Nechybělo mnoho a dvoučlenná expedice, která si před rokem zapsala mimořádný počin v podobě výstupu na nejvyšší horu Afghánistánu Nošak, by znovu přepsala dějiny českého horolezectví. Libor Dušek z Vrchlabí a Zdeněk Jirouš z Rokytnice nad Jizerou se však prvními Čechy, kteří by vylezli na nepříliš známou horu TbGU (6 142 m n. m.) v pohoří Pamír, nakonec nestali. Pouhých 150 metrů pod vrcholem je dál nepustilo husté sněžení. Svůj reparát chtějí za rok spojit s výstupem na mnohem známější Pik Karla Marxe a Engelse.
Podivný název hory TbGU v jihovýchodním Tádžikistánu, odvozený od názvu národní univerzity Gasudarstvennyj Universitět, nezasvěceným nic neřekne. Vrchol v autonomní oblasti Horský Badachšán sice nevyniká vysokou nadmořskou výškou, ale jeho záludnost spočívá v náročném terénu.
„Štít nebývá častým cílem horolezeckých expedic. Jde o náročné lezení se sklonem místy až 65 stupňů,“ vysvětluje Libor Dušek, který pracuje jako etnolog ve vrchlabském Krkonošském muzeu. Naposledy horu zdolala v roce 2009 slovinská expedice.
Původně přitom Dušek s Jiroušem do středoasijské země odjížděli s cílem zdolat štít Karla Marxe (6726 m n. m.) sousedící se štítem Engelse (6510 m n. m.) v Šachdarském hřbetu, které uzavírají údolí Redžiz. Na poslední chvíli se rozhodli změnit plán.
„Přestože to je nižší vrchol, řekli jsme si, že to bude hodnotnější výstup s obtížnějším lezením. Motivovalo nás i to, že na tuto horu téměř nikdo neleze,“ poznamenává Libor Dušek. Na vrcholu TbGU ještě žádný Čech nikdy nebyl.
Prvovýstup pojmenovali Krakonošova stezka
Z výchozího bodu, vesnice Džaušangaz, na dvou oslících dopravili do základního kempu zhruba 80 kilogramů výzbroje a výstroje. Kemp založili v nadmořské výšce 4 200 metrů. Z prvního výškového tábora šli prvovýstupem do druhého výškového tábora a novou cestu pojmenovali Krakonošova stezka.
Když dosáhli mety šest tisíc metrů nad mořem, začalo hustě sněžit, a tak horolezci neměli jinou možnost než se vrátit. Navíc se dostávali do časové tísně.
„Do vrcholu zbývaly zhruba tři hodiny. Kdybychom šli až nahoru, tak bychom nestihli za světla slanit do druhého výškového tábora. Slaňování v tak náročném terénu po zasněžené skále a ledovci je i za světla velmi obtížné. Za tmy jen s čelovkou by to s pravděpodobností 99 procent znamenalo smrt,“ upozorňuje Dušek. Další pokus o výstup na vrchol nebyl kvůli sněžení možný.
Na stejné místo by se krkonošská dvojka chtěla příští rok vrátit ve větší expedici. Kromě TbGU mají v plánu vystoupat také na štíty Karla Marxe a Engelse severní stěnou.
„Je to vysoce obtížný výstup s bivakem v téměř kolmé stěně. Za rok v září z Krkonoš vyrazí početnější expedice Marx Engels Krakonoš 2017,“ naznačuje Libor Dušek.
Ten se stejně jako Zdeněk Jirouš vloni zúčastnil úspěšné výpravy na afghánskou velehoru Nošak (7 492 m n. m.). Členovi expedice Zdeňku Hákovi z Rokytnice nad Jizerou se jako prvnímu Čechovi v historii povedlo horu vylézt a poté sjet na skialpinistických lyžích. Zopakoval tak výkon rakouských horolezců starý téměř půlstoletí.
