Jeho otec Jan je autorem projektu nejvyšší budovy Hradce Králové. Té, která možná bude muset jít k zemi - hotelu Černigov. Architekt Jiří Zídka se přihlásil do soutěže, která, jak se domníval, měla za cíl hradeckou dominantu zrekonstruovat.
Když rozpoznal, že podmínky investora neumožňují pouhou přestavbu, ale rovnou demolici, ze soutěže odstoupil, avšak na projektu dál pracoval na vlastní pěst, jenže developer Zídkovy návrhy shodil ze stolu.
Primátor Fink: Pro mne není hotel žádnou památkouHotel Černigov a osvětlovací lízátka na fotbalovém stadionu mají mnohem víc společného než pouze rok výroby 1975. Přestože se pochybuje o jejich urbanistické kvalitě, bez pochyb patří k hradeckým dominantám. Oběma dílům hrozí zánik, ale zároveň za jejich zachování vznikla petice. Petici za záchranu Černigova podepsalo už více než sto lidí, většinou Hradečáků. Příklad 55metrového hotelu ukazuje, jak dokáže rozdělit město. Zatímco Společnost ochránců památek a jedna skupina architektů s demolicí kategoricky nesouhlasí, třeba spoluautor hradeckého územního plánu Tomáš Vymetálek s ní nemá problém. „Dnešním požadavkům na hotely už budova dávno nevyhovuje a nutná generální rekonstrukce je kvůli stavebnímu uspořádání budovy prakticky nereálná,“ říká. Se stavbou hotelu sítě Clarion zhruba za 800 milionů korun souhlasí i hradecký primátor Zdeněk Fink. „Na hotely Clarion v Olomouci a Holešovicích jsem se byl i podívat. Pěkné, funkční, plně využité. Umí nejen postavit, ale kongresovou turistikou i zaplnit,“ chválí Fink, jenž viděl i návrhy nového komplexu. „Podle mého názoru je nutné ohlídat kvalitu a urbanistickou hodnotu budoucí stavby už v projektu a umožnit demolici stávajícího nefunkčního a prázdného hotelu, u kterého časem hrozí úplné vybydlení,“ upozorňuje primátor, „pro mne, a to je podotýkám můj názor, není hotel Černigov žádnou významnou památkou. Z určité části města brání pohledu na nádhernou budovu nádraží, navíc pamatuji i původní zástavbu hranou uliční čáry před demolicemi a stavbou hotelu jako socialistické chlouby. Znám jeho historii, chodil jsem tam, ale myslím si, že nový záměr je pro město vhodnější.“ |
„Postupně jsem zbořil všechny argumenty investora, proč hotel bourat. Pravým důvodem demolice je záměr prodat a zastavět lukrativní pozemky kolem Černigova,“ domnívá se architekt.
Developerská skupina CPI Radovana Vítka, které patří síť hotelů Clarion a která v nedávné minulosti zrekonstruovala olomouckou Sigmu i českobudějovický Gomel, trvá na tom, že opravy jsou nemožné.
„Černigov nám svým konstrukčním řešením takovou rekonstrukci bohužel neumožňuje. Je to například kvůli nevyhovujícím dispozicím, výškám pater či naddimenzované kapacitě pokojů,“ vypočítává mluvčí CPI Jan Burian.
Zídka ve své studii odstranil příčky, dosáhl tak zmenšení kapacity na požadovaných 140 pokojů, dále navrhuje zateplení vnitřních částí stěn, výměnu oken či dveří a další nutné zásahy.
Spojený kongresový sál pro 400 lidí by podle něj byl ideálním oddělením Riegrova náměstí od Haškovy ulice a bonusem velkoryse otevřené náměstí s památkově chráněnou budovou nádraží, plynulá dopravní obslužnost či rozšířené parkování.
Zadání architektonické soutěže má podle architekta úplně opačný efekt: nejen demolici 55 metrů vysokého hotelu, ale i zastavění celého prostoru.
„Hotelovou část doplníme o moderní kongresový sál, součástí komplexu budou i kanceláře a dále maloobchodní jednotky,“ říká Burian, podle něhož se ale počítá rovněž se zelení.
Podle architekta by rekonstrukce stála zlomek
Zatímco interiéry současného hotelu s 210 pokoji by podle návrhu Zídky podstoupily náročnou proměnu, zvenku by Černigov mohl zůstat téměř stejný.
„Například fasádu, která je obložená bílým jugoslávským mramorem, by šlo jednoduše otryskat, případně doplnit, protože lom je stále v provozu. Rekonstrukce by zkrátka stála jen zlomek skutečného záměru,“ shrnuje Zídka, jenž se snaží vyvrátit tvrzení, že se jen snaží zachovat dílo svého otce:
„Nostalgie nehraje vůbec žádnou roli, v oboru není místo pro staromilce. Vadí mi to z jiného důvodu: když byl Černigov v roce 1975 dostavěný a okolo něj strhli nevzhledné sklady a zbytečné budovy, všichni otevřeli ústa dokořán, co tam vyrostlo. My se nyní vlastně vracíme o 40 let zpět a zase to místo zbytečně zastavíme,“ krčí rameny Zídka, který měl nedávno možnost hotel prozkoumat od sklepa až po střechu:
„Překvapilo mne, v jak výborné kondici hotel je. Pochopitelně je poplatný době a zaslouží si velkou rekonstrukci, ale myslel jsem si, že je vyloženě zplundrovaný.“
Okamžitě se záměrem, který rozkryl neradostnou a podle všeho i krátkou budoucnost Černigova, se objevila myšlenka, že budova by si zasloužila zápis mezi chráněná díla. Památkáři z Josefova již dokonce požádali vlastníky, zda souhlasí s přezkumem hodnot, jež by stály za památkovou ochranu, avšak jejich snaha i tak může přijít vniveč.
„Nevím, zda už je vhodná doba. S nervozitou ale pozoruji tendence bourat budovy ze 60. a 70. let. Aby se nám jednou nestalo, že zbudou jen opravdové památky s nákupními středisky, pak srovnáme se zemí i paneláky a najednou zjistíme, že tu máme stoletou mezeru bez jakékoli souvislosti,“ obává se Zídka.
