Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští lékaři učí africké kolegy, aby místní neumírali na banální úrazy

  10:00aktualizováno  10:00
V Africe učí lékaře, jak pracovat s moderními přístroji, do savany vyjíždí za lidmi, kteří u doktora nikdy nebyli. Nyní se jeho tým vrátil z Etiopie. Hořický lékař Dalibor Stoszek založil neziskovku Dorra. Všiml si, že Afričané nejčastěji umírají na banální infekce a úrazy, s nimiž si neumí poradit.

Lékař Dalibor Stoszek s africkými dětmi | foto: Archiv DORRA

Dorra, neboli Doctors for Africa, vozí doktory a zdravotní sestry do chudé Afriky už přes rok. Na podzim se Stoszek s týmem vrátil z mise v nemocnici ve městě Karat v Etiopii, kam je vyslala společnost Adra, pro niž zajišťuje personál.

„Problémem afrického zdravotnictví není nedostatek peněz nebo vybavení, ale nedostatek vzdělaného personálu a také neochota s darovaným vybavením a léky pracovat,“ říká osmatřicetiletý lékař, který ordinuje v Hořicích a ve Dvoře Králové nad Labem.

Fotogalerie

V afrických nemocnicích se lékaři opakovaně setkávají s tím, že jsou velmi dobře vybavené moderními přístroji a léky z celého světa, ale řada organizací, která jim je poslala, se už nezajímá, kdo a jak je bude používat.

„Opakovaně se nám stalo, že když jsme přijeli do nemocnice, zjistili jsme, že je tam sice krásný anesteziologický přístroj, ultrazvuk nebo rentgen, jenže nikdy nebyl uveden do provozu. Výsledkem bohužel je, že se neoperuje nebo nevyšetřuje, léky většinou expirují ve skladech,“ kroutí hlavou.

Nemá smysl mít na skladě tunu antibiotik

A tak Dalibor Stoszek založil vlastní neziskovku, jejímž cílem je vozit do Afriky odborníky, kteří budou schopni zdravotníky zdokonalovat v diagnostice a léčbě nejčastějších nemocí a především využívat léky a vybavení, které jim jiné organizace darovaly.

„Z vybavení tam vozíme především to, co využijí ještě v naší přítomnosti nebo o čem jsme přesvědčeni, že budou využívat i po našem odjezdu. Nemá smysl mít na skladě tunu antibiotik, když se nikdy nevyužijí,“ míní.

Zájem lékařů přidat se do týmu je prý obrovský. Většina si však nemůže dovolit odjet na půl roku nebo na rok, proto jim vyhovuje, že s touto neziskovkou mohou odletět pomáhat třeba jen na týden nebo dva, jak jim čas dovolí.

„Snažím se hledat sponzory, kteří by zdravotníkům pomohli s výdaji na cestu, protože Afrika je, ač se to nezdá, extrémně drahá,“ vysvětluje Stoszek.

Někdy se tým kolem hořického lékaře sebere a jede na týden s veškerým vybavením daleko na africký venkov, kde rozloží mobilní kliniku a léčí ty, kteří jinak nemají možnost se do nemocnice dostat.

„Afrika má problém s velkým množstvím dopravních úrazů“

„Laik si možná myslí, že tam řešíme samé tropické nemoci, ale těmi trpí jen zlomek pacientů. Nejčastější příčinou úmrtí jsou banální infekce dýchacích cest, močových cest, zápaly plic a další nemoci jednoduše léčitelné antibiotiky. V celé subsaharské Africe je kvůli velmi špatným cestám velké množství dopravních úrazů, ošetřujeme spoustu sražených cyklistů, chodců a motorkářů. I u lehkých úrazů dochází v Africe nejčastěji kvůli infikovaným ranám k častým amputacím,“ líčí lékař.

U dětí je velkým problémem malárie, kdy 90 procent úmrtí na ni tvoří právě pacienti do pěti let.

Zásadním problémem je nedostatek pitné vody. Řada infekcí se přenáší závadnou vodou, kterou často pijí z louží, bažin a řek. I čeští lékaři, kteří do Afriky přijedou, mají problém se adaptovat.

„Musíme si dávat maximální pozor, neustále si myjeme ruce, dáváme si pozor, co jíme. Proti infekcím, jako je tyfus nebo cholera, jsme očkovaní, takže to zvládáme docela dobře. Cestovatelskému průjmu se však podaří vyhnout málokdy,“ prozrazuje.

Když odjížděli letos do Etiopie, mnozí je varovali, že sem zavlečou ebolu. „To je ale zcela iracionální. Z Etiopie je to do nejbližší lokality zasažené ebolou asi jako z Prahy na Ural,“ říká s nadsázkou Stoszek.

Na vyšetření jdou pěšky několik dní

I když v této části kontinentu není ebola aktuální téma, samotné nebezpečí lékaři nezlehčují. I proto se zúčastnili kurzu ochrany proti nebezpečným infekcím v armádním centru v Těchoníně.

„Před ebolou se dá dobře chránit. Když budete správně používat ochranné pomůcky, je riziko infekce minimální,“ tvrdí lékař.

Když se dobrovolníci z takové mise vrátí, paradoxně mají problém vyrovnat se s jinak známým prostředím. Prý je to dokonce horší, než když začnou léčit v subsaharské Africe.

„Hlavní je rozdíl mezi českým a africkým pacientem. Byť lidé v Africe trpí a nedostává se jim žádná lékařská pomoc, jsou neuvěřitelně trpěliví a vděční za každou pomoc. Čech si neustále stěžuje, jak je mu zle a jak je české zdravotnictví hrozné,“ srovnává.

Afričané se za ničím nehoní

Například afričtí masajové byli ochotní jít pěšky i několik dní, aby je mohli čeští odborníci vyšetřit.

„Jsou to nesmírně vznešení lidé a byli hrozně vděční, že jsme si jich vůbec všimli, dali jim lék na bolest a řekli jim, co je trápí. Poté se zase sebrali a vydali se dlouhou cestu zpět. Byla to pro nás krásná zkušenost,“ vzpomíná.

Drtivá většina lékařů si dokonce odnáší pocit, že zdejší lidé jsou šťastnější než běžní Evropané. „Afričané, na rozdíl od nás, se za ničím nehoní. Je chyba, když si myslíme, že je nutné dovézt jim satelitní televizi, teplou sprchu a fastfood, aby se měli líp,“ říká lékař.

Velmi frustrující je naopak zjištění, že bílého člověka tu automaticky berou pouze jako někoho, od koho automaticky něco dostanou.

„Je to strašně smutný pohled. Na ulici běžně potkáváte děti, které když vidí bělocha, okamžitě natahují ruku. Ony už navždy zůstanou žebráky, protože si tím vydělají víc, než kdyby se živili prací. Bohužel většina západních turistů jim pokaždé něco dá v domnění, že jim pomůžou. Opak je pravdou,“ dodává.

Ačkoliv je těžké skloubit dobrovolnictví s prací a rodinou, hradecká Dorra má ještě hodně před sebou. Na černý kontinent znovu vyrazí na jaře.

Kromě Etiopie byl tým v Keni, sám Stoszek v minulých letech působil také v Zambii, Malawi a Tanzánii. „Největší zadostiučinění pro mě je, když mi na zpátečním letu kolegové z týmu sdělí, že chtějí jet znova. Dosud to bylo pokaždé,“ svěřil se Stoszek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zabavené zbraně při střelbě v Hradci Králové: údajná maketa samopalu a...
Muž střílel na ženu s kočárkem, policistům předložil airsoftovou zbraň

Policisté z Hradce Králové vyšetřují čtyřiadvacetiletého muže, který v městské čtvrti Kukleny střílel z airsoftové zbraně. Střelbu nahlásila žena, která šla s...  celý článek

Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
Je to divadlo, zpochybnili uchazeči výběr šéfa Muzea východních Čech

Radní Královéhradeckého kraje odsunuli rozhodnutí o novém řediteli Muzea východních Čech v Hradci Králové. Důvodem jsou otevřené dopisy dvou uchazečů, jimž se...  celý článek

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.