Tři oddělená poschodí, na patře čtyři samostatné úseky, v každém osm seniorů. Přísná bezpečnostní opatření, podle nichž se personál i klienti mezi sebou nepotkávali více než ve dvou osmičlenných skupinách, až dosud pomáhaly Domovu důchodců v Černožicích na Hradecku odolávat infekci novým koronavirem.
V červenci se sice nákaza v domově objevila, ale plošné testy ji potvrdily jen u pěti zaměstnanců. Teď se však virus vrátil a zasáhl i klienty.
„V pondělí se nám jeden pán zhoršil, takže jsme volali záchranku a udělali mu antigenní test. Vyšel pozitivně, a tak jsme ihned otestovali celé patro. To je rozděleno na čtyři úseky. V jednom bylo sedm pozitivních, ve druhém dva. Všechny případy už jsou potvrzeny PCR testy,“ říká ředitel domova v Černožicích Martin Scháněl.
Další testování odhalilo dva nakažené zaměstnance a sedm klientů. Od středy je proto domov v karanténě a jeho zaměstnanci mohou jen do práce a domů. Za malým rozsahem nákazy stojí přísná opatření a oddělený provoz, který v domově funguje už od jara, a také její rychlé odhalení díky testům, jež zobrazí výsledky do 15 minut.
„Před měsícem jsme nakoupili asi 250 testů a testovali jsme personál, když se někdo necítil dobře. Až dosud jsme však nikoho neodhalili,“ pokračuje ředitel. Podle nařízení vlády od neděle už bude domov plošně testovat každých pět dní.
V černožickém domově, který má na sto klientů, nyní kvůli karanténě, nemocem nebo péči o děti chybí 21 zaměstnanců. Vedení proto domlouvá šest dobrovolníků, kteří by měli pomoci překlenout nejhorší období. „Dělá se jen to nejnutnější, aby byli klienti zabezpečení,“ přiznává Scháněl.
V podobné situaci jako domov v Černožicích je nyní podle hejtmanství 37 z 80 pobytových sociálních služeb v kraji.
Největší domov měl asi 150 nakažených, málo úmrtí
S koronavirem bojuje i největší krajský domov pro seniory U Biřičky v Hradci Králové, který má 340 klientů. Také tam se v srpnu objevila nákaza u jedné zaměstnankyně, avšak podařilo se ji včas izolovat. Nové případy se U Biřičky objevily až v polovině října. Původ se nepodařilo zjistit.
„V první vlně testování bylo zjištěno 82 nakažených osob, ve druhé 53 nově infikovaných. Celkem onemocnělo 82 klientů a 53 zaměstnanců,“ uvedla na začátku listopadu ředitelka domova Daniela Lusková.
Jedna klientka byla převezena do nemocnice a o další se stará personál domova. „Zemřelo 7 klientů s covidem-19 a s řadou dalších onemocnění. Celkový počet úmrtí odpovídá průměru posledního roku a počtu úmrtí v loňském říjnu,“ stojí v poslední zprávě z 1. listopadu.
V tomto týdnu další vlna testů odhalila 4 nově nemocné zaměstnance a 9 klientů. Domovu se daří udržet pozvolný prostup nemoci i díky tomu, že v mezidobí mezi nařízenými testováními provádí vlastní antigenní testy. „Situace se rapidně zlepšuje. Někde dokonce covidové zóny zmenšujeme. Komplexní informaci ale budu mít až v závěru týdne,“ říká Lusková.
Také v Hradci Králové se snaží skupiny seniorů a o ně pečující personál oddělit. Vzhledem k masivnímu výpadku zaměstnanců to však není vždy možné. Domovu vypadlo přes 50 z běžných 240 pracovníků. Narychlo je nahradilo 12 studentů a 37 dočasných zaměstnanců. Díky rychlému zajištění náhradních pracovních sil domov nemusel žádat o pomoc armádu.
Hejtman ocenil Biřičku i personál dalších domovů
„Biřička je mimořádná, s paní ředitelkou jsem několikrát osobně hovořil. Ona je krizová manažerka, na nic nečekala, domluvila se s hygienou na testování, vytvořila si velmi rychle dobrovolnickou skupinu lidí, kterou doplnila chybějící personál, a jela v krizovém scénáři,“ chválí Luskovou hejtman Martin Červíček (ODS).
Vyzdvihuje však i práci lidí v dalších domovech: „Ve zdravotnictví i v sociálních službách teď padáme na ústa. Ti lidé opravdu jedou naplno a za to si zaslouží poděkování.“
Kraj čeká, jak v domovech dopadnou nařízené plošné testy. Odhaduje se, že počty nakažených zaměstnanců opět stoupnou. V práci jich tak bude ještě méně než dosud. Kraj proto oslovil ředitele krajských škol, jestli by se mezi učiteli nenašli dobrovolníci, kteří by v domovech vypomohli. Podobně to už dříve udělal v případě dětských domovů.
„Propojili jsme se také se studentskou asociací Pomáháme si, která vytváří databázi dobrovolníků, a oslovujeme naše příspěvkové organizace, protože nebudeme potřebovat jen ošetřovatele, ale také pomocný personál na úklid, podávání jídla a na další aktivity. Pokud by nastala krizová situace, aby měl o klienty kdo pečovat,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana pro sociální oblast Martina Berdychová (Východočeši).
Kurzy ošetřovatelství budou jednodenní
Kraj chce zveřejnit také výzvu pro širokou veřejnost. Se zdravotnickou školou v Hradci Králové už je domluven, že pro dobrovolníky uspořádá jednodenní kurzy ošetřovatelství.
V některých domovech kromě dobrovolníků pomáhají také ošetřovatelé z jiných zařízení, třeba v Borohrádku na Rychnovsku nebo Nové Pace. Oběma přišly na pomoc létající týmy z Domova důchodců Tmavý Důl na Trutnovsku. I ten má za sebou průchod koronavirem. Testy tam v polovině října odhalily 14 pozitivních zaměstnanců a 31 klientů.
„Byli jsme až do úterka v karanténě. Ke konci minulého týdne už jsme PCR testy měli negativní. Tento týden se nám vrací pracovníci, kteří byli v desetidenní izolaci, takže jsme vlastně v plném stavu. Přečkali jsme to poměrně dobře, tak poskytujeme maximální pomoc organizacím, které to potřebují,“ říká ředitel domova Antonín Stanislav.
V Jičíně už věří, že se situace lepší
Koronavirus mají zřejmě za sebou v Jičíně, kde se nákaza objevila kolem 9. října a zasáhla přes 20 klientů a stejný počet zaměstnanců.
„Všichni klienti už jsou po karanténě, takže žádného pozitivního nemáme. Máme jednoho pozitivního zaměstnance a tři by se tento týden měli vrátit po karanténě. Proti tomu, co zde bylo, se dnešní stav dá nazvat stabilizovaným,“ sděluje ředitel Sociálních služeb města Jičína Tomáš Kolátor.
Přesto mu chybí šest pracovníků v domově a pět v pečovatelské službě. Denní stacionář v Jičíně zavřeli už 12. října kvůli pozitivnímu nálezu u jedné pracovnice. Další dvě pomáhají nahradit výpadek v pečovatelské službě.
„Naučili jsme se ošetřovat s menším počtem osob a také používat rezervy. Na místa ošetřovatelů nastoupily sociální pracovnice, vedoucí, s covidovými pacienty dokonce pracovali tři lidé z městského úřadu, dvě sestřičky nám půjčil kraj z Lampertic a ze Sobotky. Lidé volali, jestli potřebujeme pomoci, neměli strach sloužit s covidovými pacienty. Bylo to náročné, ale jsem rád, že jsme to dosud zvládli,“ říká Kolátor.
