Monstrózní normalizační hotel klame tělem: ze sedla Výrovky při pohledu na něj vstávají vlasy hrůzou. Ale uvnitř se skrývají skvěle vybavené pokoje s nádherným výhledem.
"Já sám bych také zřejmě hlasoval pro Horal, protože i pro mě je to jedna z nejkontroverznějších staveb, která kdy v Krkonoších vznikla. Určitě je to horší stavba než Horizont nebo Labská," uvedl krajinný ekolog a znalec historie a architektury Krkonoš Pavel Klimeš.
Kompletní výsledky ankety najdete zde |
Ředitel hotelu Rudolf Hamrle ale kontroverzní stavbu, ve které působí od jejího otevření v roce 1988, hájí. I když na její podobu žádný vliv neměl.
"Tato nelichotivá nálepka mi radost nedělá, nicméně doporučuji všem, kteří nám v anketě dali hlas, aby se přijeli přesvědčit, že pro někoho negativní dojem ze vzhledu hotelu dokážeme smazat kvalitou poskytovaných služeb," tvrdí Hamerle.
A jestli se mu líbí? "Tím, že na Horalu působím od jeho otevření v roce 1988, tak je asi pochopitelné, že jeho vzhled nedokážu úplně objektivně posoudit. Už jsem si na něj prostě zvykl. Když v Paříži postavil svoji věž Eiffel, tak z toho také měli všichni kopřivku a dnes se na ni jezdí dívat celý svět," poznamenal ředitel.
Typický představitel normalizace a mizerné architektury
Podle krajinného ekologa Klimeše politicky prosazený hotel Horal zcela zničil oblast špindlerovského Svatého Petra, která měla jako perla středních Krkonoš zůstat ušetřena předimenzované zástavbě.
"O aroganci tehdejší moci svědčí i původní název. Odborářský hotel se měl jmenovat Rudý prapor. Zabránilo tomu jen prodloužení výstavby a opožděné otevření až v době perestrojky v roce 1988," řekl Klimeš.
Hotel HoralStavbu nové odborářské zotavovny navrhl v roce 1979 architekt Zdeněk Kuna, z jehož ateliéru pochází například také administrativní budova Strojimportu v Praze na Vinohradech, nebo mrakodrap Motokovu na Pankráci. |
Kvůli Horalu se dokonce musel vykácet i kus lesa na úbočí Kozích hřbetů. "Je to typický představitel normalizační stavby s mizernou architekturou a bezohledným přístupem k okolí. Nemá žádný architektonický výraz a je hrubým zásahem do krajinného rázu," zdůraznil Klimeš.
Nejhorší dojem prý hotel Horal vyvolává při pohledu ze sedla Výrovky. "To je jako rána do hlavy. Kdo ten pohled podstoupil, ten na něj už nikdy nezapomene. Vedle neúměrného objemu několika domů je Svatý Petr v souvislosti s Horalem poškozován i přílišným zahušťováním výstavby a neregulovanou nekvalitní zelení," uvedl Klimeš. Stejně rušivým jevem jsou podle krajinného ekologa také široké svážnice vybudované na svazích Kozích hřbetů nad Horalem při likvidaci imisní kalamity v 80. letech minulého století.
"Všechny tyto jevy tehdy přivedly Krkonošský národní park na seznam deseti nejohroženějších parků světa," upozornil Klimeš.
"Budova trochu klame. Ta hmota při pohledu zepředu vypadá ohromně, ale lidé si neuvědomují, že vzadu už nejsou pokoje, ale jen přístupy k nim. Horal s 340 lůžky tedy rozhodně není největším hotelem ve Špindlerově Mlýně," upozornil ředitel hotelu Rudolf Hamrle.
