Mnohokrát za svůj profesní život pátral hydrogeolog Vladimír Řezníček po kyselce na mnoha místech Náchoda, teprve v pondělí si konečně splnil svůj sen a prohlédl si zámek nad městem. Podíval se k novým vrtům na loukách v Bělovsi a vedení radnice mu poděkovalo za jeho celoživotní vklad.
Sedmasedmdesátiletý nestor hydrogeologie i balneologického oboru Náchodským přiznal, že pro něj bylo štěstí, že se ocitl ve správnou chvíli na správném místě a dostal Náchod na starost z pověření generálního ředitelství Československých státních lázní a zřídel.
„Inženýr Vala, tehdejší šéf balneotechniky, mi řekl, že je potřeba s Bělovsí něco udělat. Jak se říká, ještě jsem měl skořápku na svém zadku, když jsem vyšel ze školy a byl postaven před takový úkol, který nebyl z dnešního pohledu nijak jednoduchý. Byla to ode mě dost velká drzost. Oblast minerálních vod na jednu stranu budí sympatie, na druhou stranu to je ale velká zodpovědnost,“ míní odborník Vladimír Řezníček, který napomohl za svůj život k rozšíření lázeňských provozů v Luhačovicích, Teplicích nad Bečvou nebo Karlově Studánce. Náchodským poděkoval za příležitost, kterou tam dostal.
Jak často se vracíte do Náchoda?
Pro mě Náchod začíná od roku 1962 a od té doby jsem s ním pořád. Když ne pracovně, tak alespoň psychicky nebo na papíře. Teď už má realizaci vrtů na starosti kolega Libor Michele, který na mou práci navazuje. Já jsem zpracovával zdejší průzkum i návrh ochrany, vlastně vše, co souvisí s minerálními vodami. Zatímco kolega se zabývá přípravou pro jímání vody z nových zdrojů, já mám za sebou průzkum pro to, abychom vůbec věděli, co se dá čekat. Kolem roku 1991 jsem dělal nové jímací zdroje na Jiráskově statku pro podnikatele Antonína Moravce, který privatizoval stáčírnu a bohužel ji dovedl do neutěšeného stavu. Tyto zdroje jsou výborné, ale v důsledku majetkoprávních vztahů dosud zablokované. Nedá se s tím nic dělat a je to škoda. Proto město Náchod napřelo síly k pozemkům v Bělovsi. Toto místo, kde se vrtalo a teď se čerpá, vyšlo z mých prací.
HYDROGEOLOG: Půl dne práce s virgulí a jste vyždímaný jako hadr |
Jako hydrogeolog jste se vyjadřoval i ke stavbám?
Každé stavební dílo v Náchodě zasahující pod zem muselo mít vyjádření hydrogeologa. Například jsem řešil na začátku sedmdesátých let věžáky na Řípáku. Už byly hotové, úřady nechtěly domy zkolaudovat, ale podařilo se mi to dořešit. Jak jsem teď viděl při příjezdu do Náchoda, domy dosud stojí ve vertikální poloze.
Odpovídají nové vrty tomu, co jste předpokládal?
Potvrzuje to moji zkušenost. Tyto vrty jsou natolik perspektivní, že se na nich mohou vybudovat nové lázně, pokud jde o množství i kvalitu vody.
Platí, laicky řečeno, že na levém břehu Metuje, kde jsou nové vrty, se dá najít minerálka typu Ida?
To jsem popsal už někdy v roce 1973. Zde je voda, která vystupuje z krystalinického masivu, nad nímž je jen minimální překrytí permskými jílovci a pískovci. Zato na druhém břehu Metuje je kryt permských materiálů větší, voda je tím blokovaná a nemá takový pohyb, proto tamní vody jsou pak více mineralizované a typově odlišné od původní běloveské Idy a Ivana. Když jsme ukončili průzkum v 80. letech, kdy ještě zdejší lázně a stáčírna fungovaly, vybudoval se vodovodní řad, který z levého břehu Metuje vedl Idu do nové plnírny na druhé straně. Naopak se počítalo, že silně mineralizovaná voda z pravého břehu Metuje půjde pro lázně na využití při koupelích. Je kuriózní, že tyto vodovody měly jít vedle sebe. Bohužel napřed lázně vzala voda a pak je vzala privatizace (pozn. red.: lázně restituovali potomci rodiny Honlových, ale lázně ukončily provoz v roce 1996 z hygienických důvodů, od roku 2000 je vlastní společnost Běloveské lázně).
RNDr. Vladimír ŘezníčekNarodil se 22. listopadu 1939. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu dnešní Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1960 do roku 1991 působil ve firmě Geotest Brno, od té doby dosud působí ve vlastní společnosti Aqua Minera Brno. Celý život se věnoval využívání a ochraně minerálních vod v Čechách a na Moravě. Podle jeho projektů a pod jeho vedením byly vyhledány a zachyceny zdroje minerálních vod na lokalitách Náchod-Běloves, Luhačovice, Karlova Studánka, Velké Losiny, Ondrášov, Ostrožská Nová Ves a dalších. Od roku 1961 působil jako hydrogeolog, od roku 2002 i jako balneotechnik. Je ženatý, má dva syny a dospělé vnuky. Jeho koníčkem je příroda, je znalcem vína. |
Jak vzpomínáte na socialistickou éru těchto lázní?
Lázně byly odsouzené k tomu, aby přijel bagr a buldozer. Po stavební stránce už byly ubohé, postihla je povodeň. Nebylo tu co spravovat. Podnikatel Moravec se zaměřoval na Jiráskův statek, který je nad údolní nivou, kde to mělo perspektivu, dostatek vody i kvalitní vodu. Zdroje tam už byly vybudovány poměrně levně asi v roce 2005, jenže se nedají využít. Takový byl život. Vždy mi vadilo, že scházela perspektiva využití zajištěných zdrojů podzemních vod, které jsou kvalitní a je jich dostatek. Teď, když se do toho vložilo město a připravuje nové vrty, je i šance, že budou využívané.
Město zamýšlí vystavět takzvané Malé lázně, ale je to vlastně lepší pítko. Věříte v obnovu skutečných lázní?
Podstatné je, že jsou tu zdroje a jsou na pozemcích, které má město pod palcem. Mohlo by tu být podle mého názoru vynikající ambulantní léčebné zařízení. Co se týká lázeňského prostředí, v Bělovsi to není ideální, v nivě řeky je to složitější. Klima podmiňuje možnosti pobytu a tady je to slabší na rozdíl od polské strany, kde tamní lázně mají ideální podmínky z hlediska klimatu.
Kde máte běloveskou Idu na žebříčku tuzemských minerálek?
Vždy je potřeba si ujasnit, zda chcete tyto vody k pití nebo ke koupelím. Běloveská Ida byla chuťově vždycky dobrá, pouze je u ní problematický obsah arzenu. V rámci odželeznění se tato voda také zbavuje arzenu. Je to velice jednoduchý úpravárenský proces, protože voda se okysličí, vysráží se arzeničitany současně se železem, chytnou se na filtru a voda je poté poživatelná. V době, kdy u nás ještě neexistovala kojenecká voda, ministerstvo zdravotnictví zvolilo Idu jako balenou nízkomineralizovanou vodu pro kojence, ale tehdy nebyla dořešená separace arzenu. To je dávno za námi, dnes už je odstranění arzenu jednoduché a dá se řešit.
V Náchodě je mnohem více míst, kde se minerálky vyskytují?
Dokonce jeden z vrtů je pod pivovarem a oficiálně se využívá. Je to záležitost porušení zemské kůry. Zlomy a pukliny jsou cestou možného výstupu vody k povrchu. Pak se voda dostává k povrchu, protlačuje se do údolních náplavů a případně se dostává až nad ně. Kysličník uhličitý dává vodě chuť, je to kyselka, ale tento plyn je i motor, který vyhání vodu na povrch. Kdysi v roce 1965 nám „vypochodovalo“ čerpadlo jednoho z vrtů, to je dnes vidět i na tom, jak současný vrt produkuje vodu a ta stříká do deseti metrů. Říkávali jsme o zdejší vodě: Ida - ta něco vydá! Náchodské minerálky se vyskytují v oblasti od Bělovsi po místa, kde Metuje odbočuje směrem k Peklu, pod Řípákem. Vše se děje na systému dvou řádů, jeden představují poruchy ve směru od severozápadu k jihovýchodu, druhý je příčný, což je vidět i na průběhu údolí podmíněných rozpukáním masivu.
Podívejte se na archivní závěry průzkumných vrtů z konce roku 2016:
