Už před sedmi lety, kdy Hradec Králové podstoupil hloubkový dopravní audit, odborníci město upozornili, že nemůže donekonečna rozmazlovat řidiče na úkor pěších, cyklistů a cestujících v MHD.
Spoluautorem studie byl právě Zbyněk Sperat. Když se tento dopravní konzultant před rokem stal předsedou městské komise pro dopravu a podporu cyklistiky (KDC), zdálo se, že Hradec chce s naakumulovaným dopravním problémem skutečně pohnout.
Nestalo se však nic a znechucený šéf KDC nedávno rezignoval. Už od loňského jara komise připravovala návrh na vytvoření nového útvaru na radnici, protože dopravní kompetence jsou poněkud roztříštěné mezi náměstky primátora Jiřího Bláhu (ODS), Věru Pourovou (ANO) a další odbory a městské organizace. Výsledek? Vedení města tedy bylo nejednotné, rada města o útvaru nakonec ani nejednala.
„Komise za rok existence pod mým vedením nepřinesla výsledky, nefungovala jako poradní orgán rady, proto jsem rezignoval. Rada má na dopravu ve městě vlastní názor a nabyl jsem dojmu, že KDC nepotřebuje. Každopádně je to škoda, protože kolegové z komise si uvědomují dopravní problémy města a mám za to, že se nám za uplynulý rok společně i podařilo najít cestu, která by vedla k jejich řešení,“ říká Sperat.
Svou tezi o vlastním názoru rady dokládá i konkrétním příkladem: když se vloni v říjnu vedení města pochlubilo, že uvažuje o stavbě podzemního parkoviště pod Velkým náměstím za několik stovek milionů korun, členové KDC se o záměru dozvěděli až z médií.
Redakce MF DNES se na názor ptala i úředníků odboru dopravně správních agend. Také oni by uvítali sjednocení dopravní agendy do nového útvaru pod jednoznačně daným šéfem. „Ve skutečnosti tomu velí odbor hlavního architekta a jedna z koaličních stran nechce ani slyšet o nějakém snížení kompetencí pro tento odbor, natož pak o nižší pravomoci náměstků primátora,“ říká pod podmínkou anonymity jeden z úředníků.
„Nikdo za mnou nepřišel“
„Myslím si, že doprava je nějak personálně ošetřena na útvaru hlavního architekta a nějak to pracuje. Druhá věc je, zda jsme s tím ošetřením a prací spokojeni nebo ne. Ale s tím pan Sperat nepřicházel. Očekával bych tedy popis problému a poté jak z toho ven. Jenže nikdo za mnou nepřišel. Do orgánů rady pan Sperat nic nepřinesl a rada to tedy ani neprojednávala,“ konstatuje náměstek Bláha.
Doporučení komise na zřízení nového dopravního útvaru k radě skutečně nedorazilo, jenže z toho důvodu, že kvůli údajné organizační náročnosti návrh smetlo ze stolu již jednání koalice.
„Navrhli jsme a na komisi schválili konkrétní řešení, jak dopravní útvar uchopit. Projednali jsme to s tajemnicí radnice a předložili kolegiu primátora, kde se to však zastavilo. Pokud návrh odmítne kolegium, není šance, aby prošel přes radu,“ popisuje Sperat. Podle něj náměstek jednání komise s výjimkou úvodního zasedání nenavštěvoval, ale byl informován prostřednictvím zápisů, e-mailů a dvakrát při jednání kolegia, snaha o setkání s ním nebyla úspěšná.
„Dopravní komise má tajemníka, který nemá pravomoc předkládat návrhy radě. Pan Bláha by měl být pravidelně hostem zasedání dopravní komise, je jejím přímým nadřízeným a on je ten člověk, který má návrhy předkládat,“ upozorňuje místopředseda KDC Roman Plát.
„Na koaličním jednání jsme si řekli, že dopravní útvar zatím počká, protože chystáme něco trochu jiného. Byl by to od nás nesystémový krok. Je jich potřeba udělat víc a bude to trvat ještě nějakou dobu. Myslím si však, že doprava je na městě hodně roztříštěná a nějak nám to nefunguje. Musíme systémově nastavit řízení, protože to nám chybí už dlouhá léta,“ řekl radní a zastupitel určený pro územní plán Jiří Langer (ANO).
„Dopravě se koncepčně na městě nikdo nevěnuje, dopravní řešení jsou podřízena přáním architektů a mají spoustu závad. Proto jedno z našich prvních usnesení bylo doporučení radě na vytvoření nového dopravního útvaru. Chtěli jsme nastavit stejnou organizační strukturu, jako má například Praha nebo Plzeň, tedy vytvoření samostatného střediska, které by samo připravovalo koncepci a bylo schopno řešit i drobné dopravní projekty. Dnes Hradec vše poptává u externích konzultantů a projektantů, což je drahé a bez jasné strategie rozvoje. Navíc vznikají nefunkční stavby jako okružní křižovatka Koruna, kde je dopravní řešení podřízeno architektuře a vizuálu,“ upozorňuje Sperat.
O užitečnosti „buspruhů“
Dopravní audit Hradce Králové již v roce 2013 otevřel i myšlenku na speciální pruhy před křižovatkami určené pouze pro vozy MHD. Jenže ani nápad na studii o užitečnosti „buspruhů“, který komise rozpracovala, se neujal. Stejně prý dopadla i myšlenka některých členů KDC na společný postup s výborem pro územní plánování při přípravách budování severní tangenty.
„Je to smutné, ale nepodařilo se nám opravdu nic. Naráželi jsme na totální nezájem při předkládání našich usnesení a buspruhy byly jen jedním z nich. Rada se měla zabývat tím, jestli mají nebo nemají význam, ale nakonec to muselo jít až přes kolegium primátora. Předseda cítil nechuť rady komunikovat s naší komisí,“ říká Roman Plát.
Právě vyhrazené pruhy by podle komise v některých důsledcích mohly pomoci řešit kolony, v kterých často uvíznou desítky cestujících v MHD. „Je to velmi levné a účinné řešení používané mnoho let ve většině srovnatelných měst v České republice. Například na okružní křižovatce Koruna a zacpané Gočárově třídě jsou ve špičce vozidla MHD zdržena až o 30 minut. To znamená, že lidé nestíhají vlaky a navazující spoje. Pak se logicky stává MHD pomalou a neatraktivní a část lidí přesedá do aut a dál zhoršuje dopravní situaci města,“ popisuje Sperat.
Existuje však i opačný názor, že by takové řešení mohlo znamenat jen prohloubení potíží.
„Vyhrazené pruhy podle mě snad v Hradci ani udělat nejdou. Kdyby to někdo udělal na Gočárově třídě, celou bychom ji zablokovali,“ domnívá se radní Langer.
„Radnice se bohužel velmi často vyjadřuje k dopravě bez znalostí. Rozhoduje od stolu a navíc neodborně,“ dodává Plát.
