Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pevnost Josefov má v podzemí geniální kanalizaci. Stále slouží

  18:30aktualizováno  18:30
Podzemí pevnostního města Josefova ukrývá nejstarší ucelený kanalizační systém u nás. Stoky jsou ukázkou důmyslného stavitelství konce 18. století. Zahrnují kilometry kanalizačních chodeb ražených ve skále i obří komory.

Díky opravám slouží více než dvousetletá kanalizace v Josefově dodnes. | foto: Radko Tásler

Známou zajímavostí Josefova jsou pětatřicet kilometrů dlouhé podzemní chodby (o průzkumu propadlých chodeb čtěte zde), ale minimálně stejně pozoruhodná je kanalizace.

Vznikla stejně jako pevnost mezi lety 1780 až 1787 a obyvatelům jaroměřské městské části slouží v původní podobě dodnes. Osm kilometrů stok je ukázkou geniality tehdejších stavitelů.

Fotogalerie

Krkonošský geolog Radko Tásler zná josefovskou kanalizaci jako nikdo jiný. Od roku 1992 ji s kolegy z České speleologické společnosti Albeřice opravuje.

Nacházíme se u ravelinu číslo 14, nad šachtou, kterou se vstupuje do jedné ze čtyř páteřních stok. Tady začíná exkurze do podzemního světa.

V chodbách se téměř nenarovnáte

Zatímco venku je okolo pěti stupňů, v chodbách pod povrchem je teplota o minimálně 10 stupňů vyšší. S vysokými holinami na nohou, vybaveni helmou a čelovými lampami vydáváme se do tmy.

Chodby s maximální výškou 170 centimetrů vyžadují chůzi ve skrčené poloze. Už po pár metrech je vidět charakteristický rukopis tehdejších stavitelů - v dolní části pískovcové kvádry, na ně navazující cihlová zeď s klenutým stropem. Zpoza nedokončené klenby vykukuje skála, konkrétně opuka, do které před téměř 250 lety dělníci razili stoku hornickým způsobem. Jsme zhruba 10 metrů pod povrchem, pod masivní hradbou.

„Většina stok z celkových osmi kilometrů je ražených, kromě úseků pod jednotlivými domy. Vyrazit stoku do skály bylo kvůli hloubce jediným řešením jak to technicky provést,“ vysvětluje Radko Tásler.

Po chvíli docházíme k vyzděné šachtě s původním pískovcovým deklem. Dochovalo se jich minimum, dobové zdivo ve většině šachet nahradily betonové skruže s klasickým poklopem, který umožňuje snadný přístup do podzemí.

Pod kasárny se nachází obří komora

Tak vypadá kanalizační komora pod Palackého ulicí v Josefově.

Tak vypadá kanalizační komora pod Palackého ulicí v Josefově.

Blížíme se k zastavěné části Josefova a přibývá domovních stok, jež do hlavní ústí různě velkými otvory. Přicházíme do obří kanalizační komory, jasná známka toho, že se nacházíme pod větší budovou.

Nad námi jsou bývalá kasárna. Komora je vysoká okolo pěti metrů a dlouhá více než 10 metrů. Patří mezi největší v celém systému. Je to jedno z mála míst v labyrintu chodeb, kde člověk může stát vzpřímeně.

Kanalizace v Josefově byla navržena jako průplachová, stoky čistily přívaly dešťové vody.

Kanalizační systém

* Páteř josefovského systému tvoří čtyři hlavní - výústní - stoky, které ještě nedávno odváděly splašky do Metuje. Navazují na uliční a domovní stoky. Je to kanalizace průplachová, přívaly vody za dešťů podzemní chodby proplachovaly.
* Stoky jsou klenuté, na výšku měří 160 až 170 centimetrů, na šířku 80 centimetrů. Dělníci budovali stěny z cihel a pískovcových kvádrů. Většinu stok razili do skály hornickým způsobem a až poté je vyzdili. V ostatních případech je stavěli v rýze, kterou po vyzdění zasypali.
* Nejdokonalejším stavebním prvkem jsou kanalizační komory pod velkými budovami. V průměru jsou vysoké a dlouhé čtyři až pět metrů, délka některých komor je však dvoj až trojnásobná. Na šířku mají maximálně dva metry. Sloužily jako kontrolní a čisticí místa pro jednotlivá odpadní potrubí. Některé zároveň sloužily jako akumulační nádrže pro proplachování uličních stok. Vždy se před nimi nacházela vpusť na odvod dešťové vody.
* Unikátem jsou také úseky stok u řeky vyražené do skály, které stavitelé kvůli velké hloubce a spádu nevyzdívali. Od roku 1997 je kanalizace napojena na čistírnu odpadních vod.

„Do komor byly zaústěny odpady z domů, odtud se měly vyplachovat. Dnes už tuhle funkci neplní, protože venkovní vpusti jsou zavřené a voda se nemá kudy do podzemí dostat. Řeší se to žlaby na dně, které zabraňují ucpávání dna,“ přibližuje původní smysl podzemních „dómů“ geolog.

Každá ulice má vlastní stoku

Docházíme do místa, kde se hlavní stoka větví, nad námi je Okružní ulice, která kolem dokola obíhá centrum Josefova s monumentálním kostelem Nanebevstoupení Páně v samotném středu Masarykova náměstí.

Každá z hlavních ulic má vlastní stoku. Některými šachtami pronikají do podzemí paprsky denního světla, jinak je tu úplná tma. Zvukovou kulisu místu dodává voda proudící na dně.

Poslední zastávkou je nejzachovalejší kanalizační komora. Její součástí je štěrbina, kterou dříve na dno pronikal odpad. Dnes už je pouze ukázkou tehdejšího důmyslného stavitelství.

Josefovská kanalizace vznikala současně s císařskou pevností. Běžně měla sloužit pro pět tisíc vojáků a dva tisíce civilistů, od 90. let 18. století se připojovaly civilní domy. Kapacita je ale mnohem větší.

„Z dnešního pohledu to je naddimenzované. Každá ulice má vlastní stoku, větví se dále do domů. Proč to stavěli tak velké, je otázkou,“ říká Tásler.

Má to své výhody. Díky tomu kanalizace pojme obrovské množství vody a je prakticky vyloučené, aby v kritických situacích nepostačovala. „I při těch největších průtržích mračen, co jsme tady zažili, bylo na koncových bodech u řeky ve stokách vody po kolena,“ připomíná odborník.

Krkonošští speleologové začali kanalizaci podrobně mapovat a opravovat zkraje 90. let minulého století. Po desítkách let se stali prvními lidmi, kteří do josefovských tunelů sestoupili. Impulzem byla propadlá zem na pozemku bývalého starosty Jaroměře.

„Velké množství míst bylo poškozených, do té doby se stoky téměř neopravovaly a minimálně sto let nikdo nečistil dno,“ poznamenává Radko Tásler.

Po znovuobjevení kanalizace nánosy místy dosahovaly až půl metru. K zanášení dna přispívá drolící se vápenná omítka. Vypadané cihly stavaři dnes nahrazují kyselinovzdornými cihlami, uvolněné zdivo spárují a stoky průběžně čistí, aby historická kanalizace mohla sloužit další století.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Víc než stovka dětí závodila ve skoku a severské kombinaci v Machově na...
Lyžaři opravili můstek K40 s umělým povrchem, žáci už skáčou rekordy

Poslední fungující skokanské můstky v Královéhradeckém kraji zůstaly v Machově na Náchodsku. Dříve to přitom bývala běžná sportoviště v leckterém městě či vsi....  celý článek

Lukáš Nečesaný na začátku nového projednávání své kauzy u Krajského soudu v...
Soud s Lukášem Nečesaným se zadrhl, nedorazili hned čtyři svědci

Hlavní líčení v kauze Lukáše Nečesaného obžalovaného z pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku nemohlo pokračovat. Na čtvrtek předvolaní svědci totiž...  celý článek

Markéta Matoušová z České Skalice na Náchodsku bude bojovat o titul České miss.
Zvládla kurz přežití, teď čeká krásku z České Skalice finále miss

Je cílevědomá, krásná a netají se slabostí pro dortíky. S kaloriemi si však hlavu neláme, stačí je vysportovat. Markéta Matoušová z České Skalice se v sobotu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.