Už když se v roce 1991 otevírala, byla hala hradecké Slavie zoufale nemoderní, studená a zbytečně megalomanská. A za třicet let služby potřebuje opravy za mnoho desítek milionů korun.
Po několika letech dohadů je téměř jisté, že největší víceúčelová sportovní hala v České republice se rekonstrukce přece jen dočká. Padla totiž zásadní překážka, tedy vlastnictví. Město sice halu dostane darem až v roce 2030, ale střecha nebo vzduchotechnika na opravy tak dlouho čekat nemohou a také nebudou.
Radnice se zavázala do tří let od brzkého podpisu smlouvy o budoucím převodu investovat 30 milionů korun právě do střechy. Podle pamětníků do ní zatékalo už v roce slavnostního zprovoznění.
Seznam nejrůznějších havárií je rozsáhlý. Tak například průduchy vzduchotechniky jsou zalité betonem, na lávky pod stropem by si netroufl vstoupit ani kaskadér, nedovíratelná okna propouštějí nejen světlo, ale hlavně zimu, zateplení neexistuje a provozní náklady šplhají do obrovských výšek.
„Tělovýchovná jednota (TJ) Slavia není dlouhodobě schopná financovat a udržovat tak obrovskou halu a město si ji zároveň nemůže dovolit nechat spadnout. Potřebuje investice skoro až mamutích rozměrů. Jde nejméně o desítky milionů korun, troufnu si tvrdit, že možná půjde až o sto milionů,“ řekl Pavel Marek (ANO), náměstek primátora pro oblast správy majetku města.
Dohoda města se Slavií se nerodila úplně lehce. Klub chtěl mít jistotu, že hala tu dál bude především pro jeho členy a oddíly, radnice se zavázala i k tomu, že objekt v následujících 50 letech neprodá či nedaruje jinému majiteli.
„Pochopitelně nechceme, aby se hala za nějakých podmínek převedla a za pět let abychom litovali, že jsme udělali blbost,“ upozornil předseda TJ Jakub Lejsek.
Kvůli dlouhým třískám hrozila zranění
Podmínka devíti let, kdy ještě hala bude formálně patřit tělovýchovné jednotě, byla totiž nutná kvůli dotacím.
„Je to osm let navíc, které jsme potřebovali kvůli udržitelnosti dotačních programů. Potřebovali jsme ten poslední krok oddálit, abychom nemuseli vracet dotace, které oddíl na provoz a opravy haly žádal i z jiných zdrojů, než je město. V dohodě o budoucím darování haly má TJ Slavia i závazek, že do podpisu darovací smlouvy nesmí zažádat o žádné další dotační tituly, které by převodu haly nějak bránily nebo ho omezovaly,“ uvedl Pavel Marek.
Přestože obří hala, ve které lze vedle sebe postavit až šest volejbalových kurtů, Hradci stále ještě nepatří, město už investuje.
Například před dvěma lety se měnila palubovka o rozměrech 90 krát 28 metrů za asi 11 milionů korun. Pokud by zastupitelé tehdy peníze neuvolnili, hala by se pravděpodobně musela zavřít. Posudek totiž konstatoval, že s 30 let starou palubovkou už se nedá nic dělat. Sami sportovci upozorňovali, že například skluz znamenal akutní riziko vážného zranění kvůli dlouhým třískám.
V nejbližších třech letech se dostane i na střechu, do níž město může nasypat až 30 milionů korun. Dalších 20 milionů si pak bude žádat modernizace vzduchotechniky. A protože oprava vadné střechy je nutností a uvnitř již leží drahá palubovka, neudiví, že na místě jsou obavy o její poškození.
„Pod střechou jsou sice lávky, ale ty jsou také ve špatném stavu a není možné na ně vstoupit, protože nikdo neví, jestli se nemohou utrhnout. Zkrátka řešíme nejen špatný stav, ale i neuvážený harmonogram oprav haly. Každý by se napřed, než začne něco dělat uvnitř své nemovitosti, měl podívat, jestli je v pořádku střecha,“ uvedl hradecký primátor Alexandr Hrabálek (ODS).
Okresní chlouba socialistického inženýrství
„Skutečně bylo divné, že se nejdříve opravuje palubovka a až potom střecha. Ale podlaha na druhou stranu už byla v takovém stavu, že sportovci si na ní mohli snadno ublížit,“ podotkl Marek.
Tělovýchovná jednota dostala od města i kraje rovněž příspěvek na akutní řešení dalšího problému železobetonového kolosu. Od panelů s azbestovými vlákny si sice projektanti v 80. letech bláhově slibovali, že zabrání únikům tepla a zajistí ohnivzdornost, jenže nynější hygiena nařídila jejich brzké odstranění.
Není vyloučeno, že hala má další skryté vady, které si mohou žádat vysoké investice. Nebylo by se čemu divit. Hala Slavie, která hostila i řadu koncertů Koller Bandu, Chinaski, Čechomoru, Anety Langerové či No Name, měla být minimálně okresní chloubou socialistického inženýrství. Nakonec rostla, či spíše stagnovala, pustla nebo byla rozkrádána déle než 15 let.
26. června 2020 |
První nákres budoucího objektu pro tehdy téměř 1 500 sportovců vznikl v roce 1970. S velkou slávou byly ve druhé polovině 70. let vztyčeny betonové pilíře coby kostra celé haly, avšak házenkáři, volejbalisté či fotbalisté v ní odehráli první zápasy až po neuvěřitelných 21 letech. Stavět se začala kvůli mistrovství Evropy v lukostřelbě.
