Zřícenina Frymburk

Zřícenina Frymburk | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Frymburk mění pána, nový majitel slibuje další oživování hradu

  • 0
Josef Bartoň Dobenín prodává unikátní zříceninu Frymburk na Náchodsku. Nový majitel chce v obnově hradu a jeho zpřístupňování pokračovat. Zříceninu by měl převzít na přelomu září a října.

Hrad Frymburk nabízela ke koupi síť známé české realitní kanceláře a v její nabídce se ani neohřál. Romantickou zříceninu, která je až na výjimky z bezpečnostních důvodů nepřístupná, koupil majitel firmy Keltská stavební Miloslav Kahoun z Praskoles na Berounsku.

HRADNÍ VĚŽ JE UNIKÁT

Zříceninu u Nového Hrádku na Náchodsku donedávna skrýval les. Dnes je už z dálky vidět především jeho mohutná věž, která co do průměru nemá v Čechách obdoby. Frymburk vznikl zřejmě na počátku 14. století. Jeho zakladatelem byl některý z významných feudálů té doby. Hradu dominovala mohutná okrouhlá věž o průměru osmnáct metrů. Součástí opevnění byla i horní hradba, byly tam dva podélné paláce, brána pro pěší a brána z dolního hradu. Kolem hradu byly příkopy, přes které vedly dva mosty. Kvůli svému rozsahu stavba musela být velmi nákladná. Hrad tvoří mohutné opevnění na malém půdorysu, podobný u nás neexistuje. Bez nadsázky lze říct, že mezi českými hrady jde o unikátní památku. O jeho někdejším významu svědčí i to, že severní část dnešních Orlických hor byla po staletí nazývána horami Frymburskými.

Je prý tak trochu fanda do hradů. Možná i proto, že jen pár kilometrů od jeho bydliště stojí dva známé hrady Žebrák a Točník. Sám prý vždy toužil nějaký hrad vlastnit, a tak když viděl nabídku na prodej Frymburka i s pozemky a některými objekty, dlouho neváhal. K hradu se rovněž chystá odstěhovat.

Znal Frymburk z literatury, líbí se mu jeho původní podoba
O hrad už několik let ve spolupráci s rodinou Bartoňů pečuje také společnost Ochránci památek východních Čech, která tam pořádá brigády a jednou do roka její členové hrad otevřou pro veřejnost.

Minulou sobotu tam kromě výstav a komentovaných prohlídek bylo možno zhlédnout vystoupení skupin historického šermu nebo koupit tradiční řemeslné výrobky.

Snem nadšenců ze společnosti ochránců památek je otevřít hrad pro veřejnost po celou turistickou sezonu a zařadit ho do nabídky turistických cílů.

Bude však nový majitel jejich záměrům nakloněn? Nehrozí zřícenině další zapomnění jako v minulých desetiletích? Zdá se, že ne.

Miloslav Kahoun slibuje, že bude snahy nadšenců o zpřístupnění Frymburka podporovat:

"Jsem s nimi už v kontaktu. Nevím, jestli bude možno hrad v nějaké míře zrekonstruovat do původní podoby a umístit tam třeba i nějaké expozice, ale rozhodně bych chtěl zpřístupnit alespoň hradní areál. Bude záležet na spoustě věcí a na jednáních s památkáři."

Frymburk býval oblíbeným výletním místem. Svědčí o tom pohlednice a snímky z počátku minulého století.Frymburk býval oblíbeným výletním místem. Svědčí o tom pohlednice a snímky z počátku minulého století.

Frymburk býval oblíbeným výletním místem. Svědčí o tom pohlednice a snímky z počátku minulého století.

Víkendová akce na hradě se mu prý také líbila. "Rád bych v téhle tradici s ochránci památek pokračoval. Chtěl bych, aby se na Frymburku něco dělo, aby nebyl uzavřen a aby o něm lidé věděli," plánuje Kahoun.

Nadšenci už plánují konzervaci části hradního zdiva

A co na to Ochránci památek východních Čech? Místopředseda společnosti Rudolf Khol vítá, že hrad koupili lidé, kteří mají zájem unikátní zříceninu zachránit a zpřístupnit.

"Jejich vize se shodují s našimi. První jednání s novými majiteli byla vstřícná. Věříme, že spolupráce při záchraně hradu bude možná. Nechci předbíhat, ale pokud se podaří zajistit potřebnou dokumentaci, mohla by v příštím roce začít konzervace části zdiva hradu,"míní Khol.

NĚKDEJŠÍ PÁN BYL KRUŤAS A KOROUHVIČKA

Hrad měl v minulosti řadu zajímavých majitelů. Třeba Jan Městecký z Opočna nechvalně proslul jako jeden z nejkrutějších vládců své doby a rovněž jako "korouhvička". Vždy se totiž přidal na tu stranu, která mu nejvíc vyhovovala. Před husitskými válkami byl znám jako loupežník, který roku 1415 na Den všech svatých vyplenil opatovický klášter a opata umučil. V té době se hlásil k husitům, avšak už v roce 1420 stál při králi, ač slíbil být na straně pražanů a Žižky.

V roce 1421 Jan Městecký dobyl Chotěboř a povraždil tam na tisíc táboritů, jednoho nechal v Chrudimi uprostřed náměstí upálit. Když Chrudim oblehli pražané, pokorně je prosil, aby mu odpustili. Dva roky pak držel s nimi, ale roku 1423 se opět spojil s protivníky husitů. Chtěli porazit Žižku, ale ten své nepřátele u Hořic rozprášil.

Jan Městecký se svými kumpány pak ze vzteku vypálil jednu ulici na předměstí Hradce Králové a zabil kněze. Dočkal se proto odplaty od husitů. Ti roku 1424 v bitvě u Skalice jeho lidi zajali a zabili. Pak husité dobyli Hrádek a mnoho obyvatel městečka za proradného "korouhvičku" zaplatilo životem. Jan Městecký se nakonec dal zase k husitům.