Kdyby teroristé použili biologickou zbraň s bakterií Francisella tularensis, dokázali by naráz zneschopnit desítky tisíc lidí. Bakterie je totiž stejně nebezpečná jako antrax, jenž v dopisech po útocích na newyorská Dvojčata zabil ve Spojených státech pět lidí.
Také na tularémii, jíž se říká zaječí mor, mohou lidé zemřít. Stačí vdechnout několik bakterií. Proto se už v době studené války Francisella tularensis ocitla na listině nejnebezpečnějších biologických látek.
Vědce v Hradci Králové podporují Američané
Protože i Spojené státy se chtějí před podobnými hrozbami chránit, podporují výzkum týmu vědců z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Společně pracují na vývoji vakcíny proti tularémii. A teď jsou konečně velmi blízko.
"Poměrně velké množství vědeckých skupin na světě pracuje na úkolu vyvinout účinnou vakcínu. Práce se zintenzivnila hlavně po teroristických útocích v roce 2001, kdy se to začalo v USA finančně podporovat. Dosud však taková vakcína neexistuje," říká Zuzana Kročová z Ústavu molekulární patologie při hradecké fakultě, která se na výzkumu podílí.
Hradečtí na výzkum dostali kolem 13 milionů korun z rozpočtu amerického ministerstva obrany. A už mají první výsledky, díky nimž jsou optimističtí. Vytipovali totiž několik proteinů, které by mohly v budoucí vakcíně účinkovat.
Vakcína pro případ epidemie dosud chybíProti tularémii sice existují účinná antibiotika, avšak předcházet onemocnění tam, kde propukne v epidemii, je bez vakcíny velmi obtížné. Účinná vakcína dosud není, přestože v minulosti se pro očkování využíval jeden oslabený vakcinační kmen. Protože však není známo, v čem je oslabený, nemá už vakcína oficiální licenci a není možné ji použít k plošnému očkování. Mohou se jí očkovat jen vybrané skupiny, třeba vojáci či někteří pracovníci laboratoří. |
Nejnadějněji vypadá protein DsbA kódovaný genem FTT1103. Vědci zjistili, že když vytvoří bakterii bez tohoto genu, nemoc u infikovaných experimentálních myší nepropukne. Výzkum pro americké ministerstvo obrany je pro hradeckou fakultu prestižní.
"Přináší nám také peníze, možnost získat nové přístroje a poznatky nejen z našeho výzkumu, ale i od Američanů," říká proděkan pro vědeckou činnost fakulty Kamil Kuča. Pokud fakulta uspěje, mohou ji peníze na výzkum poskytnout příště i jiné země.
První pokusy na myších vyšly, ale testovat se bude dál
Kdyby byl protein součástí vakcíny, je možné, že by na něj organismus mohl reagovat a vytvořit správnou imunitní odpověď. "S určitostí to ještě nevíme, musí se to otestovat," dodává Kročová.
To už je však úkolem amerických partnerů, kteří z vybraných proteinů sestaví podjednotkovou vakcínu a otestují ji na zvířatech. Když budou úspěšní, mohla by se vakcína testovat na dobrovolnících.
Činnosti královéhradecké fakulty vojenského zdravotnictví si cení ministr zdravotnictví a bývalý ředitel fakultní nemocnice Leoš Heger:
"Fakulta je institucí, která se na zdravotnictví dívá jinýma očima a jinou váhou problémů. Patří do toho i náhled na epidemiologii a řešení katastrof. Pozice fakulty ve výzkumu byla a je silná. Má třeba i zastoupení v komisi, která mluví do očkování také v civilním sektoru. Je dobře, že tady taková instituce je."
Američané si královéhradecké vědce nevybrali náhodou, ti totiž proteiny z různých kmenů bakterie vytipovávají už několik let. Vývoj vakcíny proti tularémii je možný díky smlouvě obou států.
"Jde o první konkrétní projekt vyplývající z dohody o výzkumných, vývojových, testovacích a vyhodnocovacích aktivitách, kterou v červnu 2010 podepsaly vlády ČR a USA. Američany práce profesora Stulíka, ředitele Ústavu molekulární patologie, zaujala, a proto se rozhodli projekt podpořit," uvedl ředitel sekce vyzbrojování ministerstva obrany Pavel Bulant.
