V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle posledních odhadů CHKO Broumovsko 15 až 20 vlků ve třech smečkách, které mají jádrové oblasti teritorií většinou v Polsku. Jedna je ve Vraních horách, druhá v oblasti mezi polským Walbrzychem a státní hranicí a nejvýchodnější v Národním parku Góry Stolowe v Polsku. Vlci z těchto smeček se vyskytují také na Trutnovsku a Broumovsku. Polsko i Česko patří v EU k zemím, kde platí rozsáhlá míra ochrany vlků.
„Ve středu jsem se účastnil jednání na ministerstvu životního prostředí ohledně připravovaného programu péče o vlka. Ministerstvo nás jako chovatele a myslivce přizvalo, ať se k tomu vyjádříme. Devadesát procent našich připomínek nebylo akceptováno, tedy vlk má všude u nás zajištěnou stoprocentní ochranu, nesmíme mu překážet a aktivně se bránit. S tím nesouhlasíme,“ řekl ČTK chovatel ovcí a starosta Vernéřovic na Broumovsku Tomáš Havrlant ze Svazu chovatelů ovcí a koz. Je jedním z nespokojených farmářů z Broumovska, kteří zažalovali stát.
U českých soudů se domáhají toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohl být počet vlků redukován. U nižších instancí soudů neuspěli.
Na konec února je do Hradce Králové na krajský úřad svolána konference na téma vliv vlka a vydry na přírodu a hospodaření v krajině. „Hradecká konference je způsob nátlaku na politiky, aby si uvědomili, že je to vážný problém. Ochranáři to nezmění, na jejich straně je zákon. Je proto potřeba, aby se zákon změnil,“ řekl Havrlant. Pokud stát farmářům nevyjde vstříc změnou legislativy, může se zvýšit pytláctví, domnívá se.
Loni Královéhradecký kraj vyplatil farmářům za ztráty způsobené vlky rekordní částku, zadávených zvířat bylo zhruba stejně jako v jiných letech. Nárůst částky souvisí především s lepší informovaností chovatelů a také se zvýšením náhrad, což má vést ke snížení odporu chovatelů proti vlkům. „Každoročně je to mezi 100 až 200 kusy. Přes zimu je toho méně, nejvíce útoků je v květnu a v září,“ popsal Havrlant.
Vlci mu potrhali 140 ovcí, spolu s dalšími pastevci se soudí se státem |
Kraj vyplácí odškodné chovatelům některých hospodářských zvířat od roku 2016. V roce 2017 vyplatil chovatelům 45 tisíc korun, o rok později více než 520 tisíc a loni náhrady škod přesáhly 2,2 milionu korun. „Hospodáři jsou unaveni z opakujících se útoků, šelma jim změnila život a my nechceme o tyto hospodáře na rodinných farmách přijít,“ uvedl radní pro životní prostředí a zemědělství Karel Klíma (KDU-ČSL).
Podle ochranářů redukce vlků kvůli snížení škod na zvířatech není cestou k řešení problému. Počet vlků v zahraničí stejně roste a je pravděpodobné, že by uvolněné místo zaujali jiní. Ochranáři jsou toho názoru, že farmáři by si svá stáda měli důsledně zabezpečit elektrickými ohradníky a pořídit si ovčácké psy.
