Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

  9:04
Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani nezdá. Reportáže z těchto výprav shrnula ve své nové knize Toulky Krkonošemi.
Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se jižním směrem na Dolní Mísečky. | foto: Martin Veselý, MAFRA

„Tipy a postřehy z putování po Krkonoších, které publikuji, mohou být klidně inspirací při plánování výletů do málo známých koutů Krkonoš. Všichni jdou na Sněžku nebo k prameni Labe a přitom je zde tolik krásných a skrytých zákoutí,“ říká 29letá krkonošská rodačka.

Horské stezky lišící se délkou, šířkou, pohodlností a kdoví čím ještě, tvoří v Krkonoších slušnou síť. Je to krkonošský fenomén?
Svým způsobem ano. Krkonoše jsou všemi možnými cestami skutečně hustě protkané. Je to dané jejich rozlohou a atraktivností. Na ploše 385 čtverečních kilometrů se nabízí nespočet přírodních krás, za kterými se sem už několik století vydávají turisté. Před nimi sem přicházeli hledači drahých kovů, dřevaři. Mezi Čechami a Slezskem tudy proudilo zboží. Lidé se snažili usnadnit si pohyb v obtížném horském terénu, a tak vznikaly cesty i stezky.

Jana Tesařová

Jana Tesařová upozorňuje na takzvaný zemní nebo jinak také jehlový led. Vzniká...

Je jí 29 let a žije ve Vrchlabí. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, je čtyři roky redaktorkou časopisu Krkonoše - Jizerské hory, na Správě KRNAP vede program pro veřejnost Horskou pěšinou, z nějž pravidelně publikuje reportáže. Toulky Krkonošemi jsou její první knihou, pro Správu KRNAP také připravila brožuru Horskou stezkou.

Jsou stezky v Krkonoších něčím charakteristické?
Jsou velmi různorodé. Od asfaltek sloužících zásobování, ale i cyklistům, k širokým přibližovacím cestám vzniklým v návaznosti na imisní kalamitu z konce minulého století, po cesty turisticky značené a skoro utajené lesní chodníky a pěšinky.

Zaměřme se právě na ty původní nebo ty, které po rekonstrukci působí stále archaicky. Proč jsou některé z nich tak precizně vybudované?
To souviselo s jejich užíváním. Pokud chcete, aby plot plnil svou funkci, taky se o něj staráte. Horalé si svých cest a pěšin cenili. Jejich vybudování bylo fyzicky velmi náročné, údržba se jim vyplatila. Hodně z cest zmizelo po odsunu německého obyvatelstva v letech 1945–46. Hory se na čas vyprázdnily a pak do nich přicházeli chalupáři, kteří nepotřebovali po štětovaných cestách svážet dřevo nebo se co nejrychleji dostat z bud do práce v textilce nebo papírně.

Co jsou štětované cesty?
Štětování je způsob budování chodníků. Ty jsou skládané z kamení nikoli na plocho, jak to známe z okrasných zahrad, ale nastojato. Voda z velkých dešťů se po takhle vyskládaných kamenech prohnala až k nejbližší svodnici – to je ta stružka, co na ni nadávají cyklisti, když ji nečekají – a odteče pryč.

Kde se technologie štětování vzala?
Pravděpodobně ji sem přinesli dřevaři z Korutan, které sem v 16. století povolal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Nejvíce se ale rozmohla až po roce 1882, kdy velká povodeň zničila zařízení na splavování dřeva z hor. Dřevo se z lesů začalo svážet na rohačkách. K tomu byla potřeba síť pevných cest. Dalším impulsem byl rozvoj turismu v polovině 19. století.

Starobylá technologie, ale zapomenuta není...
Ano, je to tak. Technologii štětování navrátil do Krkonoš Pavel Klimeš tuším někdy v roce 1992. Od té doby byla tímto namáhavým, ale velmi efektivním způsobem opravena spousta krkonošských chodníků. Namátkou třeba obrátková stezka v Těsném dole u Janských Lázní či žlutě značený úsek cesty od Zrcadlovek na Černou horu.

Co nám staré stezky o historii Krkonoš vypovídají?
Ukazují, jak a kudy přicházeli první lidé do hor. Poukazují na využívání zdejšího přírodního bohatství i na to, jak se lesní hospodáři vyrovnávali s lesními kalamitami. Cesty i cestičky by mohly vyprávět o zprvu bezohledném drancování hor i těžkém životě horalů. Jednou z kapitol jsou také turistické a naučné stezky, některé z posledních desetiletí. Ty úplně nové vyprávějí o proměně návštěvníka Krkonoš.

Dvorský les na krkonošských Rýchorách

Sklenářovické údolí ve východních Krkonoších

Jak se krkonošský turista proměnil?
Za těch 250 let se změnil docela dost. Už nepřichází do hor se strachem z Rýbrcoula. Lidé se v horách cítí mnohem více doma než před dvěma staletími. Stále víc jich přijíždí jen na otočku, spíš za odpočinkem nebo za sportem a celkem zákonitě očekává, že bude ve svém volném čase spokojený. To lze v některých oblastech národního parku zajistit jen obtížně a bylo by to v rozporu s podstatou ochrany přírody.

Lze historické krkonošské pěšiny a stezky nějak rozdělit?
Ano, podle jejich využití. První z nich byly obchodní trasy, třeba Slezská stezka spojující Čechy s dnešním Polskem, po nich pronikali do dříve zcela nepřístupného pomezního hvozdu první kolonizátoři Krkonoš. Podél ní se začaly usidlovat rody starých a významných krkonošských budařů. Nebýt obchodních stezek, nevznikly by na horách boudy s jedinečně obhospodařovanými loukami, nerozvinulo by se dřevařství, pastva dobytka, ani turismus. Pak to byly dřevařské cesty, ty byly následované výletními chodníky určenými pro kratochvíli prvních turistů. Spousta cest sloužila zásobování bud. I dnes chodíme po cestách, které vznikly pro transport dřeva – ty široké často využívají běžkaři. V Krkonoších je rozsáhlá síť značených cest. Cyklistických je více než 400 kilometrů, značených pěších cest je 700 kilometrů.

A jak se poznají ty nejstarší?
Vodítkem může být červené značení v mapách. Nemusí to tak být vždy, ale červeně značené jsou i dnes mezinárodní stezky. Často kopírují ty úplně první obchodní stezky. Zmínila jsem Slezskou stezku. Na tu byste se napojili ve Vrchlabí, prošli Strážným a přes Lahrovy boudy a Rennerovky došli Modrým sedlem až k Luční boudě a odtud do Slezska.

Existují v Krkonoších oblasti, kde na žádnou starou stezku nenarazíte?
Cestní síť je v Krkonoších opravdu velmi hustá. O nedotčených místech, která známe ze severských národních parků, si můžeme jen nechat zdát. Míst, kam noha turisty nevkročí, je bohužel málo a jsou daná spíš neschůdností terénu či cíleným zabráněním vstupu.

Krkonoše jsou na rozdíl od jiných pohoří mnohem déle zmapované. Týká se to i stezek?
Ano, staré mapy jsou vynikajícím zdrojem a troufám si tvrdit, že v Krkonoších není cesta, která by v nějaké mapě nebyla. Je to v evropském měřítku malé pohoří, které si ale klimatem nezadá s velehorami. Právě jejich měřítko a hospodářské i turistické využití ovlivnilo velmi podrobné zmapování terénu. V předválečných mapách lze najít řadu zaniklých cest, ale i funkčních, a přesto nevyužívaných chodníků. Při pátrání po nich si pak beru k ruce i mapu se zonací národního parku – naši předci to z nevědomosti neřešili, my dnes ale víme, proč a kam bychom vstupovat neměli, a které stezky doslova zvou k prošmejdění.

Které to jsou?
Vybírám si ty níže položené, mimo hřebeny. Lid ve čtyřstupu mě neláká. Takže si sednu nad mapu - čím starší - tím lepší a hledám přerušované čárky neznačených cest. Když vedou podél nějakého potoka, jásám. Pokud vedou více méně po vrstevnici, je možné, že narazím i na nějaký skládaný chodník. Ráda své trasy okruhuji. Na začátku měsíce jsem si vyhlédla jednu sotva zřetelnou pěšinku od Jeleních luk k Severce. Jak ji zobrazovala mapa, tak nepatrná byla i v terénu.

Dokáže vás ještě něco při pátrání v terénu překvapit?
Jako zjevení se mi přímo pod nohama občas vyloupne krásný „jednomužný“ chodník zasunutý na některé hůře přístupné a neznačené cestě. Často bývá posypaný jehličím, to je pak měkké pochození. Na to, že je nejspíš skládaný z kamení, často upozorní jen zvláštně useknutá spodní hrana, jakoby visutá nad svahem pod ním. Také mě nepřestává fascinovat, jak měli někdejší obyvatelé hory prochozené. Znali nejkratší nebo nejschůdnější spojnice bud s obcemi, o ty pak pečovali.

Co cítíte, když narazíte na dosud neobjevenou stezku?
Někdy si dopřávám takové kolumbovství, které znají jen ti, kdo někam přijdou poprvé. Mapu schválně nechávám v batohu a s napětím ukrajuju metry pěšiny a snažím se odhadnout, kam mě donese. Za odměnu občas dostanu nečekaný průzor mezi stromy, který mi odhalí známá místa z nového úhlu. A když narazím na kdysi očividně udržovanou stezku, přemýšlím nad osudy lidí, kteří po ní chodili, odkud a kam vedly jejich cesty a kde je jim asi konec. Ze všeho nejvíc je to asi pokora.

Máte svoji oblíbenou stezku?
Jako každý mám zvláštní vztah k místu, kde jsem doma. Pro mě je to Vrchlabsko a jeho bezprostřední okolí. Obzvlášť mám ráda Klínový důl, čas od času mě cosi nažene na Bucharovu stezku z Rovinky přes Šeřín, Černou skálu a Mechovinec. Docela nedávno jsem sama pro sebe objevila Zelený důl u Pece pod Sněžkou. Dvě z mých oblíbených cest spojuje voda – potoky a bystřiny vydávají ten nejkrásnější rámus, jaký si dovedete představit.

  • Nejčtenější

Pardubice rozhodly šest vteřin před koncem, Sparta vyhrála v prodloužení

16. března 2024  14:50,  aktualizováno  22:29

Také druhé zápasy čtvrtfinále hokejové extraligy nabídly dramatickou a velmi vyrovnanou podívanou....

Vydřené výhry favoritů. Sparta slaví na nájezdy, Pardubice rozhodly v nastavení

15. března 2024  17:50,  aktualizováno  22:52

Do boje o titul v pátek poprvé vyrazili ti největší favorité. Oba uspěli. Čtvrtfinále hokejové...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sparta - Hradec Králové 2:1, domácí utnuli černou sérii, rozhodl Kuchta

17. března 2024  17:09,  aktualizováno  20:03

Nejdřív to dřelo, bolelo, ale postupně se sparťanští fotbalisté rozehráli. I bez tří potrestaných...

Čtvrtfinále podle předpokladů. Fanoušci se těší na derby, Spartu čeká Liberec

12. března 2024  20:57

Čtyři nejlepší týmy základní části si před play off hokejové extraligy užily několik dní odpočinku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dálnice D35 z Hradce do Jičína už roste. Uleví přetížené D1, řekl ministr

13. března 2024

Stavbu dálnice D35 mezi Hradcem Králové a Jičínem si v rámci výjezdního zasedání vlády přijeli...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Ostudný brownfield zmizí, v centru Deštného vyroste apartmánový hotel

19. března 2024  12:15

Léta uzavřený Národní dům v centru Deštného v Orlických horách půjde k zemi. Investor chce na jeho...

Ženu na sítích poblouznil falešný zpěvák skupiny Kabát, vylákal od ní milion

18. března 2024  16:11

Báchorkám o životní lásce uvěřila pětadvacetiletá žena z Královéhradecka, která se na sociálních...

VIDEO: Opilý řidič ujížděl 15 kilometrů, policie mu „otočila“ auto nárazem rámu

18. března 2024  15:03

Alkoholem posilněný řidič se na Náchodsku snažil vyhnout policejní kontrole. Nejprve zastavil, ale...

Labská stezka z Vysoké do Opatovic by se mohla stavět už v roce 2025

18. března 2024  10:38

Poslední dva úseky cyklostezky podél Labe z Hradce Králové do Pardubic čeká letos zásadní posun,...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...