„Zařízení redukuje vysoké tlaky, které dosahují až sedmdesáti barů, my přitom pracujeme s osmi devíti bary. Tento ventil má běžně uplatnění v průmyslu k redukci tlaku vody v rozvodech, ale není a nikdy nebyl standardním vybavením jednotek požární ochrany v České republice. Dokonce i výrobce bere naše řešení jako ojedinělé a jsme prvním krajem, který má tento prostředek ve výbavě,“ popsal krajský ředitel hasičů František Mencl.
Fotogalerie |
Hasiči novinku zkusili ve čtvrtek při simulovaném zásahu na kraji sjezdovky na Černé hoře, kde „hořela“ rolba, vedle ní ležela zplodinami nadýchaná žena. Hasiči vyrazili na svah pěšky, na sněžných skútrech i čtyřkolkách s přívěsnými vozíky.
Po nasazení ventilu na hydrant u zasněžovacího stojanu opatrně pouštěli vodu do požárních hadic. Úkolem nového redukčního ventilu je právě zvládnout přechod z tlaku v zasněžovacím potrubí do hadic.
Ventily jsou německé výroby, obdobná zařízení používají provozovatelé skiareálů k redukci tlaku v rozvodech pro zasněžování. Jsou certifikované až na šedesát barů. Hasiči je vybavili požárními spojkami.
Celkem mají tři kusy, dva pro vyšší tlaky, jeden pro nižší. Jejich pořizovací cena je 12 a 30 tisíc korun.
V místech, kam cisterna nevyjede nebo kde není retenční nádrž ani jiný zdroj požární vody, byli hasiči dosud odkázáni na prostředky, které k požáru vyvezou čtyřkolky, sněžné skútry a rolby, nebo které si sami vynesou.
Na horách je navíc nedostatek vody, v Krkonoších až na výjimky chybějí retenční nádrže. Napojit se na systém zasněžování je v některých místech jedinou možností, jak získat požární vodu. „Na horách jsou místa, kam vodu nikdy nedostaneme. Pokud bude poblíž zasněžovací zařízení, tak jsme schopní si odtamtud vodu natáhnout. A to nejen v zimě, ale také v létě, pokud skiareály mají nasmlouvanou elektřinu a vodu v potrubí,“ uvedl Rudolf Jelínek, vedoucí oddělení IZS a služeb na krajském ředitelství.
Hasiči na horách nezřídka zasahují také u lesních požárů, i při nich jim ventily usnadní práci. „Vzhledem k tomu, že jsou čím dál častější období sucha, tak se dá předpokládat, že lesních požárů bude na horách přibývat,“ naznačil František Mencl.
Čtvrteční cvičení bylo úspěšný jen částečně. Zatímco menší ventil pracoval bezchybně, při nasazení většího ventilu tlak v hadicích kolísal nebo byl extrémně velký, a dokonce prasknul rozvaděč i hadice.
„Větší ventily jsme zatím nedokázali zprovoznit tak, aby to pro nás bylo funkční. Příští týden bude další testování, musíme zjistit, proč se nepovedlo tlak zregulovat. Pokud se tento ventil neosvědčí, vrátíme ho výrobci a zkusíme oslovit jiného,“ zhodnotil cvičení Rudolf Jelínek.
Popelem lehla Bažina i Kneifelova chalupa
V poslední době došlo v Krkonoších k několika požárům rekreačních objektů, ke kterým se hasiči měli s běžnou technikou problém dostat. Třímilionovou škodu způsobily plameny loni v březnu na chalupě ve Vítkovicích v Krkonoších. Kvůli její poloze ve stráni hasiči natáhli hadice od silnice prudký svahem a s technikou stoupali pěšky k místu požáru. Před ohněm z chalupy uteklo šest lidí. V říjnu hasiči likvidovali menší požár v penzionu Foměnka ve Velké Úpě.
V prosinci shořela do základů školní chata Bažina u vleku Javor v Peci pod Sněžkou. Také zde se museli hasiči vypořádat s obtížnými podmínkami. V těžko přístupném terénu nemohli pracovat s odpovídající technikou a právě tady se pokusili hadice napojili na systém technického zasněžování. Tehdy ještě bez ventilů.
Jenže se jim trhaly hadice a praskaly hliníkové koncovky. Rozlitá voda proměnila svah v kluziště a hasiči zde několikrát spadli. „Přetlaková ochrana tady chyběla. Když se hasí, provázejí to tlakové změny. Když se zastaví voda, zpětným rázem se hadice trhají a tady jich odešlo docela dost. A když jsou hasiči uvnitř domu a praskne hadice na přívodu, musí se to vypnout a odejít ven,“ popsal komplikace Martin Vích, velitel jednotky z Mladých Buků, která při požáru Bažiny zasahovala.
Loni v únoru také shořela Kneifelova chalupa na Janových boudách ve Velké Úpě, při požáru zahynul známý hajný, znalec jelenů a propagátor saní rohaček Josef Tylš. Hasiči se po zledovatělé s těžkou technikou nemohli nahoru dostat, natáhli proto vedení z okolních bud a k likvidaci plamenů použili také přírodní sníh.
K jednomu z největších požárů na krkonošských hřebenech došlo v listopadu 2018 nedaleko Labské boudy. S hořícím lesem a loukou bojovalo sedm jednotek, hasiči ze Špindlerova Mlýna dokonce 21 hodin. Oheň zasáhl plochu 600 krát 600 metrů, kvůli silnému větru se rychle šířil. Kvůli počasí a tmě nebylo možné letecké hašení.