Výbor, který by měl prosívat kandidáty „trafik“, působí teprve jeden rok a problémy se schvalováním uchazečů o posty byly zcela výjimečné. Za první rok fungování se do výboru dostalo 113 návrhů, neprošlo osm z nich.
Sociálnědemokratický hejtman, senátor, zastupitel Broumova, člen dozorčí rady Archeoparku Všestary či místopředseda ROP Severovýchod tak zatím do pestré mozaiky svých funkcí žádnou další nepřidá (více o hejtmanově snaze uržet si funkce čtěte zde).
„Ani sám vládní výbor neuvedl pro své souhlasy a nesouhlasy žádná opodstatnění. Jejich výběr mi nepřísluší hodnotit,“ říká Franc.
Důvody odmítnutí tají i členka výboru Yvona Charouzdová: „Neřeknu vám to, ale neřekla bych to ani nominantovi. Nemáme povinnost sdělovat důvody, proč ti lidé neprojdou.“
Jisté je, že každý kandidát musí u tříčlenného výboru absolvovat nepříjemné „grilování“. Podmínkou je čistý trestní rejstřík, bezdlužnost, kvalitní životopis anebo diskuse o odborných tématech v cizím jazyce. Výbor z každého jednání vydává zprávu a ta nechybí ani v případě France.
„Nominant se zamyslel nad svými největšími úspěchy a neúspěchy. Popsal, jaké zkušenosti ze svého dřívějšího působení v dozorčích radách si odnese pro svoji budoucí praxi v dozorčí radě podniku, kam je aktuálně nominován, ...nominant se považuje za přísného šéfa, zamyslel se, jak prosazuje nepopulární kroky, jak motivuje své kolegy, ...deklaroval, že jeho působením v dozorčí radě podniku nedojde k žádnému střetu zájmů,“ stojí například v záznamu z 9. března.
Podle Martina Fadrného, člena mezinárodní právní organizace Frank Bold, střet zájmů u „politiků-trafikantů“ hrozí téměř vždy.
„Třeba ve skandinávských zemích se politici ve vedení firem dostávají do střetu zájmu automaticky. Na jednu stranu zastupují zájmy státu, na druhou stranu podle obchodního zákoníku musí hájit zájmy firmy. To je ukázkový rozpor. Měla by být zformulována vlastnická politika, tedy například co stát od firem očekává, anebo řešení dilematu, jestli daná firma bude vydělávat peníze, či poskytovat veřejnou službu,“ domnívá se právník.
Franc však argumentuje, že firma stála právě o něj a svou účastí v dozorčí radě chtěl být užitečný hlavně při výjimečných událostech.
„Samo Povodí Labe dopředu avizovalo, že by ocenilo, kdyby členem dozorčí rady mohl být právě hejtman. Ze své pozice jsou totiž hejtmani zodpovědní za krizovou připravenost a řízení kraje například během povodní. Vzhledem k tomu, že jsme se za mého působení s povodněmi v kraji několikrát potýkali a řešíme i protipovodňová opatření, domníval jsem se, že bych byl vhodným kandidátem pro spojení Povodí Labe s krajskými samosprávami,“ pokračuje hejtman.
Fadrný se pozastavuje i nad předpoklady France pro funkci v dozorčí radě státního podniku.
„Na těchto místech by měli sedět lidé z oboru nebo experti, a nikoli úředníci a lidé, jejichž jedinou kvalifikací je politický post. Zkrátka by se tam neměli dostávat klasičtí trafikanti,“ uzavírá právník.
