Přístroj, který na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové testují od loňského podzimu, bude šetrnější, bezpečnější, levnější a má velké ambice. Měření nitrolebního tlaku je běžnou částí péče o pacienty v bezvědomí s rizikem otoku mozku, typicky po těžkých úrazech hlavy.
Zařízení vypadá trochu jako polštář, má v sobě však zabudovaný senzor, díky němuž mohou pacientovi měřit hodnoty, které jsou důležitým signálem, zda je v mozku vše v pořádku.
Zásadní výhodou této testované metody je, že se lékaři obejdou bez invazivního zákroku, pouze polštář zapojí přes software a monitory a pacientovi ho dají pod hlavu. V současnosti se totiž tlak dá měřit pouze tak, že měřicí čidlo pacientovi zavedou přímo do mozku.
„Zkoušeli jsme to na dobrovolnících a zdá se, že to funguje. V Praze dělali experiment na prasatech a zjistili, že se hodnoty shodují s těmi, které byly naměřeny současnou, mnohdy méně šetrnou metodou,“ vysvětluje přednosta neurochirurgické kliniky Svatopluk Řehák.
Byla by to bomba, říká přednosta neurochirurgie
Zařízení už koupila soukromá firma, která na něm provede klinickou studii. Zhruba na konci roku se systém vrátí neurochirurgům do Hradce, kde budou testovat jeho bezpečnost. „Možnost bezkontaktního neinvazivního měření nitrolebního tlaku by mohla být bomba,“ říká nadšeně přednosta Řehák.
„Je skutečně rozdíl, jestli navrtáte člověku díru do hlavy, nebo mu položíte hlavu na plíšek. Pro nás praktiky představuje tato nová metoda ohromné možnosti,“ je nadšena lékařka z neurochirurgické kliniky Jiřina Hrabalová.
Zavedení sondy do hlavy s sebou nese možnost zakrvácení a infekce, novou metodou by se však tomuto riziku předešlo.
Invazivní monitorování současnou technologií navíc není možné provádět u všech pacientů, ještě větší riziko představuje zákrok u dětí. Díky výsledkům měření lékaři vlastně zjišťují, zda je v mozku vše v pořádku, a mohou tak předcházet různým poruchám mozku.
Senzorická podložka by mohla pomoci například u léčby lidí, kteří se na kliniku dostanou s nějakým zraněním, ale zároveň jsou opilí. Lékaři u takového pacienta totiž v první chvíli nevědí, do jaké míry jeho mozkové funkce ovlivňuje zranění a nakolik se na jeho stavu podílí alkohol.
Šetrnou technologii by uvítali i na dalších pracovištích nemocnice, například na anesteziologickém a resuscitačním oddělení nebo na traumatologii, tedy všude tam, kde se setkávají s pacienty v bezvědomí, u nichž je složité podchytit vyvíjející se komplikace. „U současné metody je řada nepříznivých faktorů, které favorizují novou,“ míní profesor Řehák.
S vynálezem přišli studenti
Nápad vznikl u inženýrů a studentů z katedry fyziky Univerzity Hradec Králové. Za lékaři z neurochirurgické kliniky přišli s návrhem, jestli by s nimi na jeho testování nechtěli spolupracovat.
„Jejich nápad se jim zdál přínosný, ale stále to byla jen teorie, kterou neměli kde vyzkoušet v praxi, neboť jim chybělo zařízení na měření nitrolebního tlaku. Metoda jim fungovala, ale jen v laboratorních podmínkách, a tak to potřebovali vyzkoušet přímo na lidech,“ vzpomíná přednosta.
Používání polštářku bude výhodné i z ekonomického hlediska. Zatímco invazivní sonda stojí 20 tisíc korun a dá se použít jen jednou, toto zařízení lze používat opakovaně. Pokud by šlo vše podle plánu, používat by se mohlo zhruba za dva roky.
