Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sklizeň citrusů začala. Jedny z nejlepších pěstují v Citrusové ulici

  6:59aktualizováno  6:59
Jedním z mála, kdo v českých podmínkách pomeranče a mandarinky úspěšně pěstují, je už 30 let Josef Boukal z Hradce Králové. Největší pěstitel citrusů v kraji bydlí v královéhradecké části Svinary, ve slepé ulici příznačně nazvané Citrusová.

Josef Boukal z Hradce Králové je uznávaným pěstitelem citrusů i jablek. | foto: Martin Veselý, MAFRA

"Je jediná v republice," pyšní se zkušený pěstitel, který v březnu oslaví osmdesátku. Úspěchy sklízí už mnoho let hlavně s jablky, šlechtí nové odrůdy a předvádí je na mezinárodních výstavách, ale v zimní zahradě skrývá i tropické poklady.

Už skoro třicet let pěstuje také pomeranče, mandarinky a citrony. "Na ně nemůže být moc velké teplo, aby nenakvetly. Ideální teplota přes den je do 15 stupňů, ale v noci může být kolem nuly nebo i pod nulou, to jim vyhovuje," vysvětluje Boukal.

Když je mráz, citrusům zatopí

Přes zimu by podle něj bylo lepší, kdyby mrzlo, protože i rostliny si potřebují odpočinout a teplá zima jim nepřinese tolik potřebný vegetační klid. Až když mráz klesne k minus deseti stupňům Celsia, citrusům ve skleníku zatopí.

Fotogalerie

"Kdo je pěstuje doma v teple, diví se, že jim opadávají listy," připomíná hradecký pěstitel. V týdnu sklidil první tropické ovoce. Stromky kvetou obvykle v březnu a trvá tři čtvrtě roku, než plody uzrají.

Do konce ledna sklidí jako každý rok kolem 40 kilogramů. Na rozdíl od jablek je neprodává, většinou je rozdá dětem a návštěvám. Jeho ovoce se jen tak nezkazí.

"Když v lednu pomeranče a mandarinky sklidím, vydrží mi až do srpna, protože nejsou poškozené transportem ani ničím postříkané," říká.

I v pěstování citrusů se často vyplatí metoda pokus omyl: "V létě je oplachuju vždy ráno studenou vodou, ony se oklepou a prospívá jim to. Přišel jsem na to náhodou, člověk musí pořád zkoušet."

Zkoušel pěstovat i banány, kiwi nebo kávovník, ale na ty je české podnebí příliš chladné, potřebují naopak teplo. Grepy zase ze skleníků vyřadil proto, že dozrávají příliš dlouho, trvá jim to 12 až 13 měsíců. Citrony, pomeranče a mandarinky ale pěstuje už přes třicet let.

"Ve třiaosmdesátém když jsem je do skleníku stěhoval, to byly ještě malé stromečky. Takzvané semenáče se musí roubovat, než začnou rodit, trvá 25 až 30 let. Některé citroníky začnou kvést třeba i po 45 letech," vypráví pěstitel, který kvůli své vášni procestoval velkou část Evropy.

Díky unii ovocnářů navštívil Rakousko, Německo, Slovinsko, Norsko, Švédsko, Dánsko nebo Belgii. Speciálně kvůli citrusům byl v Tunisu či Chorvatsku, ale mrzí ho, že se dosud nedostal také do Japonska ani Ruska, i když některé tamní odrůdy ve skleníku pěstuje.

"Pomerančovníky mám hlavně španělské a ruské a nejlepší mandarinky jsou z Japonska, třeba Klementina je největší uznávaná mandarina na světě," vykládá.

Odrůdy si nechává patentovat

Loni ho za zásluhy ocenila unie zahrádkářů, dodnes totiž jako odborný instruktor dělá zahrádkářům přednášky. Ovocnářství se věnuje už 55 let, přestože má stavební a slévárenské vzdělání a živil se jako mistr a kontrolor ve slévárenském oboru, stejně jako jeho otec.

Uznáván je především jako pěstitel a šlechtitel jabloní. Ročně sklidí kolem 40 metráků jablek a nové odrůdy si nechává patentovat.

"Trvá asi 15 let, než se taková odrůda ze semínka vyšlechtí. Za uznání jedné odrůdy musím zaplatit 12 tisíc korun, ač to není levné, mám jich uznaných asi devět," říká Boukal. Zbrusu novou odrůdu se specifickou chutí se chystá pojmenovat Světlana.

Jeho jablka mohou jíst i alergici, protože používá jen minimum postřiků. "V Německu používají pětatřicet různých postřiků od začátku roku až do sklizně, u nás se jich používá kolem 16, ale já mám jen ty základní nutné, nejvýše sedm postřiků.

Nebezpečné to sice není, ale nejzdravější taky ne. Nejdůležitější je výživa, ta se stříká na listy. Letos už mám asi polovinu sklizně prodanou, něco jsem odvezl do Hrobic na kalvádos a ten mi vydrží," dodává s úsměvem.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

I když firma strhla umělý trávník, hřiště Slavie se po intenzivním dešti ocitlo...
Nové hradecké hřiště na Slavii mělo špatné podloží a drenáž do kopce

Zánovní hřiště hradecké Slavie s umělou trávou je už déle než rok k ničemu. Že jde skutečně o hřiště, připomíná snad jen tribuna. Samotná plocha se po nájezdu...  celý článek

Policejní hlídky v Hradeckém kraji dostaly automatizované externí...
Na horách přibudou defibrilátory, přispěl k tomu i náčelníkův kolaps

Nečekaný kolaps náčelníka krkonošského horské služby Adolfa Klepše na Sněžce upozornil na potřebu rozmístění přenosných defibrilátorů na místa, do nichž mají...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.