Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krkonoše podrobně zmapují podzemí, odborníci probádají osmdesát jeskyní

  17:02aktualizováno  17:02
Podrobný popis všech jeskyní a krasových jevů v Krkonoších chce do pěti let vypracovat Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) ve spolupráci s albeřickými speleology. Rozsáhlý projekt s rozpočtem 18 milionů korun by měl detailně zmapovat podzemí hor.

Speleolog Radko Tásler měří hloubku jezírka v Albeřické jeskyni, která je největší v Krkonoších. | foto: Tomáš Plecháč

V historii k podobně komplexnímu výzkumu ještě nikdy nedošlo. Odpovědět má i na otázky, jak Krkonoše vznikaly a jaké zde bylo před desítkami tisíc let počasí.

Podzemí Krkonoš patří k nejméně prozkoumaným oblastem. Vždyť odborníci se mu intenzivně věnují teprve od 60. let minulého století. Nikdy to ale nedělali komplexně a s využitím nejmodernějších metod jako nyní. 

„Všichni se na výsledky tohoto projektu velmi těšíme, myslím si, že nás čeká celá řada překvapení. Krkonoše jsou jedním z nejprozkoumanějších území v České republice, ale o krkonošském krasu toho mnoho nevíme,“ říká šéf Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Z osmdesáti jeskyní není žádná přístupná

Speleologové opráší výsledky starých výzkumů, jeskyně v Krkonoších přeměří, podrobně zdokumentují a ve většině případů vytvoří také nové mapy. Zkoumat budou jeskynní sedimenty a krápníkovou výzdobu. 

Fotogalerie

„Tato část výzkumu by měla odpovědět na otázku, proč jsou jeskyně v těch místech, kde jsou, a na jakých geologických strukturách vznikají,“ doplňuje mluvčí správy parku Radek Drahný.

Průzkum se uskuteční v širokém pásu nejvyšších hor od Rokytnicka na západě až po východní Krkonoše. Nachází se zde kolem 80 známých jeskyní, žádná z nich není zpřístupněna veřejnosti. Některé jsou hluboké jen několik metrů, jiné však měří desítky až stovky metrů. 

Vůbec největší v národním parku je Albeřická jeskyně v Horních Albeřicích měřící 250 metrů. Krakonošova jeskyně je se 40 metry zase nejhlubší. Mezi další významné patří Celní s délkou 120 metrů, Medvědí nebo jeskyně Trucovna. Právě těmto nejdůležitějším jeskyním budou speleologové věnovat nejvíce pozornosti.

„Kromě základních informací o jeskyních bychom se po rozborech krápníků také měli dozvědět, jak jsou jeskyně staré a jaké tady bylo před deseti nebo padesáti tisíci lety klima. To vůbec nevíme. Také bychom se měli dozvědět, jak jeskyně reagují na počasí dnes nebo jak závislá je voda v jeskyni na srážkách,“ vysvětluje předseda České speleologické společnosti Albeřice Radko Tásler. 

Například se pokusí odčerpat vodu z podzemních jezírek v Albeřické jeskyni, aby zjistili, odkud se voda do podzemí dostává a jak celý vodní režim v největší jeskyni národního parku funguje.

Odborníci očekávají nové informace o vývoji hor

Nákladné laboratorní expertizy tisíce let starých usazenin by dokonce mohly leccos prozradit o vývoji Krkonoš. „Ve chvíli, kdy se udělají podrobné geologické sondy, budeme moct sledovat, jakým způsobem docházelo ke zvrásnění Krkonoš. Významně se zpřesní informace o geologickém vývoji hor,“ očekává náměstek ředitele správy parku Václav Jansa. 

Jeskynní sedimenty v Krkonoších dosud nikdo podrobně nezkoumal.

Nejzajímavějším výstupem pro veřejnost bude zobrazení Albeřické jeskyně v 3D modelu. Speleologové ji budou digitálně skenovat a snímat kamerami, vznikne tak naprosto přesný virtuální model. Ochranáři si od projektu také slibují, že jim řekne, jak se mění klima v podzemí a jaký vliv to má na zimování netopýrů. Všechny jeskyně odborníci také zabezpečí.

Jeskyně nad Horními Albeřicemi v Krkonoších.

Jeskyně nad Horními Albeřicemi v Krkonoších.

Je velice pravděpodobné, že výzkum přinese nové parametry. Speleologové totiž budou pracovat s moderními technologiemi, které dříve neměli k dispozici. Podzemní prostory místo pásmem a geologickým kompasem zaměří speciálním laserovým dálkoměrem. 

„Výsledky budou mnohem přesnější. Je možné, že některé jeskyně po přemapování budou delší,“ naznačuje Tásler.

Podle něj není vyloučené, že se podaří objevit i dosud neznámé části krkonošských jeskyní. Zatím posledním objevem je od loňského roku 16 metrů dlouhá chodba v Albeřické jeskyni, která se odkryla díky extrémnímu suchu a poklesu vodní hladiny ve středním patře jeskyně.

Správa KRNAP projekt na důkladné zmapování krkonošského krasu připravovala několik let. Předcházela tomu řada menších přípravných výzkumů v posledních letech. 

„Byly to projekty malého rozsahu, nicméně naprosto zásadní, protože došlo k podrobnému zmapování vápence ve východních Krkonoších. Tím jsme získali vstupní informace, abychom tento velký projekt mohli vůbec připravit,“ poznamenává Václav Jansa. 

Letos zahájený výzkum skončí v roce 2022. Peníze na něj ochranáři získali ze Státního fondu životního prostředí.




Nejčtenější

Hradecký soud napopáté zprostil Nečesaného obžaloby z napadení kadeřnice

Lukáš Nečesaný (v bílé košili) před dalším jednáním u Krajského soud v Hradci...

Lukáš Nečesaný je zproštěn obžaloby za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích. Napopáté tak rozhodl Krajský soud v Hradci...

Ostudná místa Hradce Králové: dědictví socialismu i Bronx pro otrlé

Panelákové „schody do nebe“ u hradeckého Aldisu (10.5.2018).

Šílená dědictví socialistického stavitelství, symbol neschopnosti dospět ke kýžené rekonstrukci nebo tak dlouhé odklady...



Fabia zapadla uprostřed silnice do výkopu, řidič si díry v zákazu nevšiml

Škoda Fabia zapadla v Častolovicích do výkopu (20.5.2018).

Dvaasedmdesátiletý řidič modré Škody Fabia vjel v neděli odpoledne na hlavní silnici v Častolovicích na Rychnovsku do...

Záchranka vyjela na volání k člověku na chodníku, byla to ale kaluž

Oznamovatel viděl na ulici v Hradci Králové ležet nehybnou postavu. Záchranka a...

Záchranáři a policisté vyjížděli ve středu v Hradci Králové k planému poplachu, který měl netypickou příčinu....

Maršovská fara byla vždy chudá děvečka. Teď je z ní místní krasavice

Faru proměnila nezisková organizace Sever s pomocí prostředků OP Životní...

Bývalá fara v Horním Maršově se podle starých zápisů během své dlouhé existence mnohokrát nacházela v neutěšeném stavu....

Další z rubriky

Řidička vydávala pervitin za jedlou sodu proti pálení žáhy

Celníci našli u ženy pervitin a konopí.

Řidička na Trutnovsku zkoušela zmást celníky a zatajit drogy, které vezla v autě. Služební pes však označil její...

Místo náhrobku bude smrk. Hradec chce stromový hřbitov jako v Německu

Lesní hřbitov v Sasku, kterým se inspirovali hradečtí lesníci

Hradec Králové chce nabídnout lidem pohřby přímo ke kořenům stromů na Lesním hřbitově. Náhrobky by tam nahradily už...

Absolventky sepsaly petici proti řediteli gymnázia, viní ho z šikany

Gymnázium J.K.Tyla v Hradci Králové

Ze šikany studentů i učitelů viní ředitele prestižního královéhradeckého Gymnázia J. K. Tyla Roberta Nováka petice,...

Najdete na iDNES.cz