Expedice testuje rychlost pravěkého člunu, na Rozkoši pádluje jak o život

  • 4
Členové expedice Monoxylon III, kteří za rok vyrazí v replice neolitického člunu po Egejském moři, testují v těchto dnech plavidlo na přehradě Rozkoš u České Skalice. S člunem už jsou spokojeni, nyní zkoušejí maximální rychlost. Zatím jen po stojaté vodě, bez vln a bez projíždějících trajektů.

Slunce pere od rána do večera, ale dobrodruhům, kteří se už potřetí připravují na plavbu po moři v člunu vydlabaném z kmene, to nevadí. Teploty kolem třicítky perfektně simuluje podmínky, které je za rok čekají při plavbě na Krétu.

Na Rozkoši si pohráli s tvarem lodi. Dubový člun je o tunu lehčí než při předchozí expedici, proto musí znovu vypilovat stabilitu. Není vyloučeno, že budou muset proplout bouřkou s vysokými vlnami. Zkušenější členové posádky, kteří se účastnili předchozích dvou plaveb, už takovou situaci zažili. 

Na druhé expedici u francouzského přístavu Port du Niel náhle přišel mistral a ten den se nevrátilo několik menších rybářských lodí. „Člun se s vlnami dobře vyrovná, pouze nabírá vodu. Pocit nestability jsme ale neměli,“ říká jeden z nejzkušenějších členů posádky Jiří Miler.

Nálada týmu je vynikající

Expedice Monoxylon III bude už třetím podobným experimentem vedoucího katedry archeologie Radomíra Tichého z Univerzity Hradec Králové. Ten podobný pokus zorganizoval poprvé v roce 1995. Pro druhou expedici Monoxylon archeologové v roce 1998 už použili člun dlabaný z dubu.

Člun před 20 lety plul v pobřežních vodách Itálie, Francie, Španělska a Portugalska. Nyní ho archeologové a nadšenci použijí znovu, aby ho otestovali v Egejském moři. Tamní podmínky jsou výrazně odlišné od západního Středomoří. Změnou bude především to, že zatímco před dvěma dekádami pluli podél pobřeží, teď je čekají dlouhé a náročné trasy mezi ostrovy.

Autor článku si vyzkoušel na pár minut pádlovat s posádkou. Nálada týmu je vynikající, zatím nikdo z dvaadvaceti členů neodpadl. „Máme se tu dobře, máme klidné moře, až tak klidné tam za rok asi nebude. Původně jsme chtěli jet příští červenec, ale podle zkušeností námořníků z Egejského moře jsme změnili termín na květen, kdy bychom měli mít nejlepší počasí. Před měsícem jsme tam byli na průzkumné plavbě a z těch sedmi dní jsme mohli vyplout skoro každý den,“ říká Miler.

„Strašně jsem se sem těšil“

Expedice Monoxylon III vypluje na moře v závěru května z poloostrova Atika. Trasa povede přes řetězec ostrovů na ostrov Mélos a dál přes Santorini na Krétu. Itinerář není náhodný. Na Mélosu se nacházel významný zdroj obsidiánů, prestižní suroviny pro výrobu štípaných nástrojů. Ty se našly právě na Krétě.

Cílem soustředění v jachtařském klubu TJ Slavie na Rozkoši je i získat co největší motivaci. „Když si na tu loď sáhnete, zapádlujete si, jste mezi kluky, se kterými vám je dobře, tak z toho máte hned mnohem větší radost. Celé to pro nás má velký smysl,“ přiznává Miler. 

„Strašně jsem se sem těšil, hned jak jsem přijel, tak mě to úplně pohltilo,“ přidává se Jaroslav Štěpán, povoláním učitel z Náchoda.

Experiment hradeckých archeologů má díky poslední nejdelší etapě přinést nepřímý důkaz, že lidé v neolitu mohli cestovat po moři i na velké vzdálenosti (více o expedici čtěte v článku Na Labi testovali člun vydlabaný z kmene).

Na expedici vyrazí dvě posádky, které se budou střídat, vždy 10 pádlařů a jeden kormidelník. Výprava má domluvený katamarán, který bude monoxyl doprovázet. Posádku tvoří především účastníci předchozích dvou expedic. 

„Díky doprovodnému plavidlu bude plavba bezpečnější. V lodi samozřejmě povezeme vesty. Trochu se obáváme projíždějících trajektů, hlavně při noční plavbě,“ dodává Miler.