Královéhradecký kvartet Memphis, tedy zpěvák a textař Honza Řičař, kytarista a skladatel Pavel Urban, baskytarista Matěj Horák a bubeník Kamil Šritr, před dvěma lety vydal debutové album In Songs About Her.
To už chytlavý letní hit Sunshine vyhraje hitparádu T-Music Chart, v pomyslném boji hitů i videoklipů poráží Linkin Park, Robbieho Williamse i Gangnam Style. Nyní kapela po dlouhých anglických letech začala zpívat česky a chystá oslavu první dekády, a to dnes večer v hradeckém klubu La Fabrique.
„Naplánovali jsme pro fanoušky speciální koncert, kam dorazí bývalí členové, budou se promítat fotky od vzniku kapely až do současnosti, pustíme videa, která se ještě nikde neobjevila, a hlavně potom bude možnost sednout si na bar a prohodit pár slov. Rádi se tam uvidíme se všemi, co mají rádi naši hudbu,“ říká Honza Řičař.
A kytarista Pavel Urban dodává: „Chystáme se představit nové české věci, ale i zavzpomínat na staré časy. Přeci jen deset let je dlouhá doba, a tak chceme udělat akci, která bude víc než „jen“ koncert.“
Velkou desku jste vydali v roce 2013. Co se tedy v kapele děje nového? Honza Řičař: Vydali jsme videoklip k singlu Spojení a písnička se dostala do rádií a rotace v televizi, tak z toho máme obrovskou radost. Před deseti lety jsme založili kapelu jako parta kámošů, studentů, a dneska je naše hudba v médiích. Je to skvělé. Na druhou stranu to vnímám jako dlouhou cestu, která nemá konkrétní cíl, a to je na tom podle mě nejlepší. Když si člověk dá v životě cíl, třeba koupit nové auto, ujde dlouhou cestu, aby vydělal dost peněz. Na konci si koupí auto, ale z dosaženého cíle stejně máte radost jen chvíli. V tom je úžasné to, co děláme. Nečekáme na jeden cíl, ale užíváme si cestu -nahrávání, rozhovory, televize a koncerty.
Pavel Urban: Když se ohlédnu za posledním rokem, celkem dost věcí se změnilo. To, co je nejpatrnější navenek, je asi přechod na češtinu. Dál to je i určitá změna v procesu skládání. Díky poslednímu albu se naše písničky vůbec poprvé dostaly do rádií a televize, což je samozřejmě super, celou kapelu to nastartovalo, ale na druhou stranu každá skladba, která je v éteru, znamená tlak a požadavky na další skladbu. My se částečně dostali do fáze, kdy jsme se snažili vyhovět požadavkům a konceptu rádií. Po chvíli jsme zjistili, že tohle není cesta, kterou chceme pokračovat, a řekli si, že začneme skládat víc z naší podstaty a dávat do nových věcí co nejvíc ze sebe.
Jaký máte pocit, když se ocitnete v hitparádách?
Honza Řičař: Spojení se dostalo na nejvyšší příčky v Óčko Chart i v T-Music Chart. Je to skvělá zpráva od fanoušků pro nás, ale důležitější pro mě je, jaká písnička to je. Asi půl roku zpátky jsme si řekli, že naskládáme pár nápadů bez ohledu na to, jak by to chtěli v rádiu a jak to od nás vydavatelství očekává. A právě jedním z nápadů je Spojení.
Vraťme se ještě k češtině...
Honza Řičař: Jeden z důvodů je právě to, že jsme začali skládat nápady bez ohledu na to, co od nás fanoušci už znají, prostě jenom tak, jak to v současné době cítím já. Za deset let, co kapelu děláme, jsme měli několik zpěváků, ale většina z nich to nakonec zabalila. Když se vrátíme úplně na začátek, první zpěvák Jindra zpíval česky a skládal české texty. Potom se ale rozhodl odjet do Indie a my jsme měli jen dvě volby.
Jaké?
Honza Řičař: Najít nového frontmana, nebo kapelu položit. Hudbu jsme milovali, takže konec nepřicházel v úvahu. Po docela dlouhém hledání jsme začali zkoušet s novým zpěvákem Kubou. Ten však psal anglické texty, a tak se z nás stala anglicky zpívající kapela. Každopádně Memphis šel nahoru. Vyhráli jsme hodně soutěží, měli koncerty, získali svoje fanoušky a o to větší byla rána, když Kuba v kapele skončil. Tentokrát bylo rozhodování ještě těžší. Po několika různých pokusech se zpěváky nakonec kluci oslovili mě a já do toho šel. Od basy za mikrofon. Rozhodli jsme se nezačínat úplně od nuly, ale navázat. Zůstali jsme tedy anglicky zpívající kapela. Hráli jsme písničky, které fanoušci už znali. Postupně jsem ale cítil, že mám potřebu, aby mi fanoušci víc rozuměli. Tam přišlo rozhodnutí začít skládat česky.
Jak s odstupem vidíte první album? Byl to asi úspěch...
Pavel Urban: Řekl bych, že se povedlo, a to na základě ohlasu jak fanoušků, tak i kritiky. Deska byla přijata vřele, což se tak často u anglicky zpívajících českých interpretů nestává. Pro nás to byl startovní můstek, který nám pomohl dostat se o kus dál, což byl vlastně důvod, proč jsme se rozhodli desku natočit bez ohledu na to, že za námi tehdy nikdo nestál a my neměli na drahé natáčení ani korunu.
Honza Řičař: První album vidím jako zlom. Singl Sunshine se stal čtvrtou nejhranější českou skladbou v rádiích a my se dostali najednou do celé republiky. Navázaly na to koncerty, rozhovory, spolupráce s agenturou a taky úžasná podpora fanoušků.
Bude brzy další?
Honza Řičař: Momentálně chceme jít cestou singlů a klipů. Pro mě je deska uzavřením určitého období jak skládání, tak i toho, co člověk prožívá. Myslím, že jsme teprve na začátku této etapy, bylo by předčasné ji uzavírat.
