Reklama na Hradec Králové, která už osm let běží před každou veřejnou projekcí ve všech hradeckých kinech, se v posledních dnech stala terčem kritiky odborné veřejnosti. Podle filmařů jde o propagaci, kterou město v tomto formátu a na těchto místech nepotřebuje.
„Je otázka, jestli takovouhle věc má město mít a jestli má být placena z veřejných peněz. Je to vzaté z rychlíku, struktura je reportáž z akce, věc z historie a pozvánky,“ zhodnotil Kinožurnál hradecký fotograf a filmař Jan Husák, který byl letos nominován na cenu Hradecká múza za časosběrné video o roce 2015 v Hradci Králové.
Dramaturgii Kinožurnálu připravují úředníci magistrátu a schvaluje ji rada města. Za devadesát vteřin však v pořadu zazní jen minimum informací. Podle radnice není cílem zpravodajství, od toho má Hradec Králové vlastní internetovou televizi. Kinožurnál má propagovat město a život v něm.
CineStar zdražil téměř na 1,5 milionu ročně
Jenže radnice za takovou reklamu ročně platí 1,25 milionu korun. Drtivá většina částky putuje na zaplacení reklamního času v multikině CineStar. Zatímco městské letní kino i Bio Central kinožurnál promítají zdarma, CineStar inkasuje ročně 1,168 milionu korun. Pro další období však kino přitvrdilo a za projekci ročně chce dokonce téměř 1,5 milionu.
„Pro představu, Centrál dostává od města na svůj provoz ročně necelý milion, a tady vyšpulíme ještě o půl milionu ročně víc za odvysílání zcela zbytečné věci, která by mohla být krásně šířena především onlinovými médii,“ napsal Husák na svůj Facebook.
Magistrát v polovině září vypsal výběrové řízení na Kinožurnál v letech 2017 a 2018. Stejně jako v minulosti počítá s částkou 3,2 milionu korun. Jenže zatímco předloni řízení firma FiftyFifty vyhrála s nabídkou 2,51 milionu, tentokrát jen projekce v CineStaru přijde na 2,95 milionu korun.
Firma vyrábí jeden díl za 3 500 korun
„Pro nás to byla stejně nová informace jako pro uchazeče. Ta poslední vysoutěžená cena byla zhruba o 700 tisíc korun menší a my jsme vycházeli z tohoto předpokladu. Teď s právním oddělením řešíme, co s tou veřejnou zakázkou doporučíme radě udělat. Předpokládám, že 11. října rada rozhodne o řešení,“ řekl vedoucí hradeckého odboru kultury Aleš Mokren.
„Naší strategií je reklamní bloky zkrátit, proto delší stopáže spotů zdražujeme,“ vysvětlila Veronika Holubovská ze společnosti CineXpress, která prodává reklamní prostor v multikinech CineStar.
Zájemci o zakázku se už obrátili na magistrát, zda je jejich výpočet ceny reálný. V aktuálním tendru na výrobu jednoho dílu zbývá 4 105 korun. Agentura FiftyFifty však nyní jeden díl vyrábí za necelé 3,5 tisíce korun.
„Doba je, jaká je, a my jsme tehdy měli zájem tu zakázku získat. Pracovali jsme s nezbytným minimem, které jsme potřebovali na výrobu. Zakázku vnímáme jako prestižní referenci. Kdybychom se živili jen touto zakázkou, je to problém. My však máme x klientů, a tedy důležitý je pro nás celkový příjem ze všech zakázek,“ odůvodňuje podezřele nízkou cenu šéf agentury FiftyFifty Michal Šeba.
Podle jiných filmařů je částka pod 3,5 tisíce korun výrazně pod cenou. Kinožurnál má dva dabéry, vzniká i v anglické verzi a využívá třeba letecké záběry.
„Když to jsou víkendové akce, jen poslat tam kameramana stojí alespoň dva až tři tisíce korun. Někdo to pak musí zpracovat, jsou tam voiceovery, je tam grafika. Pak jsou tam ještě pozvánky a tak dále. Reálná částka by měla být minimálně kolem deseti tisíc na díl,“ hodnotí fotograf a filmař Jan Husák.
Kino tvrdí, že má ceny stejné pro všechny
Přímo se nabízí spekulace, zda si současný producent s CineXpressem nedohodl výhodnější podmínky. Jde o soukromé subjekty, a tak by reálnou částku nemuseli nikde zveřejňovat. Kino však takový postup razantně odmítá. „Jsme soukromý subjekt, ale dodržujeme cenové podmínky stejné pro všechny zadavatele,“ tvrdí Holubovská.
Podle Šeby radnice dostává reklamu výhodně. Za devět let Kinožurnálu jeho cena pravidelně klesá. CineXpress oproti základnímu ceníku uplatňuje dvě padesátiprocentní slevy.
„Ceníkové ceny jsou mnohem vyšší. Já bych si troufal tvrdit, že pro město je to výhodnější, než když ten projekt začal. Další věc je, že v posledních dvou letech lidé chodí do kina více, takže významně klesá částka za jednoho diváka,“ uvedl Michal Šeba, podle něhož Kinožurnál za rok vidí téměř 500 tisíc lidí.
Filmaři namítají, že město by mělo výrobu a projekci soutěžit odděleně. To však radnice nechce. Takto komunikuje s jedním dodavatelem, což je pro úředníky jednodušší. „Je to nastaveno jako dodávka kompletní služby. Otázku rozdělení ceny mezi výrobu a distribuci jsme doposud neřešili, protože vždy se nám podařilo vysoutěžit cenu podstatně nižší,“ doplnil Mokren.
