Po červencových deštích to kolem soch s typickými zvířaty Krkonoš vypadalo jako na tankodromu, a tak pořadatelé těsně před sobotním otevřením zasypali bahno provizorně senem. Na něm to však zrádně klouzalo a občas někdo neplánovaně žuchl na zem.
Herní krajina ve svém jménu Pecka propojila názvy Pece pod Sněžkou a polské Karpacze. Město Pec ji vybudovalo za 44 milionů korun, přičemž na česko-polský projekt čerpá dotaci 32 milionů. Nejlepší je vydat se sem s vděčnou hračkou od pořadatelů, dřevěnou kuličkou Pecka, která rozehraje soustavu dřevěných korýtek.
Hned nad lanovkou vznikla v lese „hnízda“ čápů černých z akátového dříví. O kousek dál se nacházejí „nory“, kde si i hodně malé děti mohou zahrát na dravce.
Živo je i u rozměrného rysa. Zatímco se malé děti opatrně pohybují v rysových útrobách a objevují vstup do tlap, jeden z tatínků klidně po kládách vystěhuje dvouletou dcerku až nahoru na hřbet šelmy a pak se odtamtud spokojeně rozhlížejí. Na hřbet jelena se zase nedá dostat jinak než po sítích. Rodiče menších dětí musí na mnoha místech dost kmitat.
Mravenci nejsou k pohrání, uzavřel certifikátor
Obří sochy černých a červených mravenců připomínají jejich soupeření. Ty však nezískaly certifikát jako herní prvky, byly by prý příliš nebezpečné.
„Jak to vnímám já, to bychom ani nemohli jít do lesa nebo vylézt na skálu, to také nelze certifikovat. Naši herní krajinu bych charakterizoval tak, že potřebuje aktivního rodiče, který je připraven na hru se svou ratolestí. Souvisí to se vzděláváním a tělesnou naukou. Mravenci jsou pro ty zdatnější, popravdě je tu ale zákaz vstupu,“ vysvětluje spoluautor konceptu sochař Matěj Hájek, ale vmžiku se vyhoupne na hřbety mravenců a za deset sekund po nich proběhne dokola.
Ústředním bodem herní krajiny, který přitahuje suverénně nejvíc rozesmátých dětí hlavně kvůli tobogánu v paroží, je padlý mrtvý jelen. Tvůrci na něm chtějí ukázat, jak v přírodě zaniká život, jak se některé části těla rozkládají rychleji než jiné. Na povrchu tak zůstává kostra hrudníku a parohy, ale hlava už splývá se zemí.
„Možná tu mohlo vzniknout i méně prvků, ale třeba by to pro děti nebylo tak zábavné. My jsme se u vymýšlení bavili. Podobné projekty v zahraničí existují, ale ne vysloveně jako dětská hřiště, spíše na pomezí landscape, sochařiny, architektury a i té zábavné části pro děti,“ říká spoluautorka architektka Tereza Kučerová.
„Pojednali jsme zde hlavní zvířata žijící v Krkonoších. Rys je zrovna šelma, u které jsou místní rádi, že se vrátila po dlouhé době do volné přírody. Paroží, lebka i trup jelena byly pro nás zase hodně inspirativní vizuální téma,“ vysvětluje architektka.
Hra přitáhne rodiny i turisty, kteří se vyhýbají placeným atrakcím
Herní krajina vznikla na hranici druhé zóny Krkonošského národního parku (KRNAP). Jeho správci věří, že přitáhne pozornost a snad zčásti uleví i nejpřetíženějším místům hor, které se v návštěvnosti přehouply přes pět milionů lidí ročně.
„Podle našich statistik většina rodin s dětmi jede lanovkou a spíše hledají dostupnější místa. Přitom v horách není tolik lokalit, kam by se dalo tak snadno dostat jako nyní na Pecku. Je tak určitá možnost stáhnout část lidí k takovémuto bodu zájmu. Musí se ale začít právě tam, kde je dobrá dostupnost. Nový turistický chodník by tolik zájmu nevyvolal,“ míní vedoucí kanceláře ředitele KRNAP Petr Moravec.
Z rozhledny parohu se zájemci svezou dolů toboganem (21. 7. 2018).
Do rysa se dá vlézt i tlamou, ale klouže to (21. 7. 2018).
Pecký starosta tvrdí, že Pecka by měla zvednout děti od počítačů a mobilů. Celým rodinám umožní zastavit se v krajině, aniž by musely platit za komerční atrakce. Namísto do zalidněného centra Pece turisty zavede do málo objevené Velké Úpy.
„Vršky Portášek jsou nádherné, nacházejí se tu Sagasserovy boudy a Šímovy chalupy, ale běžný turista tudy jen proběhne, protože jde na Sněžku nebo schází do Pece či Úpy. Přitom toto místo má velkou historii. Údolí kostela ve Velké Úpě bývalo správním místem i pro Horní Malou Úpu, zatímco Pec pod Sněžkou byla jen hornická enkláva, kde pracovali horníci v dolech,“ říká starosta Alan Tomášek.
„Rozvojem turismu se ale vše přesunulo do Pece, lanovka na Sněžku vybudovaná roku 1948 to zásadně změnila. Tady na Portáškách zůstaly původní chalupy, nádherné louky, luční hospodářství. Je tu zachována krajina taková, jak bývala dříve. To jsme si přáli zdůraznit i tímto projektem,“ tvrdí starosta.
SkiResort slibuje, že nahradí starší trojsedačku
Herní krajina je zatím v předčasném užívání. U horní stanice lanovky vznikly toalety, občerstvení a půjčovna koloběžek. Majitel Mega Plus Richard Kirnig přislíbil, že SkiResort Pec-Černá hora vymění v dohledné době starší třísedačkovou lanovku na Portášky.
Materiálem herní krajiny je převážně sibiřský modřín. Nebude se nijak ošetřovat a postupně splyne s okolím. Herní prvky ale budou přístupné pouze od jara do podzimu za slušného počasí, na zimu se uzavřou.
V první půlce července ještě řemeslníci pracovali na herních prvcích:
V herní krajině zatím zbývá několik nedokončených záležitostí. Obří čapí zobáky tu budou klapat a z jelenova trupu povede dolů skluzavka. Herní krajinu doplní také informační tabule s ilustracemi Ilony Polanski, která se letos dostala do nominací na Grand Czech Design.
Na polské straně Krkonoš ve středisku Karpacz už připravují podobně nákladný projekt, který bude přibližovat historické dědictví. Obě města se navzájem budou propagovat.
Herní krajina Pecka vyrostla u Portášových bud nad Velkou Úpou.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
