Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sibiřské kočky léčí nejlíp, hledají lidské teplo, tvrdí chovatelka

  8:01aktualizováno  8:01
Chovatelka Helena Rückerová a její kočky pomáhají léčit děti postižené mozkovou obrnou i staré lidi upoutané na lůžko. Takzvaná felinoterapie je podle chovatelky nejlepší se sibiřskými kočkami, které vždy vyhledávaly lidské teplo.

Kočky pomáhají léčit postižené děti i staré lidi upoutané na lůžko. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Léčivé schopnosti zvířat člověk objevil již v dávných dobách. Helena Rückerová z Hradce Králové vsadila na výjimečnější felinoterapii a se svými kočkami sklízí úspěchy mezi dětmi i lidmi na sklonku života.

"Mezi lidmi koluje hodně mýtů o léčivých schopnostech zvířat. Například mi psal jeden pán, že trpí roztroušenou sklerózou a jaký druh kočky by si měl pořídit, aby nejlépe potlačila příznaky nemoci. Někdo měl zase zato, že když přiloží kočku na svoji nemocnou ledvinu, ta se vyléčí. Já si ale nemyslím, že by to úplně fungovalo zrovna takhle," upozorňuje Rückerová.

Léčebné účinky felinoterapie

Felinoterapie je jednou z forem tzv. zooterapie, při níž se léčebně využívá vzájemného působení člověka a zvířete, respektive člověka a kočky.

Podle řady zdrojů má kontakt s kočkou příznivý vliv na děti i seniory (sociální a psychická podpora), pomáhá řešit rodinné krize (úmrtí partnera, stresové situace, puberta), podporuje optimistický přístup k životu a zmírňuje vnímání bolesti i dalších zdravotních obtíží. U klientů po zákrocích zkracuje dobu pobytu v nemocnici, má prokazatelný vliv u depresí, hypochondrie či autismu. Kladný účinek byl zaznamenán také u hypertonie, mozkové mrtvice, apoplexie, mentální retardace, revmatismu, svalové dystrofie u dětí, smyslových vad, tělesných postižení, poruch chování a vývoje či psychosomatických onemocnění.

Dotek a pohlazení pomáhá pacientům

Její "kočičí" terapeutické návštěvy mohou mít řadu podob, ale jejich hlavním pojítkem je obvykle účel navodit lepší psychický stav pacienta, třeba pouhým dotekem, hlazením či česáním srsti.

"Když jsem s felinoterapií začínala, dostala jsem se ke starému slepému pánovi, který už téměř umíral. Dala jsem mu do postele kocoura, on si ho hladil a plakal radostí," vzpomíná milovnice koček, která pravidelně navštěvuje také domovy důchodců v kraji.

U dětí postižených mozkovou obrnou se využívá takzvané polohování. "Děti se položí, kolem nich si lehnou psi a na bříško se jim dá kočka, protože je lehčí. Zvířata mají vyšší tělesnou teplotu, a tak se jimi prohřejí dětské svaly. Potom přijde fyzioterapeut a začne s rehabilitací," popisuje Rückerová jednu z možných procedur.

Sibiřské kočky jsou podle chovatelky citlivé a vnímavé

Které plemeno je pro felinoterapii nejlepší? V tom má hradecká chovatelka jasno, neboť její srdeční záležitostí jsou sibiřské kočky, které častuje samými superlativy a oceňuje jejich citlivost a vnímavost. Již v dávných dobách se prý v krutých sibiřských mrazech stahovaly k lidským obydlím, vyhledávaly teplo a přístřeší. Zpravidla osamocení obyvatelé tamního kraje byli vděční za jejich společnost, a tak se zrodil jedinečný vztah mezi člověkem a tímto živočišným druhem.

"Na plemeni ale zase tolik nezáleží, spíš na temperamentu. Hodně lidí mi volá, že mají doma mazlivou kočku a že by se s ní rádi terapii věnovali. Je však potřeba mít na paměti, že se jejich čtyřnohý přítel také musí naučit cestovat a nebát se kontaktu s cizími lidmi. Vždy jim říkám, ať ho vezmou na nádraží, kde je hodně ruchu, a nechají ho tam pohladit někým neznámým. Pokud to kočka zvládne, může to být vhodný adept," říká Rückerová.

Její mazlíčci se pravidelně umisťují na předních příčkách kočičích výstav, a to nejen českých. Kocouři Everest Valenvic a Maxim Valenvic jsou dokonce evropskými šampiony.

Vhodnější jsou kocouři

Pro terapii se prý hodí spíše kocouři. Kočky jsou totiž zřídkakdy takříkajíc v pohodě. Jednou se mrouskají, jindy mají koťata, a vůbec mají obvykle na práci mnoho jiných věci než se zrovna zabývat terapeutickou činností.

"U kočky je felinoterapie vhodnější až po kastraci. Mimochodem, kolem tohoto zákroku panuje plno mylných představ, třeba že kočky po operaci přestanou lovit myši. Lovecký pud však rozhodně neztratí, ale více se drží doma, a tak máte jistotu, že nedostanou pohlavní nemoc od cizích kocourů. Další omyl je, že se prý nedokáží naučit některé věci. Když si však s majitelem dobře rozumí a on kočku dokáže motivovat, nejsou problém agility ani aportování," vykládá chovatelka.

Felinoterapeutické kočky samozřejmě nesmí jen tak běhat povenku, buď musí být doma, nebo mít zabezpečený výběh.

"Základem úspěšné felinoterapie je především důvěrný vztah mezi člověkem a zvířetem. Kočka musí mít naprostou důvěru ve svého páníčka, že ji třeba nenechá umačkat," zdůrazňuje Helena Rückerová.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lídr kandidátky SPD v Hradeckém kraji Zdeněk Podal
Okamurovce povede správce hradeckého kempu. Nejsme extremisté, tvrdí

Do říjnových parlamentních voleb povede hnutí Svoboda a přímá demokracie v Královéhradeckém kraji čtyřiašedesátiletý Zdeněk Podal. Býval krajským...  celý článek

Taneční skupina T-Bass z Hradce Králové platí za českou autoritu přes...
Taneční vizionáři, kteří sbírají mistrovské tituly. T-Bass slaví 20 let

Suverénně umí ovládnout jakékoliv jeviště, studio i obyčejný chodník, ale nejvíc jí sluší střechy a obří garáže. Právě tam, v obchodním centru Futurum, v...  celý článek

Kamiony u brány do závodu Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku.
Přetíženým dopravním uzlům u Kvasin uleví nové silnice za tři miliardy

Dopravní stavby za tři miliardy korun mají do pěti let vzniknout na Rychnovsku, hlavně v okolí průmyslové zóny Solnice - Kvasiny. Opravy a výstavba nových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.