Barokní kostely v krásné krajině Broumovska stále čekají na pořádnou finanční injekci. Daří se je opravovat postupně jen po krocích, třeba letos farnost zaplatí z dotací a darů práce za téměř čtyři miliony korun.
Před rokem neuspěla v norských fondech (více čtěte zde), nyní sází na evropské dotace, a dokonce uvažuje, že se bude ucházet o zápis na prestižní seznam UNESCO.
„Dostat se na tento seznam znamená pomoc regionu a památkám. Je to zatím pokus, určitě to bude běh na dlouhou trať. Znamenalo by to spolupráci s broumovským benediktinským klášterem a také s polským partnerem, aby se naplnila podmínka interregionální spolupráce. Poohlížíme se po Lehnickém Poli, kde je klášter vystavěný podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera,“ říká broumovský farář Martin Lanži.
Už o tom jednal s europoslancem Tomášem Zdechovským a ještě v červnu by se nad touto možností měla konat schůzka s památkáři.
„Podle lidí z Národního památkového ústavu to bude nelehké, protože trend nominací na seznam UNESCO je spíš ve prospěch lázeňství a pivovarnictví, nikoli sakrálních památek. Určitě jde o dlouhý proces. Museli bychom dostat nejprve kostely na seznam národních kulturních památek, kde už je broumovský klášter,“ vysvětluje farář Lanži.
Venkovské kostely na Broumovsku, které náležejí do barokního krajinného celku s kostely a klášterem v Broumově a také kaplí na Hvězdě, pocházejí až na jeden ze stejné doby. Jsou většinou jednolodní, s úzkou zvonicí a vysokými valbovými střechami.
Památkáři myšlenku na seznam UNESCO nezavrhují
Spojuje je styl vrcholného baroka uzpůsobený pro venkovské poměry a osobnosti Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. Josefovští památkáři myšlenku na seznam UNESCO nezavrhují, bude to však prý velmi komplikované. Česko už má se svými dvanácti památkami na seznamu poměrně početné zastoupení, navíc v Evropě už se takto chrání řada barokních církevních památek.
„Bude záležet na argumentaci, v čem spočívá takzvaná vynikající univerzální hodnota kostelů, tedy jejich světová jedinečnost. Uchazeči o zápis musí mít velmi kvalitní popis památkových hodnot území a stavu památek. Musí být také provedena srovnávací analýza v rámci Evropy, která se týká autorství Dientzenhoferů a radikálního baroka,“ míní ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově Jiří Balský.
Podle něj už se pracuje na první metě, aby se broumovská skupina kostelů dostala mezi národní kulturní památky.
O prestižní zápis usiluje několik let také Hradec Králové, který by si přál zviditelnit urbanismus meziválečného období, zejména se stavbami Josefa Gočára. Zatím stále pracuje na srovnávací studii. Zato Nové Město nad Metují už vycouvalo z iniciativy, aby spolu se Slovenskem a Polskem prosadilo na seznam památky Dušana Jurkoviče. Podle radnice se nedaly splnit některé podmínky ohledně odpovídajícího servisu turistům.
Nejdál je Betlém u Kuksu
Braunovy sochařské práce v Betlémě u Kuksu se zatím dostaly nejdál ze všech památek v kraji k případnému mezinárodnímu zviditelnění, figurují na národním Indikativním seznamu pro budoucí nominace na Seznam světového dědictví, kde má nyní Česká republika 17 památek, jejich souborů a chráněných území. Betlém však musí počkat (více o Betlému čtěte zde).
Česko může podat jen jednu kulturní nominaci ročně, a to podle priorit určených ministerstvem kultury. Ucházet se o to mohou jen připravené památky. Nyní se například připravují dvě národní nominace pro Kulturní krajinu hřebčína v Kladrubech a Žatec - město chmele.
Rozpracovaných je zároveň několik přeshraničních nominací.
„Česká republika spolu se Saskem má nyní jako prioritu projekt Hornická kulturní krajina Krušnohoří, kde Němci jsou koordinátoři a my musíme naplňovat společný harmonogram. My jsme naopak lídrem velmi významného projektu Slavné lázně Evropy, kde se podílí sedm států. Se Slovinskem chystáme nominaci pro dílo Josipa Plečnika, které vytvořil v Praze a Lublani. Braunův Betlém zůstává na indikativním seznamu jako záměr a zájem České republiky. Nikdo nepochybuje o jeho hodnotě, ale objektivně se na přípravách nominační dokumentace nepracuje,“ vysvětluje architektka Věra Kučová z generálního ředitelství Národního památkového ústavu.
V nejvážnějším stavu jsou kostely v Heřmánkovicích a Vižňově. Letos se budou opravovat střechy kostelů ve Vižňově, Otovicích a na broumovském kostele svatého Petra a Pavla.
