Tři mušketýři v Klicperově divadle.

Tři mušketýři v Klicperově divadle. | foto: Archiv Klicperova divadla

RECENZE: Drábkovy Mušketýry zachraňují scéna, kostýmy, muzika a herci

  • 0
První minuty navnadí na velkolepý zážitek, pod vší sexy parádou je však totální prázdno. Premiéru hradeckého Klicperova divadla Tři mušketýři zachraňují herci a muzika.

Hradečtí Tři mušketýři, jimž dal umělecký šéf Klicperova divadla, režisér a dramatik David Drábek podtitul Tajemství Maurovy ruky, okamžitě okouzlí nádhernou velkoscénou Martina Chocholouška, jež čaruje se zahradami ve Versailles i s náznakem nápovědní budky jak z La Comédie Francaise, dále krásnými kostýmy Simony Rybákové i morriconovskou muzikou Darka Krále, jenž sice nezapře svůj syntetický rukopis, ale atmosféře slouží královsky.

A co teprve dojemná balada „labutích písní“ ve skvělém podání nejen Dagmar Peckové, ale v závěru všech vynikajících protagonistů.

Pominu-li pražský muzikál, režisérce Haně Burešové v Divadle v Dlouhé se věčná esence klukovství, romantiky, etiky, cti i šarmantního hedonismu skvěle spojila s vlastním pavlačovým dětstvím a rozpadem Beatles. Snad vůbec nejlepší divadelní mušketýry poslala pro královnin náhrdelník plzeňská Alfa, do pimprlové hodiny se jí vešel celý geniální Dumasův rozmach i hold Matěji Kopeckému.

Scény se vlečou bez typicky drábkovské klipovité razance

Ani hradečtí herci od první chvíle neskrývají chuť si dumasovské dobrodružství užít, vždyť pro kluky i dívky snad není vděčnější - a navrch ještě nadgenerační - látky.

Tři mušketýři - Tajemství Maurovy ruky

40 %

Klicperovo divadlo Hradec Králové

Námět: Drábek-Belko-Král

Dramaturgie: Jana Slouková

Hudba: Darek Král

Scéna: Martin Chocholoušek

Kostýmy: Simona Rybáková

Texty písní: Tomáš Belko

Scénář a režie: David Drábek

Hrají: Miroslav Zavičár, Marie Poulová, Lubor Novotný, Jiří Zapletal, Filip Richtermoc, Jan Sklenář, Matěj Anděl a další.

Jak rád bych pokračoval ve chvále, neboť první minuty navnadí na velkolepý zážitek, kdyby pod vší sexy parádou nebylo totální prázdno. Bohužel.

Výjimečný dramatik a kabaretiér, jenž po skvělých Figarově svatbě a Richardovi III., z nichž učinil mnohavrstevnaté a po právu úspěšné podívané, vstoupil opět do vod ikonické klasiky, leč vyšlápl jen mělký vysychající potok.

Scény se vlečou bez typicky drábkovské klipovité razance v podivných živých obrazech a citacích, jež zachraňují jen dobře secvičené a efektní souboje. Děj rezignující na drama i dramaturgii se tříští, ber kde ber, tu odkazuje na Kill Billa, tu na Královu zahradnici, tu na Muže se železnou maskou.

Dobrý nápad jsou mušketýři po deseti letech

Zmatený se fórů chytá, mnohé mají půvab, třeba Kardinál Richelieu ve výtečném podání Lubora Novotného, kterému není dáno projít lítacími dveřmi, strojová dikce Královny Anny v neméně podařeném pojetí Marie Poulové, dojemný Král Miroslava Zavičára či Natálie Řehořová v roli intrikánky a vražednice.

Dobrý nápad jsou mušketýři po deseti letech, které sám Dumas vynechal, jenže vzpomíná-li se klasických přívěsků, každý ví, že už tehdy stály život Constanci, Mylady i Rocheforta. A hle, po dekádě jsou tu a živí, Constance, další parádní role Natálie Holíkové, dokonce těhotná s D ́Artagnanem.

Její souboj s Martou Zaoralovou vedle zabití Maura patří vůbec k vrcholům. Jiří Zapletal, Filip Richtermoc, Jan Sklenář a Matěj Anděl jako Athos, Porthos, Aramis a D ́Artagnan drží své hrdiny s čitelnou grácií a vtipem, ale scénář jim nedá šanci je rozehrát.

Pakliže umíte ocenit výklad pseudopsychologicky relativizující dobro a zlo, v němž by Čapkův doktor Galén byl ve skutečnosti předvoj kolegy Mengeleho, Hugův Jean Valjean markýza andělů a Richard III. lidumil, který přestavěl Tower na hospic, jste pro nejnovější počin Davida Drábka ideální divák.

Ostatní, zvlášť ti nadosmrti zasažení mušketýrským étosem, se mohou cítit jako podvedení svědci dalšího hazardu (po Českém lese) s uměleckým kreditem a potenciálem Klicperova divadla. Dumas to přežije, o něj strach nemám.