Chata patřící Základní škole kapitána Jaroše z Trutnova začala hořet v neděli v podvečer. Odpoledne ji opustili poslední návštěvníci, v pondělí tam měli nastupovat středoškoláci na lyžařský kurz.
Zásah komplikoval sníh i silný vítr, ale také neexistující přístupová cesta a potíže s dodávkou vody. A třebaže chata stojí v půli sjezdovky Javor, velký problém byl v tom, jak se napojit na zasněžovací systém, který chtěli hasiči použít jako zdroj vody.
Svou frustraci vypsal na sociálních sítích velitel dobrovolných hasičů z Mladých Buků Martin Vích. Podle něj při tomto konkrétním zásahu citelně scházel přetlakový ventil, který dokáže zvládnout přechod z tlaku kolem 60 atmosfér v zasněžovacích trubkách do zhruba 10 atmosfér v hadicích.
„Už před dvěma lety jsme měli krajským hasičským záchranným sborem (HZS) taktické cvičení na Černé hoře ohledně využití zasněžování. Jenže to někde zamrzlo na hradeckém ředitelství. Pro napojení na zasněžovací systémy je potřeba, aby HZS měl ve vybavení přetlakový ventil. Kluci z Horního Maršova se pro něj vraceli, kluci z Pece ho mají, myslím, teprve ve výrobě. Řeší se to několik let a zatím se to nehnulo,“ říká pro iDNES.cz Martin Vích.
Horská služba přivážela hasiče i jejich techniku k hotelu Emerich, který leží výš nad Bažinou. Jednotky braly vodu třemi proudy z hotelové nádrže, dalších šest proudů hasiči táhli ze zasněžovacího systému.
Kvůli chybějícímu přetlakovému ventilu však popraskalo množství hadic a trhaly se i hliníkové koncovky. Voda se rozlévala a při teplotě kolem minus 4 stupňů Celsia mrzla na svahu, hasiči tam nesčíslněkrát spadli.
„Přetlaková ochrana tady chyběla. Když se hasí, provázejí to tlakové změny. Když se zastaví voda, zpětným rázem se hadice trhají a tady jich odešlo docela dost. A když jsou hasiči uvnitř domu a praskne hadice na přívodu, musí se to vypnout a odejít ven,“ popisuje Martin Vích.
Při zásahu u požáru chaty Bažina byly podmínky v silném větru tak nepříznivé, že než se vyměnila hadice nebo se dovezly další, nastalo časové prodlení a oheň se opět rozhořel.
„Dělo se to několikrát dokola, museli jsme z objektu odejít, přestat hasit a vítr to znovu víc rozfoukal,“ říká Vích.
Jeho slova potvrzuje to i další z dobrovolných hasičů. „Není zatím dořešeno nějakou smlouvou mezi HZS a provozovateli vleků, že by se k hašení běžně daly používat zasněžovací systémy. Máme jen podomácku vyrobené spojky. Vodu jsme sice ze zasněžování vzali, ale bylo tam obrovské riziko i kvůli úrazům. Pro obsluhu bylo strašně náročné, aby do hadic nepustila vodu pod tlakem 60 atmosfér a aby se nic nestalo. Bylo to na statečnosti toho, kdo rozhodl, že se to na místě použije,“ tvrdí velitel dobrovolných hasičů v Horním Maršově Tadeáš Hlinka.
Součástka je ve vývoji. Zásah byl v pořádku, hodnotí HZS
Profesionální hasiči připustili, že se teprve připravují na to, aby se zasněžovací systémy daly používat i pro hašení požárů.
„Nyní probíhá komunikace nad vývojem součástky, která sníží tlak na běžné hodnoty používané u prostředků jednotek požární ochrany. Tato součástka bude také oficiálně certifikována pro zásah jednotek požární ochrany, proces ale není záležitostí týdnů,“ podotýká mluvčí HZS Královéhradeckého kraje Martina Götzová. I proto zatím nebylo možné uzavírat smlouvy s vlekaři.
Podle HZS byl zásah na Bažině v pořádku. Všechny složky dělaly pro záchranu vše, co bylo možné. První jednotky byly na nejbližší komunikaci pod chatou do deseti minut, s ohněm pak bojovaly několik hodin.
„Bohužel proti nám stály nepříznivé klimatické podmínky, ať už to byl čerstvě napadaný sníh, ale především silný vítr, který požár neustále rozdmýchával. Obecně jsou zásahy všech složek Integrovaného záchranného systému v horském prostředí v zimním období problematické,“ podotýká Götzová.
Chalupy se nechávají lehnout popelem, hněvá dobrovolníky
Dobrovolné hasiče však zlobí, že při požáru Bažiny se povedlo zajistit vodu k hašení až po jedné hodině.
„Když je na horách požár, je to strašně pozdě. Efekt našeho zásahu je skoro zbytečný, taková chalupa lehne popelem. Jde hlavně o majitele chalup, kteří by si měli zařídit vlastní podzemní nádrž na vodu určenou pro prvotní zásah. Když se požár podchytí v začátku, není třeba ani tolik vody. Nevím, jestli si lidé neuvědomují, že tam ubytovávají hosty, konkrétně tady to navíc byla chata pro školní děti. Nevím, na co se čeká,“ tvrdí Vích, podle nějž by tlak na majitele měly vyvinout i samosprávy.
V čerstvé paměti je podobný požár z letošního února, kdy zcela shořela těžko přístupná chalupa ve Velké Úpě pod Janovými boudami. Její majitel Josef Tylš, známý znalec jelenů, hajný a sběratel, tam uhořel.
Mluvčí krajských hasičů připomíná, že na odlehlé samoty vedou cesty, které třeba nejsou v zimě udržované, nebo vůbec neexistují. Těžká technika se pak k požáru nedostane, žádná legislativa ani neřeší, jak by se taková obslužnost zajistila.
U starších horských chalup, kde se celoročně nebydlí, se tak zásahy soustřeďují hlavně na záchranu životů, pak teprve na majetek.
Podle mluvčí Götzové ani u nových rekreačních budov na horách platná legislativa nevyžaduje, aby tam vedla přístupová cesta a aby majitel musel zřídit zdroj požární vody. Navíc v horách je takových retenčních nádrží nedostatek. Zdroje vody si stanovuje obec v požárním řádu.
„Situace nám není v žádném případě lhostejná, ale odpovědnost je v první řadě na majitelích objektů, jak je zabezpečí proti vzniku požáru, a také na samosprávách, které se o zdroje vody starají,“ odmítá výtky mluvčí Götzová.
Při sebelepší snaze se nedá dostat všude, namítají starostové
Podle starostů je však debata o jedné chybějící součástce jen velmi okrajovou záležitostí.
„Zda bude možné využít zasněžovací systém pro hašení, není systémová věc. U nás je pět sjezdovek, ale kolem je asi stovka budov, jen část z nich je v dosahu zasněžování. Chybí spíše zásahová pásová vozidla, je ale problém s tím, dovézt vodu na odlehlá místa. Jediné, co vidím jako řešení, by bylo povolit retenční nádrže, které by sloužily i jako požární. Ty by se daly gravitačně využít,“ říká starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek (SNK Sněžka).
Podobně to vidí i jeho kolega ze Špindlerova Mlýna, kde jsou v dosahu zasněžování jen dvě budovy. Podle něj je možné uvažovat o dalším dovybavení dobrovolných jednotek, ale nelze zařídit příjezd k úplně všem rozptýleným horským boudám.
„Ve Špindlerově Mlýně jsou dojezdové časy delší na některá místa i v létě, třeba tatrovka s deseti kubíky vody jede na Špindlerovku dvacet minut. V zimě je pak problém se někam třeba profrézovat, odstranění metrové závěje trvá třeba hodinu. Když už by se dostalo nahoru pásové vozidlo s vodou, nevím, jak by se řešily další dodávky vody. Natahovat všude hydranty a sítě by bylo nesmírně nákladné, to by se musel zřídit hydrant u každé odlehlé chalupy,“ uvažuje starosta Vladimír Staruch (Pro náš Špindlerův Mlýn).
Na horách je teď přitom kvůli klimatické změně o vodu nouze, takže i kdyby přibylo retenčních nádrží, není jisté, zda by se daly naplnit.
Vlekaři by poskytli zasněžování, ale mají limit na odběr vody
Některé krkonošské skiareály usilují o stavbu retenčních nádrží kvůli zasněžování, narážejí však dosud u správců národního parku. Provozovatelé SkiResortu Černá hora - Pec už delší dobu upozorňují, že nádrže mohou mít více funkcí, stejně jako v zahraničí.
Provozují retenční nádrž na Černé hoře, která je především zdrojem vody pro technické zasněžování, ale zároveň je to i požární nádrž. Přímo v Peci však retenční nádrž chybí a voda se bere přímo z toku, což se stalo i při hašení Bažiny.
„V toku musíme zachovat minimální průtok a jako skiareál máme stanovené roční limity odběru vody. Jednání o podmínkách případné spolupráce se nebráníme. Jakákoliv dohoda ale není možná, pokud by nezohledňovala fakt, že voda vynaložená na veřejný účel se nezapočítává do ročního limitu odběru vody pro zasněžování,“ podotýká ředitel SkiResortu Černá hora - Pec Petr Hynek.
