Obecní úřad je na návsi vedle dětského hřiště. Přízemní budovu sdílí s hasičskou zbrojnicí v poměru 1:2. V zádveří symbolicky blokuje dveře do kanceláře lavička.
„Tu sem asi dala děcka, když se schovávala před deštěm,“ říká starší muž v montérkách. Jméno říct nechce a nadcházející bezvládí komentuje úsečně: „Co bych vám říkal, nevím, nikdo to asi nechce dělat.“
Kbelnice je vesnička sousedící s Jičínem. Leží stranou státní silnice na Turnov. Dvě stě lidí žije v domcích, které lemují Kbelnický potok vinoucí se údolíčkem. Páteří je nově opravená úzká asfaltka končící polní cestou.
Starostka Dagmar Michalčíková je veselá, energická žena. Obec vede osm let, nástupce sháněla marně.
„Agitovali jsme, všem lidem jsme to dali do schránek, nabídli jsme, že pomůžeme s podáním kandidátky. S několika lidmi, o kterých jsme si mysleli, že by byli dobří, jsme mluvili, ale nikdo nechtěl,“ říká jednašedesátiletá důchodkyně.
Proč se v Kbelnici historicky poprvé nikdo neuchází o místo v sedmičlenném zastupitelstvu, starostka neví. „Z nás sedmi současných zastupitelů by kandidoval jediný člověk, ostatní ne. Půlka z nás jsou důchodkyně. Dvě dámy už tam jsou šest období, já jsem v zastupitelstvu už šestnáct let. Už jsme unavené, vycukané, prostě ne. Chtěli jsme dát příležitost dalším, kteří vždycky vědí, jak se všechno dělá líp, jak to my děláme špatně. Však to znáte,“ říká Michalčíková
Přitom před čtyřmi lety Kbelničtí vybírali z devíti kandidátů a k urnám přišlo nadprůměrných 67 procent voličů. Dagmar Michalčíková odmítá, že by v komunální politice končila z trucu, hořkost v hlase však nezakryje.
„Za ty roky je to únavná práce, přestože nás to bavilo. Ze začátku bylo veliké nadšení, lidi se zúčastňovali akcí, a teď to prostě vypadá, že vesnice usnula. Máme tam šedesát nových lidí, každý přijde domů, zavře vrátka a tím to končí. Tohle vás otráví,“ vypráví starostka.
Naproti obecnímu úřadu za plotem stojící Bohumil Janďourek, pětasedmdesátiletý kbelnický rodák míní, že problém je v nové kanalizaci.
„Bylo s tím hodně starostí, teď se to musí dotáhnout do konce a do toho se nikomu nechce. Myslím, že starostku to unavilo. Převzít by to mohli mladší, co tady mají nově postaveno. Ti sem na úřad chodili, akorát když něco potřebovali. Teď už o nich není slyšet. Nemají o vesnici zájem,“ myslí si penzista.
Kolem prochází padesátiletý manželský pár s velkým pasteveckým psem.
„Že není kandidátka, jsme se dozvěděli od známých. Někdo obec vést musí, to je potřeba, ale lidé jsou tak vytížení, že na to nemají čas. Byl jsem se zeptat na obci, jak to bude s tříděním odpadů, a děvčata mi řekla, že všechno bude fungovat dál,“ říká Milan, který si v Kbelnici před pěti lety postavil dům.
Kanalizace je prakticky hotová. Největší investici obce připomíná několik stavebních strojů vedle hřiště i hromada starých železných trubek a ventilů.
Dnes a v pátek se v Kbelnici volit nebude, ale obecní úřad bude otevřen v pondělí v podvečer hodinu týdně jako dosud. Úřadovat tady bude správce z ministerstva vnitra. Ten udržuje obec v chodu, ale jeho pravomoci jsou omezené. Nesmí rozhodovat o investicích nebo disponovat s majetkem obce.
„Běžnou agendu budeme dělat dál. Žádné investice se tím nezbrzdí, nic nechystáme. Doděláváme kanalizaci, je před kolaudací. Ale to je akce svazku obcí, vše půjde dál,“ říká končící starostka.
Už v sobotu v čele obce končí, ale do zvolení nového zastupitelstva bude pro obec pracovat dál. „Jednoduché to nebude, ale se správkyní už jsme v kontaktu. Já jako bývalá starostka a místostarostka jí budeme k ruce, aby vesnice fungovala dál. Rozhodně ji nepotopíme. Lidé to nepocítí,“ slibuje Michalčíková.
Podobnou situaci zažily před čtyřmi lety Osice na Hradecku. Ani tady se nikomu do starostovského křesla nechtělo.
„Nedaly se řešit dotace, investice, jen provozní drobnosti. Ale žádné větší problémy nebyly. Trvalo to krátce, ale to bezvládí asi pomohlo, v lednu se o sedm mandátů ucházelo už šestnáct kandidátů,“ vzpomíná starosta Osic Stanislav Bydžovský.
Také Dagmar Michalčíková věří, že zastupitelská křesla nezůstanou v její vesničce opuštěná dlouho. „Doufám, že v lednu nebo v únoru, až budou další volby, kandidátka bude. Už se prý něco dává dohromady.“
