Na problém upozornila MF DNES poprvé v květnu. Přestože dva hydrogeologické posudky konstatovaly, že hnojiště by mělo co nejdříve zmizet, protože nelze vyloučit trvalou kontaminaci podzemních vod, ve skutečnosti se od té doby neděje téměř nic.
Jako by se jen čekalo na riziko, před kterým varuje i čerstvá zpráva Hydrogeologické společnosti s.r.o.. Tu si po doručení petice objednal Královéhradecký kraj, a přestože analýza může pouze navrhovat řešení, je vyloženě alarmující.
Rozbory vody sice neprokázaly znečištění, avšak hnojiště může být podle studie tikající bombou, které je potřeba se okamžitě a bez dotazů zbavit. Každé prodlení prý jen zvyšuje nebezpečí znečištění blízkých studní i léčivého pramene v Rokoli.
„Zjistí-li se znečištění v objektech vzdálených desítky i stovky metrů od hnojiště, bude kontaminace podzemních vod dlouhodobá a současnými metodami prakticky neodstranitelná. Bude nutné vyčkat měsíce, případně roky na samovolné naředění znečištění a obnovení původní jakosti podzemní vody,“ varuje v čerstvém posudku Ivan Koroš z Hydrogeologické společnosti.
Návrhy řešení jsou také jasné. Bez odkladů ukončit další navážení hnoje, stotunová fůra by měla co nejdříve zmizet stejně jako nebezpečné výluhy. Koroš také minimálně do konce letošního roku doporučuje pravidelně kontrolovat jakost vody v nejohroženějších studnách.
Úřad hnojiště schválil
Případ se mezitím oklikou vrátil na oddělení životního prostředí Městského úřadu v Dobrušce. Ten při jarní kontrole hnojiště nenalezl jakékoli pochybení. Vodoprávní úřad se již seznámil s novým posudkem, který si objednal krajský úřad, a nejspíš vznikne další posudek. Už s číslem tři.
„Vodoprávní úřad požádal o posouzení věci Výzkumným ústavem rostlinné výroby se sídlem v Praze – Ruzyni a po obdržení jeho vyjádření budou zúčastněné strany informovány o dalším postupu vodoprávního úřadu,“ uvádí Tomáš Seidl, vedoucí dobrušského oddělení životního prostředí.
Inkriminované hnojiště poblíž poutního místa Rokole založilo Podorlické zemědělské družstvo (PZD) Ohnišov. Podle předsedy Václava Ryšavého časté kontroly neprokázaly žádné závady, hnůj pochází z hluboké podestýlky, má tedy vyšší obsah sušiny a navíc je ho přesně tolik, kolik potřebuje půda pro obnovu. Prioritou pro PZD jsou však nyní žně.
„Hnůj se chystáme zapracovat do země, prvořadé jsou ale pro nás žně, a nikoli hnůj. Však i hydrogeologický posudek nám jen doporučuje ho odklidit. Až doděláme žně, půjdeme na rozmetání hnoje, teď na to opravdu nemáme čas. Do jednoho měsíce by mělo být hotovo,“ uklidňuje předseda Ryšavý.
Hnůj otrávil obecní vrt
Pozoruhodné je, že jen několik stovek metrů od „rokolského hnojiště“ teprve před měsícem došlo k ekologické havárii, která může ilustrovat, co se může přihodit se studnami obyvatel Tisu i léčivým pramenem. V sousední obci Sněžné v červenci po lijáku močůvka vytékající z jiné fůry hnoje kontaminovala 60 metrů hluboký obecní vrt s pitnou vodou. Shodou okolností také tady hospodaří PZD Ohnišov.
„Po vydatných deštích jsem kontroloval obec a všiml jsem si, že hnojůvka teče z úložiště až do našeho vrtu. Na čtyři dny byl odstaven z provozu, protože tam byly bakterie, které se musely přechlorovat. Hnojůvka nám kontaminovala studny a zároveň i vrt. Já chápu, že hnůj se musí někam ukládat, ale měl by se při tom používat selský rozum. Prostě byl na horizontu a steklo to rovnou k nám. Kdyby byl o sto metrů dál, nejspíš by se nic nestalo,“ říká starosta Sněžného Petr Jirásek.
Podle něj se kvůli čerstvému precedentu musí přepracovat havarijní plán pro ochranné pásmo druhého stupně.
Fůra hnoje se u Janova objevila na konci letošního března. O dva týdny později tu již byli inspektoři Ústředního kontrolního výzkumného ústavu zemědělského (ÚKVÚZ) a hydrogeolog Martin Blecha vypracoval studii, která doporučila, aby hnůj zmizel. Nestalo se, a tak na začátku června na adresu hejtmana přišla petice s 1 664 podpisy za záchranu rokolského pramene.
O případ se mezitím začal zajímat i senátor za Rychnovsko Jan Grulich (TOP 09), jenž zmínil i případnou obranu soudní cestou. Následoval druhý hydrogeologický posudek se stejným závěrem, jako měl ten první, a návrat na stůl dobrušského městského úřadu. Teď záleží už na třetím posudku od Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
„Je to úplně zbytečné čtyřměsíční zdržení. Proč se vše neřešilo už po prvním posudku, kdy bylo zřejmé, že studny a zdroj vody jsou v ohrožení? Vždyť je to téměř havarijní situace, která nesnese odklad. Jen pevně věřím, že řešení je na dohled, i když riziko bude trvat třeba i půl roku po odklizení hnoje, protože nevíme, co je pod ním,“ upozorňuje Václav Kubíček, jeden ze zakladatelů petice a obyvatel Tisu.
Právě jeho studna je jednou ze tří, které jsou podle posudku v nejrizikovější oblasti. „Studny jsou jediným zdrojem vody. Má voda prozatím téměř splňovala i kojenecké parametry. Nezbývá mi nic jiného než opakovat kontroly a věřit, že to tak i zůstane,“ říká Kubíček.
