„Zpáteční jízdenka pro dospělého v hlavní sezoně bude za 560 korun, dosud stojí 430 korun, ve vedlejší sezoně bude stát 470 korun. Na ceny se nesahalo čtyři roky, za tu dobu všechny komodity zdražily, nehledě na pandemii,“ řekl náčelník lanovky Jiří Špetla.
Nový ceník v tištěné podobě lanová dráha zveřejní příští týden, na webu 1. července. Ceník zohlední hlavní a vedlejší sezonu. Lanovka je v provozu denně od 8:00 do 19:00 v závislosti na počasí.
Nový ceníkOd jara 2018 platí dospělí za jízdu až na vrchol 230 korun, za zpáteční dají 430, jízdné pro juniory a seniory je 210 korun a zpáteční 390 korun. Děti a držitelé osvědčení ZTP platí 110 korun a za zpáteční 210 korun, děti do pěti let zdarma. Výhodnější jízdné mají ubytování v Peci pod Sněžkou, kteří předloží tzv. kartu hosta. Podle nového ceníku dospělý v hlavní sezoně zaplatí za jízdu na Sněžku 300 korun, zpáteční bude za 560 korun. Ve vedlejší sezoně od září do konce června to budou mít za 250 a zpáteční za 470 korun. Junioři a senioři zaplatí v hlavní sezoně za jízdu na Sněžku 270 korun, za zpáteční 510 korun, mimo hlavní sezonu to budou mít za 230 a 430 korun. Děti a držitelé ZTP zaplatí za jízdu nahoru 140 korun a za zpáteční 270 korun, ve vedlejší sezoně 120 a 230 korun. Malé děti pojedou dál zdarma, sleva bude platit pro držitele karty hosta. |
Dráha patří městu Pec pod Sněžkou, má dva úseky, dolní vede z Pece na Růžovou horu a horní z Růžové hory na Sněžku s celkovou délkou kolem 3,5 kilometru. Z hlediska převýšení je v Česku nejextrémnější kabinovou lanovku. Převýšení lanové dráhy z dolní stanice v Peci do horní stanice na Sněžce je přes 700 metrů.
„Porovnali jsme ceny ostatních podobných lanovek. K nám nejpodobnější, také dvouúseková, je na Slovensku na Skalnaté pleso a tam zpáteční jízdenka stojí v přepočtu asi 570 korun. Jen zpáteční lístek na sedačkovou lanovku ve Špindlerově Mlýně na Medvědín, která je jednoúseková, stojí 400 korun. Pokud se podíváme na porovnání cen na kilometr, stále nejsme v republice nejdražší,“ řekl ČTK Špetla.
Jedním z důvodů zdražení jsou podle něj drastické výpadky tržeb zapříčiněné omezeními vlády kvůli koronaviru. Lanovce se loni propadly tržby zhruba o 30 procent. V roce 2019 před pandemií přepravila 311 948 cestujících, loni 230 842 a letos víc než 18 790, uvedli zástupci lanovky.
Kabinová lanová dráha obnovila denní provoz po více než tříměsíční nucené pauze ve středu 12. května. Jezdí podle počasí, může být v provozu do rychlosti větru 60 km/h.
Ochranné sítě na vrcholu Sněžky
Na Sněžce a v Obřím sedle u bývalé Obří boudy u Slezského domu jsou od pátku ochranné sítě. Mají zamezit návštěvníkům v pohybu mimo vyznačené plochy a tedy devastaci přírody.
Na instalaci sítí se dnes podílelo asi dvacet strážců z obou krkonošských národních parků. Správa KRNAP ve spolupráci s polskými kolegy instalovala zábrany na obou místech už na loňskou hlavní turistickou sezonu, která připadá na červenec a srpen.
17. června 2020 |
„Sítě přibyly prakticky kolem celého vrcholu Sněžky, na Sněžce asi 600 metrů ochranných sítí, podobně jako u Slezského domu. Na stávající kovové zábrany jsme přidali oranžové ochranné sítě, aby to bylo nepřekonatelné a jasně viditelné,“ řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.
Od konce června po celé léto budou na dodržování opatření dohlížet vyčlenění strážci národního parku, kterým občas vypomůžou policisté.
„Někteří lidé stávající zábrany oddělující divokou přírodu od prostoru pro návštěvníky nerespektují. Proto jsme se rozhodli i letos rozmístit ochranné sítě. Extrémní nápor turistů očekáváme také o nadcházejících letních prázdninách,“ řekl Drahný. Sítě by měli strážci národního parku odvézt na přelomu září a října.
Sněžka, v letní sezoně navštěvovaná denně několika tisíci lidmi, patří k hlavním turistickým cílům v Krkonoších. KRNAP s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.
Hora charakteristická jehlanovitým tvarem z dob ledových, je v nejpřísněji chráněném pásmu Krkonoš. Na nejvyšší hoře ČR se vyskytují například vzácné druhy rostlin charakteristické pro severskou tundru, a alpínské trávníky.
V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy, lze tam spatřit kamenné mnohoúhelníky, brázdy, svahové terasy či kamenné sutě. Neukáznění lidé do těchto procesů trvajících desítky tisíc let zasahují stavěním kamenných pyramid.
„I dnes jsme museli kamenné pyramidky rozebírat. Lidé si neuvědomují, že tím nenávratně zasahují do unikátní geologické oblasti. Instalacemi sítí i tomuto nešvaru chceme zabránit,“ řekl ČTK Drahný.
Denní počet pěších turistů v letní sezoně se pohybuje mezi 8 až 9 tisíci, přičemž v tomto počtu nejsou zahrnuty počty přepravených lidí lanovkou z Pece pod Sněžkou na vrchol hory. Přepravní denní kapacita lanovky je až 2 400 lidí. Návštěvnost Krkonoš v loňské letní sezoně byla druhá nejvyšší za posledních devět let, a to i přesto, že turistický ruch byl po významnou část roku omezen restrikcemi kvůli epidemii koronaviru.
