Vědci a další experti Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích trávili padesát let v nedůstojných podmínkách pronajatých kanceláří nebo montovaných buněk.
Provizorium však do dvou let skončí a oni se konečně budou moci nastěhovat do zbrusu nového areálu výzkumného institutu, který bude patřit k nejmoderněji zařízeným pracovištím v Evropě.
Výstavba vědeckého centra začala v sobotu položením základního kamene. Hektarový komplex za necelých 400 milionů korun plus DPH bude stát do konce roku 2015.
"Půjde o unikátní centrum v rámci celé České republiky a zařadí se i mezi prestižní pracoviště v celé Evropě," říká koordinátor projektu Petr Kubát.
Vědci vymění kanceláře v zámku i v buňkách
Dominantní částí projektu bude třípodlažní budova, která svým vybavením bude odpovídat nejmodernějším standardům.
O nich si výzkumníci mohli zatím jen nechat zdát. "Část zaměstnanců sedí na holovouském zámku, kde jsme v pronájmu, a druhá část v unimo buňkách, které byly pospojovány někdy v 60. letech," popisuje Kubát současný stav.
Holovousy vyhrály půl milionu na další rozvojHolovousy v sobotu převzaly titul Vesnice roku, o který se utkaly s dalšími 30 obcemi. Porota ocenila zachování původního rázu Holovous, udržování a obnovování místních tradic i bohatý společenský život. Za vítězství v krajském kole má vesnice půl milionu korun na svůj další rozvoj. Modrou stuhu za společenský život dostaly Havlovice na Trutnovsku, Bílou stuhu za činnost mládeže dostaly Dobřany na Rychnovsku a zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí mají Velichovky na Náchodsku. |
O výstavbu nového objektu ústav usiloval už od roku 2006. Nyní začnou v areálu růst i pokusný skleník, sklady či garáže.
Součástí projektu je i profesionální vybavení laboratoří, které dosud nebylo možné do provizorních podmínek nainstalovat.
Cena šplhá přes půl miliardy
S pořízením vybavení a financováním několika dalších výzkumných projektů se celková cena vyšplhá na 567 milionů korun, celou částku pokryjí dotace.
Pětaosmdesát procent finančních prostředků pošle na institut přes ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Evropská unie, zbytek ústav získal ze státního rozpočtu. Dotaci ministerstvo přikleplo loni v lednu.
Až výzkumný institut vyroste, bude chtít přilákat mladé mozky. "Počítáme s tím, že přijmeme asi 30 lidí, zejména mladých vědců, výzkumníků nebo doktorandů," plánuje Kubát.
"Přijetím nových výzkumných pracovníků významně rozšíříme svůj výzkumný potenciál. Realizací projektu tak získáme jistotu a perspektivu pro naši činnost a budoucí rozvoj ústavu," vykládá ředitel ovocnářského ústavu Jaroslav Vácha.
"Samozřejmostí bude moderní zázemí a větší příležitosti pro spolupráci se zahraničními partnery," dodává ředitel.
V sadech jsou odrůdy pro zachování genofondu
Význam nového centra oceňuje i starostka Holovous s pěti sty obyvateli Martina Berdychová.
"Pro obec je vybudování nového výzkumného ovocnářského pracoviště velmi významnou investicí, která vedle zachování a rozvoje ovocnářství v regionu přinese nové pracovní příležitosti a bezesporu přispěje k rozvoji naší obce," míní starostka.
Holovouský ústav kromě šlechtění nových odrůd ovoce také mimo jiné monitoruje výskyt škůdců a chorob nebo řeší výživu stromů.
Jeho posláním je i zachování genofondů různých ovocných plodin. "V něm máme všechny odrůdy, které kdy rostly v České republice," říká Kubát.
Kdo by ale čekal, že výzkumníci uchovávají pouze semínka v pečlivě evidovaných krabičkách, mýlil by se.
"Všechny odrůdy jsou vysazené v terénu, a to dva až tři stromy od každé," vysvětluje Kubát a dodává, že nejrůznější sady čítají tisíce stromů.
