Mýto se má platit i na vytížené silnici z Hradce Králové do Jičína.

Mýto se má platit i na vytížené silnici z Hradce Králové do Jičína. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Kraj se zlobí. Ministerstvo mu neřeklo o plánovaném rozšíření mýtného

  • 2
Ministerstvo dopravy dostalo nápad postavit mýtné brány pro kamiony na dalších kilometrech silnic v Královéhradeckém kraji. Jenže o tom zapomnělo říct hejtmanství, které se obává, že dopravci budou hromadně hledat objížďky zdarma po neplacených silnicích.

Jaký dopad mělo před lety zavedení mýtného na dálnici D11 by mohli vyprávět obyvatelé Dolního Přímu, Nechanic, Městce Králové, ale i dalších měst v kraji. Když se mýtné brány zanedlouho vztyčily i na hlavním tahu z Hradce do Náchoda, řidiči kamionů začali alternativní trasy po krajských silnicích hledat i tady. Od roku 2020 v kraji možná přibude dalších více než 130 kilometrů komunikací, na kterých by se nákladní auta mýtu nevyhnula.

Kromě pozitivního efektu - tedy vybraných stovek milionů - však existují minimálně dvě nezanedbatelná rizika: zdražování dopravců a obcházení po silnicích nižších tříd.

Plán zpoplatnění silnic v kraji

  • Hradec Králové - Ohrazenice - Pardubice 16,5/86
  • Mladá Boleslav - Jičín - Úlibice 46/291
  • Hradec Králové - Holice 16,5/110
  • Turnov - Jičín - Úlibice - Hořice - Hradec Králové 55/336

Pozn.: první číslo uvádí kolik kilometrů úsek měří, druhé předpokládané zisky v milionech korun za 5 let.

„Zavedení mýtného by se zcela jistě promítlo do vyšších nákladů pro zákazníky. A nemůžu vyloučit ani to, že se budeme snažit najít ekonomicky poněkud výhodnější trasy. Samozřejmě ale věřím, že ten nápad neprojde,“ reaguje spolumajitel významného krajského dopravce, jenž si však nepřál být jmenován.

Ministerstvo dopravy plánuje, že pro nákladní vozidla zpoplatní dalších 18 úseků silnic první třídy o délce 900 kilometrů. V hradeckém kraji jde o čtyři komunikace. Stát má na mýtu vydělat zhruba miliardu korun ročně navíc a v ideálním případě by mělo některé řidiče dotlačit zpět na dálnice.

„Teď to probereme s Asociací krajů a jednotlivými městy a obcemi. Budeme jim vysvětlovat, proč jejich silnice na seznamu je či není,“ říká ministr dopravy Dan Ťok (ANO).

Jenže podle hejtmanství přijde vysvětlování pozdě. „My jsme se o nápadu ministerstva dopravy na rozšíření mýta dozvěděli až zprostředkovaně z médií. Obecně lze říct, že mýto je v pořádku, protože vybrané peníze se dají použít na opravy silnic. Ale bylo by strašně fajn, kdyby ministerstvo nejdřív jednalo s kraji a seznámilo je, co je tím záměrem a co to bude znamenat pro naše silnice. To, že s tím vůbec nejsme obeznámeni, pokládám za obrovskou chybu ministerstva dopravy,“ upozorňuje náměstek hejtmana pro dopravu Martin Červíček (ODS).

„Že jsou lidé, kterým to vyhovuje, nebo nevyhovuje, bych spíš považoval za důkaz toho, že jsme asi zvolili dobré číslo,“ myslí si Ťok.

Podle původního plánu se mělo mýtné platit dokonce i na silnicích druhé a třetí třídy, projektový manažer společnosti Deloitte Advisory, jenž rozšiřování mýtných bran navrhl, však tuto možnost odmítl.

Budou trpět krajské silnice, varuje Červíček

„Všichni dobře víme, že se mýto velmi často objíždí a trpí tím krajské silnice. Dělá to opravdu velké problémy a trpí i starostové měst, kteří se obracejí na policii, ta má však také omezené možnosti. Všichni vlastně jen přihlížíme, že některé kamiony cestují po silnicích, které pro to nejsou určené,“ popisuje běžnou praxi někdejší policejní prezident Červíček.

Nové mýtné brány v kraji by podle počtů ministerstva dopravy měly za pět let provozu vydělat přesně 823 milionů korun. Peníze se možná oklikou vrátí zpět do kraje. A právě tato nejistota hejtmanství trápí. Ministerstvo dopravy například minulý týden oznámilo, že ze zůstatku loňského rozpočtu pošle krajům na správu silnic druhých a třetích tříd přes dvě miliardy korun. Dobrá zpráva? Možná jen na první pohled: v roce 2015 kraje dostaly 4,4 miliardy, vloni ještě tři miliardy a za rok to nemusí být nic.

„Když se mýtné brány objíždějí po krajských silnicích, bylo by férové bavit se o nastavení finančního systému, který půjde krajům na opravy silnic druhé a třetí třídy. Zatím totiž existuje jen jedna varianta, kdy SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) opakovaně rozdělí zůstatek rozpočtu a my díky tomu dostaneme třeba 200 milionů jako vloni. To se možná zopakuje, ale není to systémové,“ upozorňuje Červíček.

Vnitřní dluh krajských silnic se vyšplhal až na závratných devět miliard korun, potřeba je tedy daleko víc než 200 milionů ročně od SFDI. Například vloni mohl kraj investovat rekordní miliardu, avšak jen díky 700 milionům z dotačního programu IROP.

„Pokud se má něco zásadního změnit, chtělo by to, abychom byli schopní získat ročně minimálně miliardu. Až pak se můžeme bavit o tom, že se stav silnic ve střednědobém horizontu trochu zlepší,“ uzavírá náměstek hejtmana.