„Na skále, kde pár hnízdil, vyčistili stěnu a její okolí od náletových dřevin, nýtováním upravili skálu a opakovaně na ní lezli. V té době již hnízdící sokoli toto hrubé rušení nevydrželi a hnízdo opustili. Místo vám říci nemohu. Lokality, kde sokoli hnízdí, samozřejmě tajíme,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Incident se stal v minulých týdnech v nejpřísněji střežené zóně parku ve východních Krkonoších, kam je zákaz vstupu. „Skála, na které sokol hnízdil, není vyhrazenou horolezeckou lokalitou, lezení po ní bylo tedy nelegální,“ upozorňuje Drahný.
Na české straně Krkonoš hnízdí pouhých pět párů vzácného dravce sokola stěhovavého, v celých horách, tedy včetně polské strany, je to nejvýše osm párů.
„Neukáznění lezci letos připravili jednu pětinu krkonošských sokolů o šanci vyvést mladé. Takové chování na území národního parku je naprosto nepřijatelné,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
Pro Krkonoše je to citelná rána. Sokol stěhovavý v Krkonoších pravidelně hnízdil do 60. let minulého století, pak jako hnízdící druh na více než tři desítky let vymizel. Od 90. let se v Krkonoších opět vyskytuje. Jeho populace je tu ale početně stále malá.
„Správa KRNAP vyvolá jednání s Českým horolezeckým svazem, aby zjistila viníky. S nimi pak zahájíme správní řízení. Následně bude v mezích možností celá skála uvedena do původního stavu, technické pomůcky budou odstraněny,“ upřesňuje další postup Drahný.
V KRNAP je horolezectví povolené pouze na skalách, které jsou k tomu účelu vyhrazené. Ty jsou čtyři: Hnědé a Hranostají skály u Strážného, Eminy kameny na Labské a Lubošské skály u Harrachova.
