Důl Kovárna se na dlouho zavře, pod Sněžkou prodlouží turistům trasu

  9:15aktualizováno  9:15
Jeden z nejatraktivnějších turistických cílů v Krkonoších má před sebou na dlouhou dobu poslední sezonu. Historické důlní dílo Kovárna v Obřím dole se příští léto už neotevře. Speleologové z Albeřic, kteří podzemím provádějí turisty od roku 2004, začnou pracovat na prodloužení stávající prohlídkové trasy.

Turisté v dole Kovárna v Krkonoších. | foto: Radko Tásler

Turistům chtějí zpřístupnit zavalenou štolu Prokop na dně Obřího dolu, kde geologové v 50. letech hledali cínové, měděné a wolframové rudy (více čtěte zde).

Fotogalerie

Česká speleologická společnost Albeřice připravuje zpřístupnění štoly Prokop několik let. Má hotovou projektovou dokumentaci i stavební povolení.

Před dvěma lety se pokoušela získat peníze z Evropské unie, avšak projekt s rozpočtem 20 milionů korun Agentura ochrany přírody a krajiny k hodnocení na Státní fond životního prostředí, který o dotacích rozhoduje, ani nepustila (psali jsme zde).

Návštěvnická sezona v Kovárně

  • Trvá v roce pouze dva měsíce. Od července do konce srpna do podzemí sestoupí kolem 1 500 turistů. Termíny jsou zamluveny dlouho dopředu.
  • Návštěva trasy A v horní části dolu zabere necelou hodinu, od roku 2011 turisté mohou po nerezových žebřících absolvovat fyzicky náročnější trasu B do mezipatra, které vzniklo při průzkumech v 50. letech a kde se nachází část tehdejší důlní techniky.

Nepomohlo ani odvolání. Jeskyňáři sice na podzim podají žádost znovu, ale už nechtějí dál čekat. Příští léto proto v podzemí začnou pracovat a vše budou platit ze svého.

„Rozhodli jsme se, že se do toho pustíme sami. Když získáme dotaci, bude Kovárna zavřena dva až tři roky s tím, že bychom umožnili pouze nepravidelné skupinové prohlídky na trase B. Pokud bychom dotaci nedostali, nejsem schopný říct, jak dlouho to potrvá. Může to být i pět nebo šest let,“ říká šéf albeřických jeskyňářů Radko Tásler.

Kvůli klimatickým podmínkám a ochraně netopýrů mohou v podzemí Obřího dolu pracovat jen čtyři či pět měsíců v roce.

„Pokud to neuděláme, důl jednou zanikne“

Snaha zpřístupnit štolu Prokop za každou cenu má podle něj praktické i odborné důvody.

„Chceme turistům ukázat další část podzemí, která je velmi zajímavá. Navíc bychom tak mohli odvodnit celé spodní patro, kde je dnes spousta bahna, neustále přibývá a nemá kam odtékat. Pokud to neuděláme, důl jednou zanikne,“ vysvětluje speleolog.

Důl Kovárna

  • Při průzkumech mezi lety 1952 až 1959 horníci pod Sněžkou vyrubali sedm kilometrů chodeb, k těžbě však nikdy nedošlo, protože by ekonomicky byla příliš nákladná.
  • První zmínky o dolování v Obřím dole pocházejí z roku 1456, největšího rozmachu dosáhlo v 19. století. Důlní společnost tehdy z Pece pod Sněžkou vyvážela měděné a arzenové rudy do celé Evropy.
  • Mezi lety 1828 a 1868 hutě vyprodukovaly 39 tun surové mědi a 1 250 tun arzeniku.
  • Těžba skončila v roce 1876.
  • Kovárna je pro turisty otevřená od roku 2004, o sedm let později se prohlídkový okruh prodloužil o trasu B, která vede po nerezových žebřících do hloubky 50 metrů.

Když bahno zaplní spodní patro až po strop, zastaví se cirkulace vzduchu, což ve finále může vést k ukončení turistického provozu. V této části dolu se nacházejí také unikátní geologické struktury včetně krasových jevů a malých jeskyní, do kterých se s omezeními dostanou jen odborníci.

Stávající 300 metrů dlouhou prohlídkovou trasu chtějí jeskyňáři prodloužit o dalších 350 metrů, po žebřících povede do osmdesátimetrové hloubky.

Prodloužení prohlídkového okruhu

Na konci dědičné štoly Prokop vznikne nový východ, dnes je možné do dolu sestoupit pouze jedním místem. Po ukončení průzkumu před 60 lety horníci vchod do štoly z bezpečnostních důvodů odstřelili. Jeskyňáři proto musejí prokopat zhruba sto metrů zavalené chodby, podle propočtů potřebují vytěžit více než 400 kubických metrů zvětralin, jílu a několikatunových balvanů.

Ve štole Prokop je z 50. let obrovské množství důlní techniky včetně podzemního skladu střeliva, kolejnic, důlních vozíků nebo části lokomotivního depa. Prospektoři mezi lety 1952 až 1959 vykopali sedm kilometrů chodeb. Pokud by se jeskyňáři dostali do velké strojovny, otevře se jim možnost dalšího prodloužení prohlídkového okruhu.

„Otevřeme si přístup ke třem až pěti kilometrům chodeb. V budoucnu bychom tak mohli vytvořit prohlídkovou supertrasu,“ dodává Tásler.

Nejčtenější

O apartmány v Krkonoších je enormní zájem, stojí i přes 10 milionů

Na Horních Mísečkách je před zkolaudováním několik apartmánových domů, celkem...

Stovky nových apartmánů přibudou v Peci pod Sněžkou, Vítkovicích, Černém Dole, Janských Lázních a na Horních Mísečkách....

Tajemství vašich dětí: pětina dívek poslala intimní fotky cizímu člověku

Ilustrační snímek

Obří boom sociálních sítí jako je Facebook, Instagram nebo Skype způsobil, že kybernetických mravnostních deliktů...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Jako by celý rok nepršelo. Královéhradecký kraj je nejsušší v republice

V přehradě Rozkoš chybí voda, od července jen odpouští (19. 10. 2018).

Výhrůžnou červenou barvou svítí takřka celý Královéhradecký kraj v mapách znázorňujících množství vody v podzemí i na...

S postiženou dcerou házela matka o pult, pak jí zlomila stehenní kost

Nikola N. u Krajského soudu v Hradci Králové (11. 12. 2018)

Nejméně několik měsíců týrala v prvním roce života svou dceru dvaadvacetiletá Nikola N. S tělesně postiženým dítětem...

Další z rubriky

VIDEO: V létě milíř kvůli suchu uhasili, dřevěné uhlí vypálili až teď

Pracovníci muzea rozebírají milíř před sýpkou v Rokytnici v Orlických horách, v...

V Rokytnici si připomněli tradiční výrobu dřevěného uhlí, které v Orlických horách používaly sklárny a hutě. Před...

Tajemství vašich dětí: pětina dívek poslala intimní fotky cizímu člověku

Ilustrační snímek

Obří boom sociálních sítí jako je Facebook, Instagram nebo Skype způsobil, že kybernetických mravnostních deliktů...

Za útok na partnerku a spolubydlícího dostal cizinec 4,5 roku vězení

Vazební věznice Hradec Králové

Za zbití krajana kovovou tyčí a napadení partnerky si Polák Pavel G. u Krajského soudu v Hradci Králové vyslechl trest...

Najdete na iDNES.cz