Když před dvěma týdny voda zaplavila louky a silnice u Krňovic, Bělče nad Orlicí, Vysoké nad Labem a Opatovic, místní stejně jako každoročně nepanikařili, protože jsou na to zvyklí a ze zkušenosti vědí, že do čtyřiadvaceti hodin je většinou po všem.
Horší už je pětiletá či dvacetiletá voda, která zvlášť po neblahých zkušenostech z let 1998 či 2013 budí hrůzu hlavně v podhůří Orlických hor a Krkonoš (více o povodni čtěte zde) . Jenže stále je to jen slabý odvar. Může totiž udeřit i velká voda stoletá, či dokonce pětisetletá.
Kdyby právě taková udeřila na Labi, vytvořila by se obrovská laguna z Jaroměře až do Hradce Králové. Pod vodou by se ocitly Plácky i Věkoše, ale i polovina Gočárova okruhu, Šimkovy sady, nádraží nebo třída Karla IV.
Odhadnout s velkou přesností rozliv, ale i rychlost proudění vody či její hloubku při dvacetileté povodni a podobně „představit“ rovněž stoletou, či dokonce pětisetletou velkou vodu umí interaktivní mapa povodňových rizik.
V kraji se zabývá nástrahami řek Běla, Dědina, Stěnava a další
Podobnou mapu sice už vytvořila Česká asociace pojišťoven, ale data Centrálního datového skladu (CDS) šla ještě dál. Skvěle poslouží například zájemcům o bydlení, kteří si snadno mohou prověřit potenciální rizika.
Velmi užitečná však může být i pro obce a města, které s její pomocí mohou regulovat snahy developerů, pokud by chtěli stavět na nevhodných místech, případně po nich požadovat další prvky, které před velkou vodou území ochrání.
Opatření proti velké vodě v kraji
|
„Jedním z cílů, proč vznikla, bylo určitě to, aby ji mohli využívat nejen odborníci, ale i veřejnost,“ řekl Karel Drbal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Ústav byl jednou z institucí, které se na vzniku mapy a datového systému podílely. Další je například Český hydrometeorologický ústav, na jehož stránkách je mapa lidem přístupná. Interaktivní mapa CDS dokáže vyhodnotit i nebezpečí, která plynou ze zdánlivě neškodných malých toků.
V Královéhradeckém kraji se zabývá například nástrahami, jež může připravit Bělá pro Skuhrov a Kvasiny, Stěnava pro Broumov anebo Dědina pro České Meziříčí a Třebechovice.
„I za tuto ochranu bychom měli být vděčni“
„Pětisetletá voda na mapě v podstatě kopíruje naši situaci z roku 1998, takže mapě nemám důvod nevěřit. Záleží na pojišťovácích, jak to nebezpečí vyhodnotí. Když k nám přijde desetiletá voda, zaplaví jen pár zahrádek. Problém je, že v Třebechovicích je hodně nemovitostí uvnitř povodňové zóny,“ uvádí starosta Třebechovic Jiří Němec, který netrpělivě očekává stavbu suchého poldru v Mělčanech.
„Je to jediná, i když jen dílčí ochrana. Ale i za tu bychom byli vděční,“ míní.
Pojišťovny ve svých povodňových mapách rozlišují čtyři zóny. První je téměř bez rizika a většinou u ní nehrozí ani záplava například ze sousedního pozemku. Další dvě už hrozbě neuniknou, ale nejnebezpečnější je čtyřka, která je vysoce ohrožená.
„Ale ani nemovitosti, které se nacházejí ve čtvrté povodňové zóně, nejsou bez šance na kvalitní pojištění. Riziko povodně nemusí být u všech nemovitostí nepojistitelné a přistupuje se k němu individuálně,“ říká mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková.
