v neznámém prostředí.

Takže v Sudetech zůstali, respektive uvázli hlavně všelijací zlatokopi a dobrodruzi a později tam přicházeli lidi vystěhovaní tam za trest. Přirozeně nejhůř na tom bylo vzdálené pohraničí a nejlépe sudetské osídlení vevnitř republiky v těsném sousedství českých vesnic.

Já bych za prvé tomu neříkal pohraničí. Sudety se zařízly hluboko do území tehdejšího Českolovenska. Například my jsme 20 - 25 kilometrů jižně od Ostravy a přesto jsme za války byli přes zabrání Sudet v Německu - němci totiž chtěli strategickou fabriku na výrobu náklaďáků kopřivnickou Tatrovku a tak protáhli hranice Sudet i přes nás až do Kopřivnice, i když jsme my byli téměř čistě českou vesnicí a v Kopřivnici bylo jen nějak ke 40 němckým rodinám, vesměs přistěhovalci spjatí s vrcholovým vedením Tatrovky, původní německé rodiny v Kopřivnici téměř nebyly. Ostatně němci hranice Sudet nemuseli ani moc posouvat. Nejbližší němci osídlené místo tady byla, jestli si to dobře pamatuji z vyprávění rodičů, čtvrť Prchalov v Příboře, to je jen pár kilometrů od Kopřivnice a potom o kousek dál na sever Mošnov (ostravské letiště) nebo o kousek dál na severozápad Sedlnice.

V Čechách zabraly Sudety a bylo potom Německo v celém povodí Ohře, napříkad Sudety, původně německé vesnice byly stoprocentně u Loun, kde jsme jezdil s vysokou školou na chmel. Třebas takové vesnice Markvarec, Zbrašín Touchovice, měly ještě 40 let po válce , v 80 letech, nezaměnitelné prostředí bývalých německých Sudet, které jsem znal od nás, třeba z těch Sedlnic.

Vyhnání českých Němců toho zničilo daleko víc...

Hloupý článek ve sváteční den. Zase jen politizování sudetských Němců a komunistů. Přitom by bez nich dnešní pisálkové nepsali.

Tak ve sváteční den přidám perličku redakci, pište si spíš články, jak Beneš popravil v roce 1946 hlavně kolaborující novináře, když se mu nevydařil na ně atentát.

Článek zajímavý.

Ale poznámku si neodpustím - české pohraničí nezničil odsun, zničila jej válka, kterou začali Němci. Nechápu, proč stále novináři používají tendenční terminologii. Snad kvůli vyvolání pocitů viny? Nemám proč je mít...

Ne všichni "naši" Němci kolaborovali,přesto všichni byli potrestáni. A to u nás žili ve větších počtech už od 13 století.Kolik našich vlastenců to může tvrdit?