Odhalená zřícenina Vízmburku je pod střechou, na jaře přivítá turisty

Těsně před dokončením je zastřešení, které zachrání pro další generace středověkou zříceninu Vízmburku na Trutnovsku. Po doplnění zdiva hrad vypadá jako před padesáti lety, kdy východočeské Pompeje vykopal tým archeologů.

Před téměř dvaceti lety vzniklo Sdružení pro Vízmburk, aby zachránilo torzo středověké zříceniny, kterou v 70. letech u Havlovic na Úpicku vykopal tým archeologů kolem Antonína Hejny.

Nezměrné úsilí spolku se vyplatilo. Nová střecha, která nahradila provizorní zastřešení z konce 80. let na nevzhledné lešenářské konstrukci, je po půl roce téměř hotová. Náklady 19 milionů korun uhradily také rekonstrukci obvodového zdiva, sklepů a dostavění vyhlídkové plošiny na koruně věže.

Pultová dřevěná střecha potažená lepenkovými pásy je od roku 2013 pouze v západním křídle. Ve zbylých částech bylo stále původní, už nefunkční zastřešení.

To se změnilo. Rezavé lešení je pryč, místo něj stavaři instalovali několik nosných sloupů kopírujících v různých úrovních zdivo. Většina jakoby vyrůstá z hradu. Novodobé konstrukce jsou oddělené od starých prvků. Ocelových pozinkovaných sloupů je kolem padesáti, nejvyšší měří osm metrů a váží až 800 kilogramů. Do betonových patek s kovovou konstrukcí je usazoval jeřáb.

Vedle západního křídla nová střecha chrání památku i na severním. Tesaři teď pracují v jižním a východním sektoru.

„Do konce roku budeme mít hotovo, Vízmburk se otevře na jaře,“ potvrdil místopředseda sdružení Jaroslav Balcar.

Pokud by k zásahu nedošlo, zřícenina by velice rychle zanikla. „Bez zastřešení bude opuka chátrat tak rychle, že bychom tu do čtvrtstoletí téměř nic neviděli,“ upozornil Jiří Balský, ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově.

Ve sklepě a v hodovní místnosti expozice

Až na jaře Vízmburk zahájí turistickou sezonu, návštěvníci ho uvidí v podobě, kterou měl naposledy před půlstoletím, kdy jej archeologové znovuobjevili. Kameníci podle dobových fotografií a materiálů doplnili zdivo, od března zpracovali 150 kubíků pískovce. Do jižního paláce dokonce vrátili kvádry červeného pískovce.

Hrad Vízmburk

Ve 13. století ho založil rytíř Tas, v roce 1447 hrad odkoupili Slezané a pobořili, aby nebyl opěrným bodem loupeživým bandám vysloužilých husitů. Na Vízmburk se pak zapomnělo.

Archeologové s Antonínem Hejnou středověký objekt odkryli až v 70. letech. Dvanáctiletý archeologický průzkum skončil v roce 1984. 

Sdružení pro Vízmburk vzniklo v roce 2002, o šest let později se uskutečnil 1. ročník Vízmburských slavností. Od roku 2014 je zpřístupněno nádvoří. V posledních letech památku navštíví za sezonu tři tisíce platících turistů. V loňském roce sdružení na několikátý pokus získalo z evropských fondů dotaci na nové zastřešení. Práce začaly na jaře a potrvají do konce letošního roku.

„Opravili jsme pozice, které hrozily zřícením. Vyzdilo se obvodové zdivo do výšky čtyř až šesti metrů, aby už dál nedegradovalo. Je velké štěstí, že se ze 70. let dochovala spousta dokumentů, ze kterých jsme mohli vycházet,“ uvedl Jaroslav Balcar.

Některé zdi jsou silné i přes dva metry. Opravené už jsou také tři sklepy, kde budou menší expozice představující zejména archeologické nálezy z Vízmburku. Stálé výstavy budou také v místnostech v hradním torzu. K vidění bude hodovní místnost s kachlovými kamny, stolní keramikou a dobově oblečenými figurínami.

V bývalé černé kuchyni, která je hned vedle středověké „jídelny“, trvá revizní archeologický průzkum. Ještě v době výzkumu Antonína Hejny zde stály bloky pískovce, na kterých ve středověku obyvatelé hradu vařili. V pozdějších letech se zbortily a kuchyň pohřbila suť.

„Naším cílem je zjistit půdorys černé kuchyně, aby ji bylo možné znovu vyzdít a došlo tak k obnovení stavu po ukončení výzkumu doktora Hejny v 80. letech,“ sdělil trutnovský archeolog Ondřej Tůma.

Zastřešení západní části před sedmi lety stálo půldruhého milionu korun, vybudování nové střechy ve zbylých sektorech vyjde na 19 milionů. Tři čtvrtiny se zaplatí z dotace, kterou sdružení získalo v přeshraničním programu díky společnému projektu s polskou obcí Ząbkowice Śląskie. Částku 1,5 milionu věnoval kraj, 450 tisíc korun poskytly Havlovice, o něco vyšší částka se sešla ve veřejné sbírce.

Stavba střechy zkrátila Vízmburku letošní turistickou sezonu, kterou navíc poznamenala koronavirová krize. Prohlídky skončily již na konci srpna. Nové by měly začít v dubnu, pokud to epidemiologická situace dovolí. O letních prázdninách je hrad otevřen každý den.

„Věříme, že díky rekonstrukci a novým expozicím bude o Vízmburk ještě větší zájem. V posledních sezonách se návštěvnost pohybovala kolem tří tisíc platících turistů,“ poznamenal Jaroslav Balcar.

V areálu odhalil s dalšími členy sdružení pamětní desku Antonína Hejny, jenž značnou část svého profesního života věnoval výzkumu Vízmburku. V listopadu uplynulo sto let od jeho narození.