Obyvatelé Slezského Předměstí, kteří s kácením nesouhlasí, založili facebookové...

Obyvatelé Slezského Předměstí, kteří s kácením nesouhlasí, založili facebookové stránky s ironickým názvem Zeleň na Slezském nechceme. (13.2.2015). | foto: Lukáš Urban

Protesty kácení jen zdržely, břízy a smrky v Hradci stejně padnou

  • 3
Petice, která brojila proti kácení stromů na hradeckém Slezském Předměstí, nakonec neuspěla. Kácení se protestujícím lidem podařilo pouze o rok pozdržet. Radnici přesvědčili jen k malým úpravám plánu, nikoliv k jeho zastavení.

Když se před rokem objevily na stromech v okolí Markovické ulice na Slezském Předměstí v Hradci Králové svítivě oranžové puntíky, obyvatelé zjistili, že do několika dnů má na sídliště nastoupit četa s motorovými pilami a 59 označených stromů spolu s 200 čtverečními metry keřů pokácet.

Lidé se dokázali zmobilizovat neuvěřitelně rychle. Sepsali petici a několikrát se sešli s představiteli města i technických služeb a kácení se jim podařilo zastavit (o protestech zde).

Před nedávnem se ale na sídlišti objevila cedule oznamující plánované kácení. Má začít ještě v únoru.

„Tentokrát tomu asi stromy už neuniknou. Už ani není s podivem, že se to opět obešlo bez větší publicity, plíživě a potichu. Bez potřeby to slušně vysvětlit a pokusit se usmířit tu část obyvatel, která s kácením nesouhlasí,“ posteskli si před několika dny autoři petice, kterou jen na internetu podepsalo přes 200 obyvatel druhého největšího sídliště ve městě.

Vadí jim nejen to, že po všech diskusích a setkáních jejich aktivita nepomohla a stromy stejně padnou, ale i to, že kácení nepostihne jen 59 dřevin, ale i další stromy, na jejichž pokácení nemusí být podle zákona povolení.

Nepodařilo se najít společnou řeč

„Nad rámec tohoto povolení budou v souladu s projektovou dokumentací odstraněny i další dřeviny, které vzhledem k menším rozměrům povolovacímu procesu nepodléhají,“ uvedla mluvčí radnice Magdaléna Vlčková.

Podle odpůrců kácení může být pokácených dřevin až 80. Dojde k tomu, byť se obě strany sporu v loňském roce několikrát sešly, jednou s tamními obyvateli i na veřejné schůzi. Na ní úředníci spolu s odborníky představili pozměněný projekt a přednesli důvody, proč některé stromy musí jít k zemi.

Oranžové tečky signalizovaly, že dřevina půjde k zemi. Mezi obyvateli Hradce Králové se zvedla vlna nevole (13.2.2015).

„Jednání přesto skončilo bez jasného závěru a opět se nepodařilo najít společnou řeč mezi odpůrci a příznivci revitalizace zeleně v této lokalitě,“ říká Vlčková.

Na setkání se totiž ukázalo, že ani obyvatelé Markovické ulice a přilehlého okolí nejsou v názoru jednotní. Jedni jsou proti kácení, avšak nemálo druhých zásah do zeleně podporuje. Problémy magistrátu s revitalizací popsal hradecký primátor Zdeněk Fink (HDK) na nedávném setkání v Poslanecké sněmovně, kde se konal seminář Starostové starostům. Fink na něm vystoupil jako jeden z řečníků, když svým kolegům z vedení měst a obcí představoval, kterak Hradec pečuje o svoji zeleň.

Přiznal, že situaci zkomplikovala špatná komunikace města s jeho obyvateli. „Chtěli jsme se do toho pustit loni, ale vyvolalo to veliké občanské nepokoje, a to možná i naší vinou, protože jsme veřejnost málo seznamovali s tím, co by se v této lokalitě mělo dít,“ nasypal si Fink ve sněmovně popel na hlavu.

Stromy, které dožívají, musí pryč

„Stav veřejné zeleně nejde zakonzervovat, je to neustálý proces, na který má vliv počasí a další okolnosti. Stromy, které dožívají, jednou musí jít pryč, protože my nejsme schopni zajistit, aby se při větru nerozlomily nebo z nich nespadla větev,“ vysvětloval protestujícím Daniel Jeřábek z městské zeleně.

Lidé, kteří byli proti kácení, argumentovali zejména doložením výskytu řady živočichů, kteří v korunách dřevin, jež mají padnout, žijí. Napočítali tam a fotograficky zdokumentovali dvacet druhů včetně kalouse ušatého.

Avšak ani živočišní obyvatelé korun tamních stromů nikoho neobměkčili. Pracovníci technických služeb proto každou chvíli spustí pily, neboť začátek jara je k tomu ideálním časem.

„Cílem probírky je především odstranění poškozených a neperspektivních dřevin, kterými jsou v této lokalitě zejména břízy. Ty kvůli své krátkověkosti dožívají, mají sníženou vitalitu, jsou poškozené dutinami, deformacemi, stávají se nebezpečnými pro své okolí,“ říká Vlčková.

K zemi však půjdou i přerostlé smrky, které prostor stíní. Na jaře hodlají technické služby začít sázet. Vysadit chtějí 4 javory, 5 dubů, 4 jeřáby, 2 jerlíny a po jednom buk, habr, dřezovec, jinan, vejmutovku a okrasnou jabloň. Zároveň vysadí 720 keřů a 81 trvalek.

„Celkový počet vysázených dřevin bude podle rozhodnutí orgánu ochrany přírody v nejbližším okolí doplněn o novou výsadbu, o zhruba 22 kusů stromů – kulovitých javorů, lip a jírovců,“ doplňuje mluvčí magistrátu.