Jaromír Lán - ekolog nominovaný na Cenu Josefa Vavrouška.

Jaromír Lán - ekolog nominovaný na Cenu Josefa Vavrouška. | foto: Martin Veselý, MF DNES

Každá obec by měla mít rybník, tvrdí ekolog nominovaný na cenu

  • 9
Hradecký ekonom, podnikatel a hlavně ekolog Jaromír Lán je jedním z nominovaných na "ekologickou" Cenu Josefa Vavrouška, která se bude udělovat ve čtvrtek. Lánovi záleží hlavně na čisté vodě v rybnících. Právě jeho firma pomáhá všem, kteří se rozhodli obnovit, ozdravit nebo rovnou vybudovat úplně nový rybník.

Cenu uděluje Nadace Partnerství a Lána nominovala za celoživotní snahu o ochranu životního prostředí.

Ekologii se Lán věnuje už dvacet let. Za tu dobu se mu podařilo mnoho dobrého zejména pro ochranu vodních ploch a přírodních biotopů. Už na střední průmyslové škole stavební, kterou studoval v osmdesátých letech, při stavbách brojil proti nešetrnému zacházení se stromy.

Cena Josefa Vavrouška

Poprvé byla udělena v roce 1996 na počest předního českého ekologa Josefa Vavrouška, který tragicky zahynul v roce 1995.

Jejím smyslem je ocenit konkrétní činy pro zdravé životní prostředí.

Laureáta na cenu volí jedenáctičlenná porota a tradičně se váže ke Světovému dni životního prostředí.

Mladý muž pak nastoupil do státního podniku Montas. Tento podnik chtěl na počátku 90. let přestavět Čapkovu boudu na Zahrádkách v Krkonoších na nevzhledné monstrum.

"Stavba měla mít obvod podobný včelímu plástu, měla být vysoká, byla naprosto nevkusná a nehodila se do horského prostředí. Úředníci tehdy všechno schválili, povolili stavbu a už se mělo stavět. To byl impuls. Přestalo se mi to líbit. Zorganizovali jsme petici, stavbu se podařilo na poslední chvíli zastavit a dodnes tam stojí ta stará, klasická Čapkova bouda," usmívá se muž, který žije s hendikepem. Nemá totiž levou nohu.

Od úspěchu s Čapkovou boudou začalo Lána bavit chránit přírodu. Stavěl krmelce, sbíral odpad, vystudoval Vyšší odbornou školu rozvoje venkova a vloni s přáteli založil občanské sdružení Alhelp, které lidem radí a pomáhá, jak stavět a budovat v souladu s ochranou přírody.

Potoky byly moc drahé. Řešení? Do roury s nimi

On sám se dál soustředí na vodní plochy. Rybníky obnovuje nebo pomáhá při zpevňování jejich hrází speciálními injektážemi. "Rybniční soustava je u nás zanedbaná. Od 60. let se rybníky neudržovaly, eroze je zanáší a často přestaly plnit svůj účel. My se snažíme sehnat prostředky na jejich čištění a navrhnout jejich obnovu," pokračuje Lán.

"Ještě v 60. letech měla každá alespoň středně velká obec svůj rybník. Mnoho je však nechalo zavézt, nebo je nechalo zpustnout a staly se z nich hnízdiště komárů či bažiny. Podobné to bylo s otevřenými potoky, které se často nechávaly zatrubnit, protože byly drahé na údržbu. Voda v tom případě ale z obcí a krajiny rychle odtéká, vysychá kvůli tomu půda, která pak není schopna zadržet vodu," kroutí hlavou Lán.

Hradecký ekolog si všímá, že v poslední době vodních ploch v kraji přece jen přibývá. "Ale přesto ani zdaleka nedosahují počtu těch, které zanikly," říká muž nominovaný na Vavrouškovu cenu.

Lán zastává názor, že by každá obec měla mít svůj rybník. Má totiž několik důležitých funkcí. Například zadržuje vodu a tím přes léto zajišťuje daleko snesitelnější klima. "Lidi si nemusejí kupovat inhalátory, osvěžovače a zvlhčovače vzduchu. Ty nahradí vodní plocha, která má ohromný výpar a dokáže přirozeným způsobem ovzduší zlepšit," upozorňuje.

Další funkcí rybníků je, že působí jako nárazová vlna při přívalových deštích. "Rybník je schopen zachytit určité množství vody, než přeteče přes hráz. Někdy více, někdy méně. Záleží na jeho velikosti," říká ekonom.

Nový Hradec a Jinolice: tam by se ostatní měli učit

Jako dobrý příklad oblasti, kde se rybníkářství může vyučovat, Lán uvádí přírodní Jinolické rybníky. O ty se stará jičínský rybářský svaz a vodě se daří, přestože tady jsou kempy. Druhým učebnicovým příkladem mohou být podle Lána i novohradecké rybníky.

"Dnes spousta dětí tráví celé dny u počítače a dostat je ven nebo vypěstovat u nich vztah k přírodě je velký problém. Proto se dnes spousta obcí snaží zakládat nebo obnovit rybníky. Místní děti tam pak mohou nalézt zábavu například v rybolovu. Ten už je dnes hodně nákladný," přemýšlí ekolog.