Varna v pivovaru v Dobrušce z roku 1936, kde se dodržují původní postupy

Varna v pivovaru v Dobrušce z roku 1936, kde se dodržují původní postupy | foto: Pavel Bednář, MF DNES

Dobrušský pivovar vařící jako za první republiky aspiruje na kulturní památku

  • 3
Staročeský pivovárek v Dobrušce aspiruje na zapsání na seznam kulturních památek. Přesněji řečeno jeho technologie na výrobu sladu a vaření piva, které probíhá na původním strojním zařízení ze třicátých let minulého století.

Dnešní pivovarský areál byl dokončen v roce 1869. Památkově chráněná má být například sladovna. Přestože v roce 2006 v ní velkou část zařízení včetně zásob sladu a ječmene zničily dva požáry, zachováno je její původní členění.

"Máme klasickou sladovnu, kde na pískovcových humnech klíčí ječmen. Takových je už v České republice málo a naše je jedna z nejmenších, které zůstaly v provozu," vysvětluje majitel pivovaru Milan Vedra. Tradičně připravený slad dobrušský pivovar dokonce prodává.

Na sladovnu navazuje dvoulískový hvozd, kde se na roštech suší teplým vzduchem naklíčený slad. Strojní zařízení, která v nich slad obrací, jsou z roku 1927. O devět let starší je zařízení varny, které vyrobila První brněnská strojírenská společnost.

PIVOVAR DOBRUŠKA

Pivo se v Dobrušce po pauze v polovině 90. let a změně vlastníka vaří opět od roku 2008. Od té doby se tady připravuje dvanáctistupňový kvasnicový světlý ležák Rampušák a od konce loňského roku k němu přibyla Dobrušská jedenáctka, která je kvasnicová i filtrovaná. Vloni v Dobrušce uvařili přes tisíc hektolitrů piva. Letos by to mohlo být třem tisícům hektolitrů, od dubna by se měl totiž rozšířit počet tanků ve sklepě.

Uprostřed varny stojí velký nablýskaný měděný kotel pro vaření piva. Okolo jsou větší a menší kohouty, které vypadají jako na zaoceánské lodi. Ještě předtím, než se začne v kotli vařit, teče vždy z měděných trubek do korýtka sladina. Přitom z ní stoupá pára a ve varně to nasládle voní.

Šrotovník je v provozu přes 80 let

Unikátní je také strojní zařízení v podkroví varny - takzvaná šrotovna. "Čistí a následně šrotuje slad na várku," vysvětluje Milan Vedra. Tady si člověk připadá opravdu jako ve skanzenu. Šrotovník vyrobený továrnou na filtry a pivovarské stroje Novák & Jahn v Praze je v provozu už přes osmdesát let.

"Obdobně byla v minulosti vybavena většina pivovarů. V současné době je srovnatelný typ k vidění pouze v pivovaru Broumov-Olivětín," říká památkářka Květa Jordánová, která návrh na zapsání pivovaru jako kulturní památky vloni sama připravila. ¨

Ve šrotovně se dochoval i původní vozík na kolejnicích, do kterého sladová tluč padá a pak se v něm přepravuje. Dobové jsou i další přístroje, například násypný koš, transmise, které suroviny rozvádějí, vakuometr z třicátých let nebo váha.

Pokud by se objekty stály kulturní památkou, mohl by pivovar na jejich údržbu a obnovu získávat dotace. Národní památkový ústav v Josefově nyní musí návrh na zapsání postoupit na Ministerstvo kultury, které o tom pak bude rozhodovat.

Brána pivovaru v Dobrušce

Původní dvoulískový hvozd na sušení sladu v pivovaru v Dobrušce

Nová jedenáctka z pivovaru v Dobrušce

"Památková hodnota pivovaru v Dobrušce spočívá především v autenticitě funkčního strojního zařízení a technických detailů z let 1927-1936," uvádí Jordánová, jež oceňuje i zachování původních prvků i polohu pivovaru při úpatí Novoměstského kopce, do něhož jsou vyhloubeny ležácké sklepy.

Do nich se vstupuje masivním portálem a kamennou chodbou. "Lidé projdou s odborným výkladem sladovnou a pivovarem a potom ve sklepní restauraci mohou ochutnat naše piva," láká Vedra.