Pokutu ve výši 250 tisíc korun loni vyměřil rodině Kadlecových Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký a Pardubický kraj, když při kontrole zastihl za pultem obchůdku třiadvacetiletého syna majitelů bez pracovní smlouvy. Prý jen na chvíli vypomáhal matce, která si odskočila do nedalekého domu uvařit oběd.
„Na pokutu v žádném případě nemáme. Vždyť hodnota zboží v tom obchodě byla asi jen 25 tisíc a tržby jsme měli sto až dvě stě korun za den,“ zlobila se tehdy matka a jednatelka obchodu Iva Kadlecová, která v Přepychách na Rychnovsku provozuje ještě restauraci.
Dolní hranice pokuty se změnilaV září 2014 Ústavní soud vyškrtl spodní hranici pokuty ve výši 250 tisíc korun ze zákona o zaměstnanosti (více najdete zde), což navrhoval Městský soud v Praze i Krajský soud v Hradci Králové. Výše pokut za nelegální práci rodinných příslušníků připadala soudcům nepřiměřeně vysoká, protože nezohledňovala individuální okolnosti některých případů a zvláště pro menší firmy byla likvidační. Do konce loňského roku tak neexistovala žádná dolní hranice a od ledna 2015 platí novela, která spodní hranici stanovuje na 50 tisíc korun. Horní hranice pokuty za nelegální zaměstnávání se může vyšplhat až na deset milionů korun. |
Proti protokolu o nelegálním zaměstnávání, který inspektoři sepsali, se rodina odvolala. Inspektorát ale odvolání zamítl a loni v srpnu vydal příkaz k pokutě ve výši 250 tisíc korun. Tehdy to ještě byla paradoxně nejnižší možná částka (více najdete v boxu).
Kadlecovi se proto obrátili na advokáta, který podal proti rozhodnutí o pokutě odpor. Rodina zvažovala dokonce žalobu, ale k soudním tahanicím nakonec dojít nemuselo. Inspektorát změnil názor a likvidační pokutu firmě Thomas - velkoobchod odpustil.
„Řízení bylo skutečně zastaveno a sankce se neudělovala. Důvod pro zahájení správního řízení nebyl prokázán,“ potvrdila Barbora Matějková, asistentka právního útvaru hradeckého inspektorátu práce.
„Zafungoval právník. Jinak věřím tomu, že spousta lidí tyhle nesmyslné pokuty zaplatí nebo je splácí,“ ulevilo se Ivě Kadlecové.
Rodinný podnik v Přepychách byl napsán na její dceru, ale po únorové návštěvě inspektorů ho rodina raději hned zavřela. Obchod převážně s úklidovými prostředky a drogerií fungoval jen dva měsíce, rodina se totiž pouze snažila vyprodat zboží, které jí zbylo z provozování velkoobchodu.
„Nemohli jsme si dovolit zaměstnance, to bychom nebyli schopní utáhnout. Syn byl sice veden na úřadu práce, ale na příspěvky od státu neměl coby absolvent nárok. My ho živíme i šatíme,“ vysvětlovala tehdy matka (více najdete zde).
„Jsme rádi, že jsme pomohli zrušit likvidační zákon pro malé podnikatele, protože Ústavní soud nás ve svém rozhodnutí také zmínil,“ dodala podnikatelka s odkazem na zrušení spodní hranice pokuty loni v září (více najdete zde). Ústavní soud zavedl nulovou hranici jen dočasně, protože od letoška začala platit novela, která nejnižší možnou pokutu stanovila na 50 tisíc.
„Stejně to je moc,“ myslí si hradecký advokát Jiří Všetečka, který rodině s prominutím pokuty pomohl.
„Ustanovení míří na to, kdy někdo vykořisťuje zaměstnance a nelegálně využívá lidské práce bez náležité odměny. Ale je přeci úplně normální, že si v rámci rodiny lidé vypomáhají bez pracovní smlouvy, v tomto případě se nemělo správní řízení vůbec zahajovat. Myslím, že inspekce práce to cíleně vyhledává a každého, kdo nemá v kapse pracovní smlouvu, okamžitě stíhá,“ dodal.
