Zatímco školy v celých Orlických horách spíš jen stagnují, v Dobřanech nové žáky musejí odmítat. Obec přesto nyní řeší vážný problém. Venkovská a přitom tolik úspěšná škola nutně potřebuje získat tři miliony korun, aby mohla rozjet budování přístavby. Pro vesničku to přitom jsou obrovské výdaje.
„Žádost o dotaci jsme podávali před dvěma lety. Než se vše vyřídilo, zásadně stouply ceny stavebních prací. Tendr jsme vypsali opakovaně, ale cena je stále vysoká. Dotace už nejde navýšit, takže teď řešíme, jestli dokážeme ty peníze najít,“ vysvětluje ředitel školy Jan Grulich.
Zatímco v roce 2005 navštěvovalo školu 72 žáků, dnes je jich o sto víc. „Máme třídy, kam se vejde jen 15 dětí. Chceme přistavět celé patro s výtahem, upravit také stávající prostory. Projekt počítal s rozpočtem 28 milionů korun, z toho měla být dotace 25 milionů korun. Stavební práce měly podle projektu stát 20 milionů bez daně a teď máme nabídku na 23 milionů korun bez daně. Původně jsme počítali, že ze svého doplatíme tři miliony, nyní je to dvakrát tolik,“ počítá Grulich.
Dobřanská škola
|
Dobřany jsou malebná vesnička v Orlických horách. To, co ji dělá výjimečnou, je místní základní škola. Do místní devítiletky chodí 172 dětí, drtivá většina z nich přitom dojíždí ze širokého okolí. Dobřany přitom mají 133 obyvatel. Budova školy patří obci, školu samotnou pak zřizuje obecně prospěšná společnost Trivium Plus. Dobřany ale školu podporují, jak jen je to možné.
Jít do rizika, nebo to odpískat?
„Máme roční rozpočet dva miliony, jsme malá obec, a pokud bychom dali tři miliony ze svého rozpočtu, na léta zastavíme další investice. Teď se musíme rozhodnout, jestli půjdeme do rizika, nebo jestli to odpískáme. Uděláme však všechno pro to, aby se ta akce uskutečnila,“ doplňuje postoj obce dobřanský starosta Michal Moravec.
Vedení školy a obec se musejí rozhodnout, jak situaci vyřešit. Na projektu přístavby objektu se pracovalo dlouhá léta a příprava už spolkla milion korun. Jestli se má škola dál rozvíjet, investici potřebuje.
„Dnes jsou úplně jiné nároky na výuku, než v době, kdy se škola stavěla. Potřebujeme odborné učebny, počítačovou učebnu, učebnu na dělenou výuku jazyků. Ta výuka se mění. Když potřebujete nové technologie, musíte vše zasíťovat. Je potřeba změnit zázemí. Prvotní impulz je nárůst žáků. Děti musíme odmítat. Od roku 2005 nám každým rokem přibývají,“ říká ředitel školy.
Pokud by nyní celý projekt padl, peníze se znovu budou shánět jen těžko. Projekt počítá s tím, že se kapacita devítiletky zvýší o 60 dětí - na celkových 240.
„Fakticky máme jen dvě varianty. Buď půjdeme do rizika a budeme shánět peníze z veřejných zdrojů a sbírek, nebo prostě do toho nepůjdeme,“ zamýšlí se Grulich. Rozhodnutí podle něj musí padnout již na začátku tohoto týdne. Stavět by se mělo začít letos o prázdninách a do roka mělo být vše hotovo.
Co na to okolní obce?
Ze 172 žáků jich do Dobřan dojíždí zhruba 150. „Pro blízké obce, jako jsou Deštné nebo Olešnice, které školu mají, jsme konkurence. Ostatní, které školu nemají, nás naopak podporují. Jsou rády, že děti od nich k nám mohou chodit,“ popisuje vztahy s okolními obcemi starosta Moravec. Do dobřanské školy jezdí i devět dětí ze Sedloňova. Další čtyři pak chodí do školky v nedalekém Bystrém, která je součástí dobřanské školy.
Sedloňovská starostka Hana Ježková říká, že obec přispívá na dítě čtyři tisíce korun, ročně tedy 52 tisíc. „My jsme rádi, že škola v Dobřanech funguje dobře. Sice tady moc dětí nemáme, ale všechny tam chodí a rodiče i my jsme spokojeni. Spádově jsme do Dobřan historicky vždycky patřili,“ podotkla Ježková.
„Máme svoji školu, ta si vede dobře, ale děti nám to ubírá. Je to volba rodičů, kam děti pošlou,“ říká opatrně starosta Olešnice v Orlických horách Jiří Cejnar.
Také starostka Deštného v Orlických horách Alena Křížová se vyjadřuje stručně: „My se snažíme tady tu školu držet. Máme stabilizovaný počet žáků a snažíme se, aby fungovala.“
Naopak třaskavé téma je dobřanská škola pro obce, které mají vlastní školu. Řada mnohem větších obcí, než jsou Dobřany, má vlastní školy poloprázdné.
