Nezáviděníhodnou volbu mezi menším a větším zlem měli zastupitelé Hradce při řešení kritické dopravní situace ve městě. Nechat vše při starém a dál trpět proud kamionů valící se přes hustě obydlený Pouchov? Anebo namontovat zákazové značky a tok aut do Skladištní oblasti přesměrovat, ale poštvat si proti sobě obyvatele Slezského Předměstí?
Přestože zastupitelé minulý týden problém odsunuli, řešení se blíží. Do konce srpna má vzniknout harmonogram úprav, které by v ideálním případě vyhnaly náklaďáky z Pouchova a přitom nezpůsobily rozsáhlé potíže v jiné části města, přes něž by do Skladištní oblasti těžká doprava mířila.
Všichni však dobře vědí, že spásu přinese až slibovaná severní tangenta, tedy obchvat. Jenže čekání se nepříjemně protahuje. Zatímco v roce 2010 hovořily optimistické odhady o jejím otevření v roce 2020, nyní je coby začátek výstavby s dobou trvání tři roky uváděn prosinec 2028.
Příliš jasno do případu Pouchov nevnesla ani studie, kterou Hradec zadal na podzim. Zakázku nakonec získala společnost Cross Zlín. Z expertizy vyplynuly tři možné verze. Ta první nechává dopravu nerušeně a jen s drobnými opatřeními proudit Pouchovskou a Velkou ulicí. Zbývající dvě počítají s vyvěšením značek omezujících tonáž vozidel. Právě verze se zákazovými značkami se nejvíce zamlouvala dopravní komisi města. Ta však k většinové shodě nedospěla, a tak nejlepší řešení nemohla doporučit.
Vznik studie urychlila loňská petice, kterou podepsaly stovky lidí, především z Pouchovské, Velké a Piletické ulice. Místním došla trpělivost nejen s dopravní zátěží, ale i s otřesným stavem komunikace, s hlukem, prachem a dodržováním přikázané rychlosti 30 kilometrů za hodinu, kterou nedodržuje téměř nikdo. Iniciátor petice Lukáš Urban spočítal, že potíže s náklaďáky má hned 83 bytových jednotek.
„Chtěli jsme, aby do studie byly zahrnuty návrhy, které trápí obyvatele a nehledí pouze na čísla. Hodněkrát nám bylo řečeno, že když chceme řešit situaci na Pouchově, přehazujeme problém jinam, tedy na Kladskou. Problém na Pouchově vznikl kolem roku 2000, kdy tady byl zrušen zákaz vjezdu nákladních automobilů a přesunula se sem doprava z Kladské,“ říká Urban. Sám má řadu argumentů, proč by doprava měla být nasměrována přesně obráceně než před 20 lety.
Budou stačit úpravy křižovatek?
„Je škoda, že součástí studie nebyl občanskoprávní rámec. Tím nejdůležitějším v celém sporu není jen samotná doprava, ale spíš její dopady na obyvatele. Město ten problém neřešilo desítky let. Teď jsme se shodli, že by mělo maximálně urychlit výstavbu severní tangenty,“ říká předseda dopravní komise Roman Plát.
Kdyby město rozvěsilo zákazové značky pro těžkotonážní dopravu hned u vjezdu do Pouchovské ulice z druhého silničního okruhu a ve Velké ulici, kamiony by neměly jinou možnost než do cílové Skladištní oblasti jet přes Kladskou ulici.
To se ostatně dělo při nedávné rekonstrukci železničního přejezdu v Pouchově a vše se obešlo bez větších komplikací. Kladská ulice není ani zdaleka tak hustě obydlená jako Pouchovská a Velká, zástavba leží dál od komunikace. Povrch silnice je v lepším stavu, už v době vzniku byla plánována coby přivaděč do Skladištní oblasti. A nad frekventovanou železniční tratí vede nadjezd.
Přesto budou nutné úpravy. Mluví se hlavně o dvou kritických křižovatkách. Na výpadovce na Třebechovice by bylo nutné prodloužit levý odbočovací pruh a křižovatku Kladskou s Vážní ulicí by řídily semafory, nejlépe chytré.
„Dvě křižovatky na Kladské ulici jsou na hranici kapacity. Kdybychom pro nákladní dopravu uzavřeli Pouchovskou hned, vznikl by větší problém. Myslím si však, že po úpravě křižovatek na Kladské nic nebrání tomu, zakázat vjezd do Pouchovské ulice,“ upozorňuje spoluautor studie Jiří Stehlík ze společnosti Cross Zlín.
„Kladská by byla skutečně daleko vhodnější. Rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že se zákazovými značkami na Pouchovské se vytvoří dopravní špunt do Kladské. Doprava by se tu zvýšila o 20 procent. Je také potřeba uvědomit si občanskoprávní rovinu. Zatímco na industriální Kladské jsou obchody, výroba a pár domů, na Pouchovské jsou desítky domácností, a tedy hodně obyvatel včetně dětí a přitom velmi málo přechodů,“ porovnává Plát.
Zápletka s vlastníkem silnice
Jenže velcí odpůrci přesunu dopravy na Kladskou jsou i mezi zastupiteli. „Rozhodně to není řešení. Už nyní je tu doprava daleko větší než v Pouchově a Věkoších. Opravdovým řešením je oprava ulic v Pouchově a Věkoších a také co nejrychlejší stavba severní tangenty,“ míní Eva Matyášová (ANO), která je současně předsedkyní Komise místní samosprávy (KMS) Slezské Předměstí - jih.
„Studie nám řekla to, co všichni víme, varianta jedna (nechat nákladní dopravu v Pouchovské ulici - pozn. red.) je jediná možná. Také kraj slíbil, že se rekonstrukcí Pouchovské ulice bude vážně zabývat,“ zmínil Jiří Langer (ANO) další zápletku přetížené silnice, jež není majetkem města, ale Královéhradeckého kraje.
„Je potřeba to řešit společně s hejtmanstvím. Musíme vědět, jak se k tomu postaví obě instituce, tedy město a kraj, protože pokud nebudeme pracovat v symbióze, pouze řešení města by lokalitě opravdu nepomohlo a nebude to mít žádný efekt,“ domnívá se Pavel Marek (ANO), náměstek primátora pro oblast správy majetku města.
Nečekejme na tangentu
Například Piráti se však domnívají, že řešení je ve skutečnosti docela jednoduché.
„Osazení dvou značek řešíme léta. Nejprve jsme i od policie slyšeli, že to legislativně nejde. Dokázali jsme, že jde o chybný argument. Studie potvrdila i náš názor, že po úpravách křižovatek na silnicích vyšší kategorie by uzávěra průjezdu kamionů přes Pouchov byla z dopravního hlediska možná. Zaúkolovali jsme tedy vedení města, aby připravilo plán, jak potřebné úpravy naprojektovat a zrealizovat,“ říká zastupitel Aleš Dohnal a upozorňuje, že nestačí jen čekat na realizaci severní tangenty.
„Tangenta je v plánu už od 70. let. Připadá mi tak nepatřičné říkat lidem z Pouchova, kterým přetížené kamiony jezdí čtyři metry od ložnic a obýváků, ať si počkají na silnici, kterou stát nedokázal postavit za 40 let. Musíme jednat hned,“ zmínil.
