Secesní Pražský most přes Labe z roku 1910 zdobí od roku 1912 kromě zábradlí, stožárů či osvětlovacích oblouků také čtyři zděné kiosky s kruhovým či oválným půdorysem na obou předmostích.
Dva na jižní straně památkově chráněného mostu již opravou prošly, práce na dvou zbývajících se však zadrhly. Nyní se konečně připravuje oprava rotundy na Eliščině nábřeží.
„Projektovou dokumentaci i závazné stanovisko od památkářů již máme, stejně jako peníze na opravu menšího z kiosků. Nyní se tím zabývá stavební úřad, takže čekáme na stavební povolení,“ říká provozně-technický náměstek Správy nemovitostí Hradec Králové Jiří Dušek.
„Zároveň se připravuje výběrové řízení na zhotovitele, ze kterého vzejde i cena oprav. Půjde řádově o několik milionů korun,“ potvrzuje náměstek Dušek. Náklady na opravy však nechce zatím vyčíslovat.
Výběrové řízení by se mělo uskutečnit v únoru a ještě letos by měla být památka opravená. Následovat by měl kiosek na opačné straně mostu směrem na náměstí Svobody.
Dlouho hledali firmu. Pak opravu hatila dřevomorka
„Realizace by měla být letos. Je dobře, že se bude soutěžit už nyní, aby mohly stavební práce začít v příznivém období, přibližně od května do října. Pokud bude dost peněz, příští rok by se pokračovalo opravami zbývajícího kiosku,“ potvrzuje Dušek.
Radnice měla původně velké problémy s výběrem stavební firmy. Našla se po několika letech až na čtvrtý pokus v roce 2017. A záhy po zahájení prací se objevily další komplikace.
„Hlavním důvodem zdržení rekonstrukce je doplnění projektové dokumentace podle požadavků odboru památkové péče. To se uplatnilo poté, co se na stavbě objevily stavebně technické problémy jako například dřevomorka, které zapříčinily přerušení stavby,“ říká mluvčí hradeckého magistrátu Kateřina Šmídová.
Podle vedoucího památkového odboru magistrátu Jana Falty měla původní projektová dokumentace jiné zadání než ta aktuální. Navíc se do toho objevila stará dokumentace podepsaná Janem Kotěrou.
„Měl se opravovat vnější plášť při zachování existence pronajatých prostor. Potom se však objevila dřevomorka. Mezitím přišel podnět národního památkového ústavu, aby se využila objevená historická projektová dokumentace od Jana Kotěry, takže nemáme pochybnosti, jak to Kotěra navrhoval. Využila se příležitost, kdy nebylo možné pokračovat kvůli dřevomorce v té původní dokumentaci,“ vysvětluje Jan Falta.
Původní stavitelé vůbec nepočítali s přístupem ke krovům
Památkář přibližuje jeden z technických problémů většího z kiosků, tedy objektu na západní straně mostu směrem na náměstí Svobody:
„Je tam zajímavá konstrukce. Když to stavěli, vůbec neuvažovali o tom, že by se to mělo někdy opravovat. Na zděné části oválného kiosku je dřevěná konstrukce a na ní je plocha z fošen, na kterou postavili krov. Není tak šance se zevnitř bez poškození té plochy ke krovu dostat. Bez přepracování projektu nebylo možné v pracích pokračovat.“
Kromě architektonického řešení je zajímavostí Pražského mostu i to, že na něm byly položeny koleje. V 19. století se totiž v Hradci začalo uvažovat o zavedení tramvajové dopravy. Nakonec však dostaly přednost autobusy a v roce 1932 byly koleje odstraněny. Později se v ulicích objevily i trolejbusy, první linka byla zavedena v roce 1949.
Záběry jsou ze srpna 2019, teď už dva kiosky mají opravy za sebou:
13. srpna 2019 |
