Ani před patnácti lety v režii Jakuba Krofty nebyl hradecký Sen noci svatojánské zrovna typický Shakespeare.
Nejhranější magickou komedii tentokrát uchopil úspěšný dramatik a režisér David Drábek, do července osm let umělecký šéf zdejší činohry. Může tedy navázat na proslulé variace Figarovy svatby a Richarda III., dva kritikou i diváky nezpochybnitelné vrcholy jeho klicperovské autorské éry. Ostatně i jeho inscenace Macbeth z fastfoodu a cikánský Romeo a Julie měly nápad, kouzlo a sílu.
„Sen noci svatojánské je magická hra. Tři skupiny postav – milence, řemeslníky a nadpřirozené bytosti – propojil Shakespeare tak geniálně, že z toho spojení vyrůstá čtvrtá dimenze, kterou pojmenuje až konkrétní inscenace. Sen noci svatojánské je doslova divadelní alchymií, kdy se jednotlivé látky vzájemným působením destruují a přeměňují v jinou podstatu. A toto přepodstatnění ho činí jedinečným,“ říká překladatel Martin Hilský.
David Drábek děj zasadil do ošuntělé nemocnice, neboť se inspiroval filmovým dramatem Čas probuzení z roku 1990, který je hereckým koncertem Robina Williamse a Roberta De Nira. Samotářský lékař v něm hledá příčinu, proč jsou někteří pacienti dlouhé roky v katatonickém stavu, a hledá lék, který by je probudil znovu k životu a dal jim možnost pocítit radost i bolest, což se mu nakonec podaří.
„A právě z toho vychází klicperovská adaptace – čtyři pacienti – Hermie, Helena, Lysandr a Demetrius jsou v katatonickém stavu, dýchají, trochu se hýbají, ale nikdo neví, jestli uvnitř vnímají a něco cítí. Středobodem všeho dění se stává doktor Puckman,“ vysvětluje dramaturg Ladislav Nunvář, pro něhož je to první dramaturgická spolupráce s Drábkem.
„Viděl jsem jeho předchozí adaptace Williama Shakespeara, tak jsem se na to těšil. David Drábek propojil známou a tolik uváděnou komedii s jedním pro mě z nejkrásnějších filmů. Na jedné straně komedie plná hašteření, dvoření a na straně druhé drama o těžce nemocných lidech. David Drábek zde opět ukazuje, že lze Shakespeara dělat jinak,“ říká.
Nic nejde tak, jak je nalajnováno
Režisér a dramatik přiznává, že když uvažoval o koncepci, měl nutkání, že musí propojit Shakespearův Sen noci svatojánské s filmem Čas probuzení.
„Měl jsem od samého začátku pocit, jako to u mě bývá, zvláště pak v Klicperově divadle, že nic nejde tak, jak je nalajnováno. Že je potřeba přijít s něčím novým, s nějakým novým výkladem a novým vlivem. A je vždycky nejlepší, když tam člověk zahrne to, co ho ovlivnilo v bezprostřední době, což v mém případě bylo umírání a nemoc mého tatínka. A to se do toho promítlo. Celé se to odehraje v nemocničním prostředí, kde dojde k malému zázraku, určitému probuzení z těžké nemoci, byť se ukáže, že je to taková romantická a chvilková labutí píseň. Tato utkvělá představa, že musíme sfúzovat alžbětinskou hru a jeden americký film se silným poselstvím, ta byla u kořene té věci,“ přiznává držitel mnoha Radokových cen za své hry.
S výtvarníkem kostýmů Tomášem Kyptou společně dělal naposledy Racka v Národním divadle v Bratislavě, kde bylo plno eskymáků.
„Scénu se mnou dělá, jak už to u Shakespearů bývá, Marek Zákostelecký. A velmi doufáme, že po Richardu III. a Romeovi i do třetice bude náš společný Shakespeare fungovat. Hudbu dělá, jak už to tak bývá, i když je to smutné, Darek Král – posledních už asi 25 let,“ podotýká režisér, který by si od Shakespeara rád zkusil ještě Krále Leara a Hamleta.
Jan Vápeník jako ředitel nemocnice a Kamila Sedlárová jako primářka při zkoušce inscenace Sen noci svatojánské v Klicperově divadle.
Česká divadla sahají po Snu noci svatojánské často, od pražského Národního přes Fidlovačku po Letní shakespearovské slavnosti. Co čekat v Hradci?
„V první polovině je dobré být připravený na to, že se daleko více odkazujeme na Čas probuzení. A ten Sen propukne ve druhé polovině. A myslím si, že už tahle fúze a zdvojení postav, kdy primářka nemocnice je Titanie a ředitel nemocnice Oberon, kteří spolu mají spor o určitého chlapce, o jednoho dost slavného fotbalistu, a že se provázaly figury nemocniční s těmi snovými, to si myslím, že je náš vstup. A jak říkám znovu a dost si na tom lpím, tak to je originál, kterým Klicperovo divadlo bude disponovat a nebude podobný ničemu, co se na tohle téma dělá,“ dodává.
V hlavní roli introvertního doktora Puckmana a později extrovertního Puka se představí Jiří Panzner, Natálie Holíková bude oddanou zdravotní sestrou Flórou, ředitelem nemocnice Svatého Onufria i Oberonem se stane Jan Vápeník, v roli primářky a zároveň Titanie se představí Kamila Sedlárová.
Martina Nováková bude zdravotní sestrou Biancou, Marie Kleplová Demetriovou sestrou Lukrécií. Kvarteto pacientů i milenců ztvární Týna Andělová Průchová, Matěj Anděl, Zora Valchařová Poulová a František Staněk. Partu řemeslníků z různých částí světa ztvární Filip Richtermoc, Jan Sklenář, Miroslav Zavičár, Lubor Novotný a Josef Čepelka. Ti slibují navrch ještě vlastní adaptaci jedné opravdu slavné sci-fi.
„Čas probuzení prostupuje i do Shakespearova příběhu – znovu se vynořují traumata, staré spory, ale i krásné okamžiky, které se odehrály před dávnými lety. Nad veselým hašteřením milenců visí jako Damoklův meč obava, jak bude lék, který doktor Puckman milencům aplikoval, na ně působit. Bude pro tuto čtveřici svět, do kterého se probudí, krásným shakespearovským světem roztomilých elfů a víl, nebo spíš hororovým obrazem? Shakespearův Sen zůstává, ale diváci ho vidí očima pacientů,“ uzavírá dramaturg Ladislav Nunvář.
