14. a 3. strana Rukopisu královédvorského.

14. a 3. strana Rukopisu královédvorského. | foto: IRHTCreative Commons

Rukopis jede domů. Ve Dvoře Králové na dva dny vystaví slavný podvrh

  • 14
Příležitost, která se opakuje jednou za 50 let, budou mít o víkendu návštěvníci městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem. Na vlastní oči si budou moci prohlédnout Rukopis královédvorský. Jeden z nejvzácnějších a nejspornějších textů v českých dějinách se vystavuje naprosto výjimečně.
Reklama

Před 200 lety ho „objevil“ v klenuté věžní kobce zdejšího kostela vědec a básník Václav Hanka s kaplanem Pankrácem Borčem. Slavný literární padělek, který měl dokazovat kulturní starobylost českého národa, se do města vrátí po půl století. Jeho vystavení provázejí mimořádná bezpečnostní opatření. 

„Originál Rukopisu byl ve Dvoře Králové k vidění naposledy před 50 lety, tehdy ho přivezli z Prahy taxíkem pouze ‚na otočku‘. Jeho vystavení zde bude tedy opravdu mimořádnou záležitostí,“ říká dvorská místostarostka Alexandra Jiřičková. 

V 60. letech bylo rukopisné falzum ve Dvoře Králové vystaveno u příležitosti 150 let od jeho objevení. 

Městské muzeum si jeho zapůjčení z Knihovny Národního muzea v Praze, kde je originál uložen, zamluvilo už před dvěma lety. 

„Museli jsme splnit celou řadu podmínek, bezpečnostních i personálních. Byl to složitý proces. Knihovna Národního muzea rukopis považuje za nejvzácnější exponát, který má ve sbírce,“ vysvětluje zastupující ředitelka dvorského muzea Dana Humlová. 

Reklama

Kvůli pražské výstavě Fenomén Masaryk k 80 letům od úmrtí prvního československého prezidenta nemohl být rukopis ve východočeském městě k vidění v den výročí objevení, tedy 17. září, jak si Dvorští původně přáli.

Od 15. září do 2. října byl vystaven v Národním muzeu. Právě dvoutýdenní expozice v Praze je také důvodem, proč knihovníci odmítli rukopis zapůjčit na dobu delší než dva dny. 

„Rukopis se vystavuje naprosto výjimečně, snad ještě méně než korunovační klenoty. Většinu času je uložený v depozitáři. Pobyt ve výstavní místnosti dokumentům nedělá dobře, stejně jako převoz. Proto nám ho knihovna zapůjčila jen na tak krátkou dobu,“ říká ředitelka.

Ostře střežená vitrína

Během dvoudenní výstavy bude rukopis uložen v klimatizované vitríně, návštěvníci budou muset dodržovat přísná bezpečnostní opatření. 

„Vitrína bude vybavena speciálními filtry proti ostrému světlu, aby se rukopis neničil,“ poznamenává Dana Humlová. 

Pracovníci muzea nespustí expoziční box celou dobu z očí. Po oba víkendové dny bude muzeum otevřeno výjimečně od 8 do 20 hodin. Cenný dokument do Dvora Králové dorazí v pátek den před výstavou a do hlavního města se vrátí hned v pondělí.

Rukopis královédvorský obsahuje na sedmi pergamenových dvojlistech žlutavě šedé barvy hrdinské zpěvy, epické básně a lyrické písně údajně ze 13. století, odkazoval na slavnou českou minulost. Celkem má 1 229 veršů.

Epické básně měly za námět například pověst o válce knížete Neklana s knížetem Lučanů Vlaslavem nebo o válčení Čechů s Poláky a Němci. Objevily se v nich postavy mytických hrdinů Záboje a Slavoje.

Rukopis královédvorský společně s Rukopisem zelenohorským, který byl „objeven“ v roce 1818, měly velký vliv na vývoj české literatury. Děti ve školách se texty učily nazpaměť.

„Byly pokládány za vizitku české vzdělanosti, kulturní starobylosti. Užívalo se jich jako argumentu i v politických a státních zápasech,“ uvádějí autoři České literatury od počátků k dnešku.

Od začátku se však objevovaly hlasy, které pravost obou textů zpochybňovaly. Nejdříve z ciziny, později i doma. Jejich autentičnost jako jeden z prvních zpochybňoval slovinský jazykovědec Bartoloměj Kopitar. Spor o pravost památek dokonce v 50. letech skončil u soudu. 

V 80. letech vystoupila proti rukopisům skupina mladých profesorů v čele s pozdějším československým prezidentem T. G. Masarykem. Podvrženost textů se nakonec podařilo prokázat. 

Dnes všeobecně převládá názor, že nepocházejí ze středověku, nýbrž z éry národního obrození. Odborníci považují za autora Rukopisu královédvorského Václava Hanku, který text přeložil do slovanských jazyků, němčiny i angličtiny, a také básníka Josefa Lindu. Do konce letošního roku vydá knihovna Slavoj ve Dvoře Králové komiksovou podobu rukopisu, na které pracuje místní písničkář Filip Pýcha.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

14 příspěvků v diskusi

Reklama