Královéhradecká aktivní záloha už má 50 vojáků, mezi nimi i ženy

Aktivní armádní záloha v Hradci Králové má po šesti letech od vzniku už padesát členů. Každý rok přibývají zhruba čtyři další, včetně žen, z nichž jedna prošla výcvikem zrovna nedávno. Armáda je nasazuje při živelních pohromách, mohou jít také jako pěchota do boje.

Odpočinek příslušníků aktivních záloh české armády během cvičení. Ilustrační foto | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Příslušníci aktivních vojenských záloh si nechodí jednou za čas zaběhat do lesa se samopalem jen pro, aby čekali na rozkaz k obraně vlasti.

"Podle toho, v jakém stavu ohrožení země je, vláda rozhodne o mobilizaci složek. Můžeme být povoláni například k povodním," vysvětluje velitel roty aktivní zálohy v Hradci Králové Michal Heldenburg.

AKTIVNÍ ZÁLOHY

Zálohy fungovaly v Československu už od roku 1920. Systém aktivních záloh, jak ho známe nyní, začal vznikat až v roce 1999. Jednotlivé útvary se budovaly od roku 2002.

Aktivní záloha v Hradci Králové vznikla teprve v roce 2004, do mnoha akcí se zatím nezapojila. Mezi lidmi navíc převládá povědomí, že je určena jen pro boj. V posledních letech bylo ale přitom víc příležitostí při přírodních pohromách.

Hradečtí záložáci ale chtějí spolupracovat i se svými nejbližšími sousedy z Pardubic. "Měli jsme i společný výcvik s Liberečáky. Takové věci je ale třeba plánovat hodně dopředu. Jednáme o dalším výcviku s mechanizovanou jednotkou," říká velitel.

Královéhradecká 131. pěší rota patří k průměrně velikým. "Noví záložáci ale neustále přibývají, v průměru tak čtyři lidé ročně. Zájem je samozřejmě vyšší, ale ne všichni projdou testy," říká Heldenburg. Nedávno absolvovala výcvik i jedna žena.

"Cvičení aktivních záloh, které je na základě povolávacího rozkazu, většinou probíhá jednou až dvakrát do roka. Pro specialisty jsou ale ještě další kurzy ve Vyškově," sděluje velitel. Mezi specialisty patří třeba chemici, ženisté nebo medici. Za mírových podmínek absolvují záložáci ročně nejvýš 21 dnů na cvičišti.

"Jsme cvičeni pro klasický boj, v našem případě jako pěchota, ale vedle toho se cvičíme i v činnostech ochrany důležitých státních objektů - nejenom ve válce, ale i při povodních, požárech nebo zemětřesení. Absolvovali jsme i výcvik na vodě," dodává. Záložáci jsou v takových situacích ku pomoci hasičům a policii.

Aktivní záloha ale může působit jako autonomní jednotka: "Máme i vlastní kuchaře, takže můžeme kuchyni a stany rozbalit, kdekoliv je třeba, a plnit to, co se po nás chce. Ať je to ostraha objektu nebo pročesávání lesa."