Kromě Vízmburku není v podhůří žádný z hradů nebo zámků přístupný, přestože z minulosti se jich tu dochovalo několik. Shodou okolností v místě, kde od roku 1927 trutnovské muzeum sídlí, původně býval hrad, později přestavěný na zámek.
„Chceme připomenout jeho minulost a také zvýšit povědomí, že na Trutnovsku jsou nějaké hrady a zámky. Region byl ve 20. století preferován pro rekreace na horách, nikoli jako místo, kde jsou památky,“ vysvětluje ředitel Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek.
Část o hradech uvádí scéna ze 16. století, v níž trojice padělatelů razí falešné mince ve sklepení věže trutnovského hradu. V sekci věnované zámkům ve Vlčicích, Podhůří, Rudníku nebo Žacléři zase na vrchlabském zámku diskutuje hraběnka Aloisie Czernin Morzinová s pražským architektem Josefem Schulzem o stavebních plánech.
Dobovou kulisu výjevu dodává renesanční mobiliář z druhé poloviny 19. století. Poslední část expozice nabízí pohled do usedlosti podkrkonošského tkalce ze 2. poloviny 19. století.
Archeologické objevy ze 13. a 14. století
Mezi nejzajímavější exponáty patří zrestaurovaná plátová zbroj z poloviny 17. století. Ve venkovské usedlosti zaujme vzácná keramika z roku 1679, žitavská fajáns, formanský pás vyšívaný pavím brkem z poloviny 19. století, unikátní trojbřitá lamačka lnu z roku 1810 nebo originální tkalcovský stav.
„Měli jsme evidován rozložený stav, byla to hromada dřevěných součástí s čísly. Když jsme se je pokusili složit dohromady, zjistili jsme, že to jsou tři různé stavy a ani jeden z nich nebyl kompletní. Museli jsme vybrat jeden, který bude možné po různých dodělávkách sestavit,“ vykládá Málek.
Součástí nové expozice jsou archeologické objevy ze 13. a 14. století na bývalých hradech Brádlo, Bolkov a Vízmburk.
„Jsou to unikáty. Máme celistvý meč, ostruhu, kladivo nebo srpy, které jezdci používali při sekání trávy pro koně,“ poznamenává historik Muzea Podkrkonoší Ondřej Vašata.
Nová expozice přímo navazuje na prostory v prvním patře. Od roku 2008, kdy muzeum přešlo z kraje na město, investovala trutnovská radnice do rekonstrukce budovy a interiérů několik milionů korun.
„Není to tak dlouho, co byl dům na hraně životnosti. Poslední věc, která tu ještě chybí a kterou budeme v nejbližší době realizovat, je instalace výtahu, aby se tu mohli bez problémů pohybovat i tělesně postižení,“ podotýká trutnovský starosta Ivan Adamec (ODS).
Na místě dnešního muzea stával na přelomu 13. a 14. století hrad. V 16. století jej Kryštof z Gendorfu přestavěl na zámek, od 18. století objekt sloužil jako skladiště soli. Byl součástí městského opevnění a od města jej oddělovaly hradby a příkop.
