Ochranné pásmo přírodní památky Na Plachtě 3 v Hradci Králové.

Ochranné pásmo přírodní památky Na Plachtě 3 v Hradci Králové. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Petice má zabránit kácení na hradecké Plachtě, kde žijí chránění hadi

  • 2
Lidé bydlící u hradecké přírodní památky Na Plachtě sepisují petici. Nechtějí, aby majitelé pozemku, který leží v ochranném pásmu vedle jízdárny, pokračovali v kácení stromů. Kromě jejich výhledu jsou ohroženi i vzácní obojživelníci a hadi.

Chráněné druhy živočichů jako ropucha zelená, čolek velký, zmije obecná, ještěrka živorodá nebo slepýš křehký na jaře zastavily kácení stromů na dvou hektarech mezi bývalým skladem dřeva Petrof a jízdárnou v hradeckých Malšovicích. Alespoň prozatím.

Protože ale hrozí, že vlastníci pozemků budou v zimě chtít v kácení pokračovat, rozhodli se místní obyvatelé bojovat a sepsali petici. Existuje týden, ve středu ráno čítala 92 podpisů.

"Ten les vyrostl během posledních 30 let, jsou to krásné zdravé stromy a tvoří optickou i akustickou bariéru, která je nenahraditelná," myslí si iniciátor petice, lékař Pavel Žďárský.

"Kdyby tam ty stromy nebyly, vidíme přímo na polorozpadlý Petrof a čtyřpodlažní logistické haly, měli bychom tady permanentně vítr, prach a hluk. Navíc se les stal biokoridorem, kudy chodí lidé do novohradeckých lesů a kde se vyskytuje unikátní fauna a flóra včetně zvláště chráněných druhů ptáků, plazů a obojživelníků," dodává.

Kácení začalo v dubnu, inspekce ho zastavila

Žďárského i jeho sousedy zvedlo ze židle, když v dubnu do lesoparku v ochranném pásmu přírodní památky Plachta 3 vjela těžká technika a dřevorubci s pilami.

"Na jaře majitelé stihli vykácet asi desetinu toho, co tam je. Čekáme, že budou jednat s městem o výměně pozemků," vysvětluje Petr Buršík, další člen petičního výboru.

Jejich podněty začala prověřovat Česká inspekce životního prostředí a došla k závěru, že majitelé pozemků žádný zákon neporušili, protože pokáceli jen náletové dřeviny. Přesto jim kácení kvůli vzácným živočichům od jara do podzimu inspektoři zakázali.

"Vydali jsme předběžné opatření, které vlastník rozporoval, ale odvolání byla zamítnuto jako nedůvodné. V současné době tedy máme na stole rozhodnutí o omezení činnosti v období aktivity chráněných živočichů, to znamená od začátku března až do konce října," potvrzuje Jan Šimerda, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Pozemky vlastní firmy exšéfa vytunelovaných fondů

Podle iniciátora petice není ke kácení žádný důvod, protože na pozemcích se podle územního plánu stejně nemůže stavět.

"Vlastník se takto rozhodl tlačit na magistrát, aby měl z prodeje nebo výměny pozemků zisk. Pozemky koupil spekulativně před 15 lety za pár stovek, ale byla to velmi riskantní investice, která nevyšla," myslí si Žďárský.

Tři parcely o rozloze zhruba 20 tisíc metrů čtverečních vlastní akciové společnosti Sitisment a První Novohradecká, přičemž v obou firmách figuruje Miroslav Hálek se svými příbuznými. Ten byl letos amnestován v mnohaleté kauze údajného vytunelování investičních fondů Trend a Mercia (více čtěte zde).

Člen představenstev obou společností Luboš Zlatohlávek, se ke kácení nechtěl vyjadřovat.

Pokud by majitelé pozemků chtěli v mýcení pokračovat, museli by získat pravomocnou výjimku od krajského úřadu. Pokud by chtěli odstranit kromě náletových dřevin i vzrostlé stromy, musí mít povolení od krajských úředníků i v zimních měsících.

"Žádné povolení k zásahu do biotopu chráněných druhů živočichů jsme nevydávali," říká Miloš Čejka, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje. Povolení je nutné na stromy vyšší než 130 centimetrů s obvodem kmene nad 80 centimetrů.

"Zatím odstranili náletové dřeviny, což z hlediska ochranářského zas tak velký průšvih není," myslí si krajinný ekolog a hradecký zastupitel (SZ) Martin Hanousek, i když vykácení považuje za nevhodné.

"Větší problém by byl, kdyby tam docházelo k narušování povrchu nebo kácení velkých vrb. Stromy tam mají funkci odstínění cenné lokality od zástavby, což je důležité třeba pro hmyz," dodává Hanousek.